E-neschopenky začnou od roku 2020. V koalici vznikl problém kvůli termínu

17 minut
Tisková konference po jednání tripartity
Zdroj: ČT24

Elektronické neschopenky začnou plně fungovat půl roku po zrušení karenční doby. Spustí se od ledna 2020, řekl po jednání tripartity premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že podle dohody mělo být zrušení karence a zavedení e-neschopenek současné a ve vládní koalici je kvůli nesladění termínu „určitý problém“. Zaměstnavatelé požadují odklad zrušení karenční lhůty do plného spuštění e-neschopenek, odbory jsou proti. Odsouvání je nepřijatelné pro ČSSD. O dalším postupu bude v úterý jednat poslanecký klub ANO.

„Byla jasná dohoda mezi zrušením karenční doby a e-neschopenek ve formě elektronické. Mělo být při vystavení pracovní neschopnosti vše sděleno zaměstnavateli. Toto nastane až od ledna 2020, kdy by se měla spustit e-neschopenka kompletně. Je to teď určitý problém v rámci koalice,“ uvedl premiér.

Podotkl, že poslanci jeho hnutí ANO měli od počátku s rušením karenční doby problém - a stejně mluvil i vicepremiéra a místopředseda hnutí Richard Brabec: „Pro hnutí ANO včetně našeho poslaneckého klubu bylo zrušení karenční doby hrozně krvavý kompromis.“

Poslanecký klub ANO by měl o postupu jednat v úterý. Ve sněmovně je teď několik novel, které se e-neschopenky týkají. Podle jedné z nich by na půl roku do spuštění nového systému měli lékaři povinně používat nynější elektronické hlášení o pracovní neschopnosti, které je k dispozici od roku 2010. Vypisují ho ale jen asi čtyři procenta doktorů. Sdružení praktiků uvedlo, že toto řešení je paskvil a používat ho nebudou.

Posun rušení karenční doby

Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je odklad obnovení proplácení náhrad za první tři dny nemoci pro sociální demokraty nepřijatelný a zrušení karence se zavedením plné elektronické neschopenky nesouvisí.

„Nicméně my jsme v rámci koaličního vyjednávání souhlasili se zavedením mezietapy, protože si to koaliční partner přál,“ řekla po jednání tripartity Maláčová. Podle ní je povinné hlášení o pracovní neschopnosti od července technicky připraveno, je potřeba jen legislativa. Novelu, která lékařům ukládá povinně používat dosavadní dobrovolný model, dolní komora ještě neschválila.

Zaměstnavatelé trvají na odkladu zrušení karenční doby do zavedení nové e-neschopenky. „My jsme samozřejmě chtěli, aby návrh byl komplexní a zaměstnavatelům něco přinesl, aby měli informaci hned po nastoupení pracovníka na pracovní neschopnost,“ uvedl šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Poukázal na to, že vláda v programovém prohlášení slíbila zrušení karence bez termínu, slib už prosadila. Posunutí o půl roku by tedy nebylo „nic proti ničemu“, míní Wiesner.

4 minuty
Reportáž: Spor o karenční dobu
Zdroj: ČT24

Výhrady odborů

Proti odkladu jsou naopak odbory. „Byl bych velmi nerad, kdyby se někdo pokoušel o jakýkoliv posun. Byl by to signál pro zaměstnance, který by se někde projevil,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Nevidíme důvod, proč by měl být na základě politického zadání poškozen ten, který bude od 1. 7. nemocný.“

Zavedení e-neschopenek spojil se zrušením karenční doby už loni v září premiér. Vyšší náklady chtěl zaměstnavatelům vynahradit mimo jiné lepší kontrolou nemocných. Návrh na půlroční posunutí štědřejších nemocenských dávek vedle ANO podporují hlavně pravicové strany.

Podle v lednu schváleného zákona mají lidé od 1. července dostávat v prvních třech dnech nemoci 60 procent mírně sníženého denního platu. V prvních třech dnech mají náhradu mzdy vyplácet zaměstnavatelé. Jako kompenzaci pro ně zákonodárci schválili snížení sociálního pojištění o 2 desetiny procentního bodu. Kvůli tomu vypadne z rozpočtu ročně 3 a půl miliardy korun.

Zaměstnavatelé už dnes platí náhradu mzdy mezi 4. a 14. dnem nemoci. Od 15. dne přebírá nemocenské dávky stát. Pro dlouhodobě práce neschopné přitom postupně rostou, až na 72 procent mírně sníženého platu.

Poslanci by měli o e-neschopence a termínu startu proplácení prvních dnů nemoci definitivně rozhodnout tento týden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Platebních terminálů v Česku přibývá

V Česku přibývá platebních terminálů, za poslední tři roky se jejich počet zvýšil zhruba o desetinu. Na tisíc obyvatel jich připadá třicet. Evropský průměr je přitom dvaatřicet, nejlépe jsou vybavené země na jihu kontinentu, především kvůli turistickému ruchu. Češi mají o bezhotovostní platby zájem, oblíbené jsou především mezi mladou generací. Obchodníci nevyužívají jen klasické terminály, roste i počet těch v mobilu a přibývá i plateb přes QR kód. Bezhotovostní platby tvoří v tuzemsku skoro tři pětiny všech transakcí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Část Česka zasáhly silné bouřky, hasiči hlásí desítky výjezdů

Severní polovinou Česka v úterý odpoledne zasáhly silné bouřky. Meteorologové varovali před větrem s nárazy až 75 kilometrů v hodině či přívalovým deštěm. K večeru se bouře dostaly také na Moravu a do Slezska. Výstrahu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lékaři provedli poslední vyšetření v léčbě malé Madlen

Lékaři Fakultní nemocnice Motol v úterý provedli poslední vyšetření v léčbě dvouleté Madlen, které ukázalo, jestli se plně obnovila její krvetvorba, nebo bude potřeba transplantace kostní dřeně. Vzorky ošetřující lékařka odebrala přímo z pánevní kosti. Bioptickou jehlu potřebovala zavrtat poměrně hluboko, aby se jí podařilo vytáhnout alespoň dvoucentimetrový váleček. Krevní obraz Madlen zatím vypadá dobře, ale stoprocentní verdikt padne za dva týdny, až budou hotové laboratorní rozbory. Příběh dvouleté dívky na jaře oslovil širokou veřejnost, a registry dárců tak během několika týdnů překonaly obvyklý roční nábor.
před 7 hhodinami

Novela o fyzických trestech u dětí čeká na Pavlův podpis, kritici žádají veto

Na podpis prezidenta Petra Pavla čeká novela občanského zákoníku, která ustanovuje nepřijatelnost fyzických trestů u dětí. Zásadně mění rozvody a úpravu péče o potomky. Podle kritiků norma nepříznivě dopadne právě na děti. Žádají proto, aby ji prezident odmítl. To by ale podle zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové byla velká chyba.
před 7 hhodinami

Řidič pomohl zastavit prchajícího cyklistu. Policie nabádá spíše k opatrnosti

Policii ujížděl v pražských ulicích na kradeném kole, byl pod vlivem drog a celostátně hledaný. Honičku ukončil až řidič, který mu v tunelu zabránil v jízdě. Policie ale obecně před podobnými zákroky varuje a nabádá lidi, aby neriskovali vlastní zdraví či majetek. Snažit se pomoci se navíc nemusí vyplatit, úmyslné škody totiž pojišťovny běžně neproplácejí. Připouštějí ale výjimky.
před 8 hhodinami

Česko se dle Fialy nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Kyjev

Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Serveru Publico to v úterý řekl premiér Petr Fiala (ODS). Česko se podle něj soustředí na jiné cesty, jak Kyjevu pomoci. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA budou zemím NATO prodávat moderní zbraně, přičemž Aliance bude tyto dodávky koordinovat.
před 9 hhodinami

Čeští hasiči v Texasu našli dvě oběti záplav, dál pátrají po pohřešovaných

Šestnáct hasičů z Česka absolvovalo v pondělí první nasazení v masivními povodněmi zasaženém Texasu. Konkrétně propátrávali oblast podél koryta řeky Guadalupe u města Center Point, informovalo v úterý generální ředitelství tuzemských hasičů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
před 11 hhodinami
Načítání...