Ministerstvo práce v příštích týdnech rozhodne, jestli lékaři začnou letos povinně používat nynější e-neschopenku, nebo se počká na nový systém do ledna příštího roku. Bude záležet na tom, jak se k novele, podle níž by doktoři museli část neschopenek posílat sociální správě elektronicky, postaví Poslanecká sněmovna a Senát. Po setkání se zástupci zaměstnavatelů, lékařů, zdravotnických zařízení a odborů to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Lékaři vyzvali k odkladu povinných e-neschopenek. Ministryně Maláčová to připustila
Události: Maláčová připustila odklad e-neschopenek (zdroj: ČT24)
Sdružení praktických lékařů a Hospodářská komora vyzvaly ministerstvo práce, aby novelu ze sněmovny stáhlo. Plán resortu zavést povinně nynější model je podle nich nesmyslný, nedotažený a informace o nemocných pracovnících po zrušení karenční doby firmám nezajistí. Praktici odmítají dosavadní model používat.
„V tuto chvíli je předčasné diskutovat. Nevíme, jak se bude vyvíjet legislativní proces. Jsem v situaci, kdy čelím protichůdným požadavkům lékařů, zdravotnických zařízení a zaměstnavatelů. V příštích týdnech budeme muset učinit rozhodnutí tak, aby situace nebyla zmatečná,“ uvedla ministryně Maláčová. Podle ní jde o to, jestli se bude e-neschopenka používat až od ledna, nebo už o půl roku dřív.
V Česku se od července ruší karenční doba. Zaměstnavatelé proto žádali zavedení e-neschopenky, aby mohli nemocné lépe kontrolovat. Nový projekt měl být původně v provozu už letos, odsunul se ale na příští rok.
Ministerstvo práce přišlo loni s novelou, aby lékaři do nasazení nového systému povinně od července posílali sociální správě část formulářů o pracovní neschopnosti elektronicky. Od roku 2010 to mohou dělat dobrovolně, využívají to asi čtyři procenta doktorů. Ministerstvo povinné zavedení nynějšího modelu označilo za první etapu e-neschopenek.
Novela je nyní ve sněmovně, která s jejím dalším projednáváním souhlasila na konci ledna. Předlohu mají posoudit tři výbory, mají na to 60 dní. Dolní komoru pak čeká druhé čtení a hlasování, poté zákon dostane Senát. Může se stát, že ho neschválí a vrátí poslancům.
Šéf sněmovního podvýboru pro informační systémy Lukáš Kolářík (Piráti) minulý týden řekl, že povinné zavedení nynějšího modelu není od července reálné, protože se novela nestihne včas schválit.
Pokud by podle Maláčové legislativní proces postupoval hladce, mohl by být zákon účinný před 1. červencem. Práce na novém systému postupují podle harmonogramu tak, aby fungoval od ledna, dodala.
Elektronicky i papírově
Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky by doktoři museli od července posílat sociální správě formuláře elektronicky i papírově a zaměstnavatel by údaje on-line neměl. „Současná podoba e-neschopenek je naprosto nesmyslná. Místo toho, aby lékařům, zaměstnavatelům i zaměstnancům usnadnila život, postará se o pravý opak,“ uvedl Šonka.
Od července by doktoři povinně sociální správě posílali informaci o začátku a konci nemoci, a to nejpozději druhý pracovní den. Zaměstnavatelé by pak elektronicky o informace úřad požádali, ten by jim je do osmi dnů oznámil.
Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je to pro zaměstnavatele nepřijatelné. „Návrh tak vlastně jen vytváří iluzi slíbené kompenzace (firmám za zrušení karenční doby), jeho využitelnost pro zaměstnavatele je nicotná,“ uvedl Dlouhý.
Praktiky podpořila odborná Společnost všeobecného lékařství. Lékaři a Hospodářská komora vyzvali ministerstvo, aby místo prosazování novely dokončilo opožděný projekt. S ním doktoři souhlasí, podíleli se také na jeho vývoji. Podle sdružení praktiků je nesmyslné na půl roku zavádět nynější systém povinně, když má od ledna začít fungovat systém nový. I po jeho spuštění trvají doktoři ale na dvouletém přechodném období.
Elektronické neschopenky by tak chtěli plně používat od roku 2022. Maláčová s tím ale nesouhlasí. Podle ní by měl být nový systém plně v provozu bez přechodných lhůt.