Příští rok se mají znovu zvýšit počty učitelů, vojáků i policistů. Stát bude platit nejvíc lidí v historii

Nahrávám video

Vláda plánuje v příštím roce přijmout téměř tisíc nových státních zaměstnanců. Vyplývá to z prvního návrhu státního rozpočtu na příští rok, který se podařilo ČT získat. Zaměstnanci státu přibydou přesto, že jednotlivá ministerstva dostala od resortu financí za úkol seškrtat ve státní správě celkem 5700 míst. Stát totiž hodlá přijmout víc lidí, než kolik jich propustí: nabírat se mají noví policisti, hasiči i vojáci. Tisíce nových lidí pak má přijít do školství.

Vláda tak plánuje v příštím roce vydat na platy státních zaměstnanců o 13 miliard víc než letos. Důvodem je nejen nárůst počtu zaměstnanců, ale hlavně plánovaný růst platů učitelů o 10 procent. Nepedagogičtí pracovníci mají navíc dostat 7 procent a další státní zaměstnanci pak 2 procenta.

Celkem hodlá stát v příštím roce platit 465 tisíc lidí, což je nejvíc v historii. Ruku v ruce s tím rostou i náklady na jejich platy: zatímco v roce 2015 vydal stát na tyto zaměstnance 137,5 miliardy korun, tak v příštím roce budou náklady ještě o 83 miliard vyšší.

Do školství mají přijít další tisíce nováčků

Školy mají podle státu v příštím roce nabrat téměř 4800 nových lidí. Třetinu z nich tvoří učitelé, další dvě třetiny pak nepedagogičtí pracovníci. „Do systému se začínají vracet lidé, kteří byli učitelé a vrací se zpátky k učitelské profesi,“ pochvaluje si ministr školství Robert Plaga (ANO).

Podle ministryně financí souvisí nástup tisícovek lidí do škol s reformou regionálního školství. „Já samozřejmě vnímám i to, že se nedaří ty pedagogy nabrat. Že ani pro rok 2019 ten nárůst nebyl zcela zabezpečen,“ upozorňuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Pro letošek totiž mají školy ještě daleko ambicióznější plány, když chtějí přijmout asi 16 tisíc nových pedagogů.

x
Zdroj: ČT24

Vedle školství hodlá v příštím roce nabírat i armáda, která se má rozšířit o zhruba tisíc vojáků. Podobný počet nováčků má nastoupit také k bezpečnostním sborům – zejména k policii a hasičům. „Ty tabulky už jsou rozepsány na jednotlivé útvary a po dohodě s ministerstvem financí tak, jak budou noví policisté nastupovat, tak na ně přijdou i finanční prostředky,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Schillerová chce zrušit asi 5700 úřednických míst

Na druhou stranu chce ministerstvo financí zrušit asi 5700 úřednických míst. Ministryně financí Alena Schillerová počítá hlavně s rušením neobsazených míst ve státní správě. Dojde ale i k propouštění státních úředníků. „Samozřejmě bude to kombinace. Apeluji především na toto: redukujte hlavně neobsazená místa, pořád je jich velké množství,“ dodává Schillerová.

Zatímco před čtyřmi lety evidovalo ministerstvo financí zhruba pět tisíc neobsazených míst, v prvním čtvrtletí letoška už jich bylo téměř 24 tisíc.

Škrty na jednotlivých ministerstvech
Zdroj: ČT24

Nejvíc úřednických míst mají škrtat ministerstva práce a sociálních věcí, financí, vnitra, spravedlnosti a také obrany. A to se některým ministrům nelíbí. Třeba ministryně práce má ušetřit přes 1100 míst. „I vzhledem k úsporám by to byl obrovský problém, protože víte, že tu máme zákon o státní službě, ti lidé nemůžou být jen tak vyhozeni,“ brání se ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Plán na zrušení 350 úřednických míst kritizuje i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), podle něj to není příliš reálné. „Protože to nevychází ani v návaznosti na ten prvotní úkol, který byl dán na vládě,“ připomíná Metnar dřívější požadavek ministryně financí. Tehdy se mluvilo o propouštění zhruba 10 % úředníků, na ministerstvu obrany jich je ale „jen“ 1200.

Plány ministryně financí kritizují opoziční občanští demokraté: „Je úsměvné, že vláda, která každý rok zvyšovala počet úředníků, teď najednou po šesti letech přichází s tím, že je bude rušit,“ uvedl šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Piráti se pak obávají, že snahy o redukci státního aparátu skončí jen seškrtáním prázdných tabulkových míst. 

Babišova vláda projedná přesuny v počtech státních zaměstnanců v pondělí. Definitivně je bude schvalovat v září, spolu s celým státním rozpočtem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 10 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 18 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 20 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
včera v 14:16

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánovčera v 13:25

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.