Vláda v pondělí schválila návrh rámce státního rozpočtu na příští rok a střednědobý výhled hospodaření státu pro roky 2021 a 2022. Ministři za sociální demokracii se však zdrželi hlasování. Proti návrhu se později vyslovila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Rezort financí počítá jak příští rok, tak i v nadcházejících letech se schodkem 40 miliard korun. Stejně jako letos má být příští rok prioritou rozpočtu zvýšení důchodů nebo platů učitelů. V případě učitelů plánuje ministerstvo růst platů i v roce 2021.
Vláda schválila návrh rámce státního rozpočtu. Ministři za ČSSD se však zdrželi hlasování
Události: Spor mezi koaličními partnery o návrh rozpočtu (zdroj: ČT24)
Rozpočet na rok 2020 ve stávající podobě neumožňuje naplňovat priority a v některých případech komplikuje samotné fungování resortů, řekl novinářům na tiskové konferenci po zasedání kabinetu předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček.
Sociální demokracie proto chce hledat důkladněji příjmy pro rozpočet, Hamáček připomněl mimo jiné její návrh na zavedení bankovní daně. „Materiál (rozpočet) je schválen, aby mohly proběhnout další kroky, ale letní období jsme připraveni věnovat detailním diskusím,“ uvedl ministr vnitra.
Rozpočet na rok 2020
Úspory státního rozpočtu
Maláčová nechce návrh podpořit, požaduje 11 miliard navíc
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na twitteru uvedla, že tento návrh rozpočtu nemůže podpořit. „Na jedné straně chvályhodný nárůst výdajů na důchody a rodičák, na druhé chybějících 11 miliard pro další zranitelné skupiny. Tenhle návrh proto nemůžu podpořit. Přes léto nás čeká spousta práce,“ napsala na twitteru.
Na tiskové konferenci upřesnila, že chybí 11 miliard korun, třeba na růst příspěvků na péči, sociální služby, pro pěstouny či přechod na nový IT systém.
Schillerová: Záleží na prioritách
Ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) mrzí postup ministrů za ČSSD. Svým kolegům ve vládě pak sdělila, že považuje za nereálné, aby byly všechny jejich požadavky splněny.
„Budeme se muset rozhodnout, co je našimi prioritami. To, co jsme si jako vláda řekli, že priorita je, tak v předběžném návrhu rozpočtu je zakotveno“. Vláda se proto podle ní bude muset dohodnout, co je těmi dalšími prioritami. Ministerstvo financí eviduje dodatečné požadavky na zvýšení výdajů v návrhu rozpočtu od všech ministerstev asi za 20 miliard korun, uvedla Schillerová.
Na konci července bude k dispozici makroekonomická prognóza, která ministerstvu financí naznačí, jak bude možné návrh rozpočtu dál upravovat. Vláda musí podle zákonných pravidel návrh schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Během léta ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí ministerstvo financí poslat návrh vládě.
Komunisté požadují menší schodek, TOP 09 vyšší podíl investic
Komunisté, kteří pomohli vládě ANO a ČSSD schválit rozpočet pro letošní rok a tolerují menšinovou vládní koalici, trvají na snížení schodku rozpočtu pro příští rok na 30 miliard korun.
„Jedná se o typicky socialistický přerozdělovací rozpočet. Vláda vyvíjí negativní rozpočtové úsilí a vědomě tak zhoršuje strukturu rozpočtu. Nadále klesá podíl investic do budoucna, což je cesta do zaostalosti,“ řekl agentuře ČTK předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Zároveň dodal, že i přes výhrady k rozpočtu je TOP 09 připravena jednat o jeho podpoře za podmínky, že podíl investic bude alespoň deset procent.
Mimořádné důchody už asi nebudou
Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok naplánoval resort financí na 1,558 bilionu korun a v porovnání se schváleným rozpočtem 2019 dochází k nárůstu o 92,8 miliardy. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,598 bilionu korun. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například takzvané norské fondy. Ty by příští rok měly činit 108,7 miliardy korun.
Průměrná penze by se měla příští rok zvednout přesně o 900 korun na 14 358, tedy o 6,7 procenta. Podle odhadů by to mohlo být asi o 150 až 180 korun víc, než teď nařizuje zákon. Mimořádné navyšování důchodů se ale zřejmě podle materiálu v letech 2021 a 2022 už opakovat nebude.
Suma na platy ve státní správě a službách by se měla zvednout proti letošku o dvě procenta, učitelům o deset procent a neučitelským profesím o sedm procent. Na výdělky a platby za provedenou práci na ministerstvech, v úřadech a příspěvkových organizacích by mělo v rozpočtu být o 13 miliard víc než letos. Celkem by to činilo kolem 220,5 miliardy. Tuto sumu by si měli rozdělit lidé na 465 429 pozicích.
Podle schváleného materiálu by ve veřejné správě a službách v příštím roce měla přibýt téměř tisícovka nových míst. Víc lidí by se totiž mělo přijmout a víc pozic obsadit, než kolik by se mělo seškrtat. Podle ministerstva financí by se sice mělo zrušit přes 5700 postů, přibýt by ale mělo 1600 učitelů, 3150 lidí v neučitelských profesích, tisíc vojáků a přes devět set příslušníků bezpečnostních sborů.
Materiál k rozpočtu počítá s tím, že by od ledna měla na ministerstvech ubýt desetina míst. V dalších resortních úřadech by to mělo být pět procent. V příspěvkových organizacích, jako jsou třeba knihovny, divadla, nemocnice, muzea, galerie, dětské domovy či ústavy, by to pak měla být tři procenta. Polovina uspořených peněz na platy ze seškrtaných míst by se využila na odměny.
Podle aktuálního návrhu rozpočtu mají příští rok proti letošku klesnout například výdaje resortu zahraničí o 237 milionů korun, financí téměř o 376 milionů a kultury skoro o 424 milionů. Výdaje resortu dopravy se mají snížit o 12,3 miliardy korun a zemědělství o 2,5 miliardy. Porostou naopak výdaje pro školství, místní rozvoj, zdravotnictví, spravedlnost, obranu, vnitro a zvýšit se mají také pro resort práce a sociálních věcí a rovněž průmyslu a obchodu.