Tisková konference po jednání tripartity
„Byla jasná dohoda mezi zrušením karenční doby a e-neschopenek ve formě elektronické. Mělo být při vystavení pracovní neschopnosti vše sděleno zaměstnavateli. Toto nastane až od ledna 2020, kdy by se měla spustit e-neschopenka kompletně. Je to teď určitý problém v rámci koalice,“ uvedl premiér.
Podotkl, že poslanci jeho hnutí ANO měli od počátku s rušením karenční doby problém - a stejně mluvil i vicepremiéra a místopředseda hnutí Richard Brabec: „Pro hnutí ANO včetně našeho poslaneckého klubu bylo zrušení karenční doby hrozně krvavý kompromis.“
Poslanecký klub ANO by měl o postupu jednat v úterý. Ve sněmovně je teď několik novel, které se e-neschopenky týkají. Podle jedné z nich by na půl roku do spuštění nového systému měli lékaři povinně používat nynější elektronické hlášení o pracovní neschopnosti, které je k dispozici od roku 2010. Vypisují ho ale jen asi čtyři procenta doktorů. Sdružení praktiků uvedlo, že toto řešení je paskvil a používat ho nebudou.
Posun rušení karenční doby
Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je odklad obnovení proplácení náhrad za první tři dny nemoci pro sociální demokraty nepřijatelný a zrušení karence se zavedením plné elektronické neschopenky nesouvisí.
„Nicméně my jsme v rámci koaličního vyjednávání souhlasili se zavedením mezietapy, protože si to koaliční partner přál,“ řekla po jednání tripartity Maláčová. Podle ní je povinné hlášení o pracovní neschopnosti od července technicky připraveno, je potřeba jen legislativa. Novelu, která lékařům ukládá povinně používat dosavadní dobrovolný model, dolní komora ještě neschválila.
Zaměstnavatelé trvají na odkladu zrušení karenční doby do zavedení nové e-neschopenky. „My jsme samozřejmě chtěli, aby návrh byl komplexní a zaměstnavatelům něco přinesl, aby měli informaci hned po nastoupení pracovníka na pracovní neschopnost,“ uvedl šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Poukázal na to, že vláda v programovém prohlášení slíbila zrušení karence bez termínu, slib už prosadila. Posunutí o půl roku by tedy nebylo „nic proti ničemu“, míní Wiesner.
Reportáž: Spor o karenční dobu
Výhrady odborů
Proti odkladu jsou naopak odbory. „Byl bych velmi nerad, kdyby se někdo pokoušel o jakýkoliv posun. Byl by to signál pro zaměstnance, který by se někde projevil,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Nevidíme důvod, proč by měl být na základě politického zadání poškozen ten, který bude od 1. 7. nemocný.“
Zavedení e-neschopenek spojil se zrušením karenční doby už loni v září premiér. Vyšší náklady chtěl zaměstnavatelům vynahradit mimo jiné lepší kontrolou nemocných. Návrh na půlroční posunutí štědřejších nemocenských dávek vedle ANO podporují hlavně pravicové strany.
Podle v lednu schváleného zákona mají lidé od 1. července dostávat v prvních třech dnech nemoci 60 procent mírně sníženého denního platu. V prvních třech dnech mají náhradu mzdy vyplácet zaměstnavatelé. Jako kompenzaci pro ně zákonodárci schválili snížení sociálního pojištění o 2 desetiny procentního bodu. Kvůli tomu vypadne z rozpočtu ročně 3 a půl miliardy korun.
Zaměstnavatelé už dnes platí náhradu mzdy mezi 4. a 14. dnem nemoci. Od 15. dne přebírá nemocenské dávky stát. Pro dlouhodobě práce neschopné přitom postupně rostou, až na 72 procent mírně sníženého platu.
Poslanci by měli o e-neschopence a termínu startu proplácení prvních dnů nemoci definitivně rozhodnout tento týden.