Historický zájem veřejnosti provází předčasné parlamentní volby v Srbsku, které mnozí označují za referendum o politické budoucnosti dlouholetého populistického vůdce Aleksandara Vučiče. Jde o souboj mezi Vučičovým uskupením a hnutím studentů, kteří proti němu téměř dva roky protestují. Srbští i mezinárodní pozorovatelé poukazují na možné volební manipulace a obávají se povolebního násilí. První předběžné výsledky se očekávají přibližně dvě hodiny po uzavření volebních místností ve 20 hodin.
Zpravodajská televize N1 na svých internetových stránkách odpoledne informovala, že podle volební komise přišlo do 14:00 hlasovat více než 46 procent oprávněných voličů. Při volbách v prosinci 2023 byla ve stejnou dobu volební účast asi 32 procent. Zpravodaj ČT Andreas Papadopulos v té době hlásil, že aktuální záběry a fotografie napovídají, že by nynější volební účast a tyto volby mohly atakovat v historii novodobého Srbska rekord.
Televize N1 informuje, že lidé, kteří stáli ve frontách u volebních místností, budou moci svůj hlas odevzdat i po 20:00. Podle ústřední volební komise do 18:00 odvolilo 64,9 procenta lidí. Agentury napsaly, že účast byla nejvyšší od rozpadu Jugoslávie v roce 1992.
V centru Bělehradu stojí zásahová vozidla a policisté. Někteří strážci pořádku RFE/RL řekli, že část centra okolo úřadu prezidenta a sídla volební komise byla „z bezpečnostních důvodů“ uzavřena.
„Dnes jsem vyšla brzy, protože nás k tomu vyzvali studenti,“ sdělila Reuters třicetiletá Ana ve volební místnosti v Bělehradě. „Hlasovala jsem pro naše děti, pro naši mládež… naše děti si zaslouží mír a práci a to jim může zajistit jen Vučić,“ řekla agentuře další volička Hatidža.
Na 6,4 milionu voličů si v nedělním hlasování mohlo vybírat z osmnácti subjektů, které obsadí 250členný parlament. Přesto jsou dle médií volby především referendem o Vučičovi. Hlavním soupeřem jeho kandidátky Jednotné Srbsko je Studentská kandidátka, kterou podpořila část parlamentní i neparlamentní opozice.
Agentura AP napsala, že Vučić se svojí manželkou v Bělehradu ve frontě před volební místností čekal skoro dvě hodiny. Později řekl, že doufá, že volební den proběhne v klidu, a ujistil, že jeho strana bude respektovat výsledek hlasování. „Vůle lidu je Boží vůlí: vox populi, vox dei,“ prohlásil. „Pokud prohrajeme, uznáme vůli voličů. Pokud vyhrajeme, nikdo nám vítězství nevezme,“ dodal. Uvedl také, že jeho tým zveřejní „spolehlivé odhady výsledků“ asi tři hodiny po uzavření volebních místností, tedy hodinu před půlnocí.
Agentura AP napsala, že před volbami byla atmosféra v Srbsku napjatá a panují obavy, že pokud bude výsledek těsný, prohlásí se za vítěze obě strany.
Předčasné parlamentní volby se konají po bezmála dvou letech protivládních protestů. Ty začaly demonstracemi vedenými studenty, kteří požadovali vyvození odpovědnosti za neštěstí z listopadu 2024 v Novém Sadu, kde po pádu nádražního přístřešku zahynulo 16 lidí. Protesty přerostly v širší hnutí požadující vyšetřování korupce, nezávislost státních institucí a konec toho, co organizátoři označují za Vučičův režim.
„To, že srbské volby se pokaždé neobejdou bez výrazných komplikací a třeba i volebních manipulací, bylo známé už před tímto hlasováním. A právě na různé nepravosti, které se mohou během toho hlasování dít, upozorňovaly zejména studentské organizace či pozorovatelské mise. Celkově na volby dohlíží přes šestnáct tisíc pozorovatelů,“ uvedl odpoledne Papadopulos.
Dodal, že některé organizace, které se snažily monitorovat volby v klíčových městech, například v Novém Sadu, Bělehradu, ale i více na venkově, tak hlásí „nepravosti, určité problémy“. „Ve městě Pančevo podle televize N1 zaútočili maskovaní muži tyčemi na některé mladší voliče, kteří stáli ve frontě. Zatím není úplně přesně jasné, o jakou potyčku šlo, ale podle policie souvisela s volebním děním,“ informoval po 15. hodině Papadopulos. Zmínil také město Zaječar, kde policie prověřovala podezření na kupčení s hlasy.
Údajné sledování opozice
Mezinárodní organizace už před volbami vyjadřovaly pochyby týkající se spravedlivosti a poukazovaly na případy zastrašování či nezákonného sledování vůči opozici. Podle nevládních organizací se členové studentského hnutí a další významní Vučičovi odpůrci stávali cílem kybernetických útoků nebo je proti nim nasazován pokročilý špionážní software, jako je například v Izraeli vyvinutý Pegasus. Srbské úřady to popírají.
Vučić je v Srbsku u moci od roku 2012 a je považován za hegemona tamní politiky. S přehledem vyhrál v prezidentských volbách v roce 2017 a 2022, podle kritiků se však hlasování nekonalo za férových podmínek. Domácí i zahraniční kritici jej viní z omezování médií a opozice.
Vučić koncem září rezignoval a oznámil, že se v předčasných parlamentních volbách, které vypsal krátce předtím, postaví do čela kandidátky Jednotného Srbska s ambicí být příštím premiérem. Jeho druhý prezidentský mandát by skončil v první polovině příštího roku a ucházet se o další už mu ústava neumožňovala.
„Jeho rozhodnutí kandidovat na premiéra je vnímáno jako pečlivě plánovaný manévr, jehož cílem je udržet si nejvyšší pozici a zvýšit šance jeho strany proti studentskému hnutí,“ komentovala dění agentura AP.
Volební místnosti se otevřely v 7:00, volit mohou Srbové do už zmíněných 20:00. Výsledky nebudou známé dříve než v pondělí, napsala agentura AP.
