Příští rok se mají znovu zvýšit počty učitelů, vojáků i policistů. Stát bude platit nejvíc lidí v historii

5 minut
Do škol by mělo nastoupit skoro pět tisíc nových zaměstnanců, z toho třetina učitelů
Zdroj: ČT24

Vláda plánuje v příštím roce přijmout téměř tisíc nových státních zaměstnanců. Vyplývá to z prvního návrhu státního rozpočtu na příští rok, který se podařilo ČT získat. Zaměstnanci státu přibydou přesto, že jednotlivá ministerstva dostala od resortu financí za úkol seškrtat ve státní správě celkem 5700 míst. Stát totiž hodlá přijmout víc lidí, než kolik jich propustí: nabírat se mají noví policisti, hasiči i vojáci. Tisíce nových lidí pak má přijít do školství.

Vláda tak plánuje v příštím roce vydat na platy státních zaměstnanců o 13 miliard víc než letos. Důvodem je nejen nárůst počtu zaměstnanců, ale hlavně plánovaný růst platů učitelů o 10 procent. Nepedagogičtí pracovníci mají navíc dostat 7 procent a další státní zaměstnanci pak 2 procenta.

Celkem hodlá stát v příštím roce platit 465 tisíc lidí, což je nejvíc v historii. Ruku v ruce s tím rostou i náklady na jejich platy: zatímco v roce 2015 vydal stát na tyto zaměstnance 137,5 miliardy korun, tak v příštím roce budou náklady ještě o 83 miliard vyšší.

Do školství mají přijít další tisíce nováčků

Školy mají podle státu v příštím roce nabrat téměř 4800 nových lidí. Třetinu z nich tvoří učitelé, další dvě třetiny pak nepedagogičtí pracovníci. „Do systému se začínají vracet lidé, kteří byli učitelé a vrací se zpátky k učitelské profesi,“ pochvaluje si ministr školství Robert Plaga (ANO).

Podle ministryně financí souvisí nástup tisícovek lidí do škol s reformou regionálního školství. „Já samozřejmě vnímám i to, že se nedaří ty pedagogy nabrat. Že ani pro rok 2019 ten nárůst nebyl zcela zabezpečen,“ upozorňuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Pro letošek totiž mají školy ještě daleko ambicióznější plány, když chtějí přijmout asi 16 tisíc nových pedagogů.

x
Zdroj: ČT24

Vedle školství hodlá v příštím roce nabírat i armáda, která se má rozšířit o zhruba tisíc vojáků. Podobný počet nováčků má nastoupit také k bezpečnostním sborům – zejména k policii a hasičům. „Ty tabulky už jsou rozepsány na jednotlivé útvary a po dohodě s ministerstvem financí tak, jak budou noví policisté nastupovat, tak na ně přijdou i finanční prostředky,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Schillerová chce zrušit asi 5700 úřednických míst

Na druhou stranu chce ministerstvo financí zrušit asi 5700 úřednických míst. Ministryně financí Alena Schillerová počítá hlavně s rušením neobsazených míst ve státní správě. Dojde ale i k propouštění státních úředníků. „Samozřejmě bude to kombinace. Apeluji především na toto: redukujte hlavně neobsazená místa, pořád je jich velké množství,“ dodává Schillerová.

Zatímco před čtyřmi lety evidovalo ministerstvo financí zhruba pět tisíc neobsazených míst, v prvním čtvrtletí letoška už jich bylo téměř 24 tisíc.

Škrty na jednotlivých ministerstvech
Zdroj: ČT24

Nejvíc úřednických míst mají škrtat ministerstva práce a sociálních věcí, financí, vnitra, spravedlnosti a také obrany. A to se některým ministrům nelíbí. Třeba ministryně práce má ušetřit přes 1100 míst. „I vzhledem k úsporám by to byl obrovský problém, protože víte, že tu máme zákon o státní službě, ti lidé nemůžou být jen tak vyhozeni,“ brání se ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Plán na zrušení 350 úřednických míst kritizuje i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), podle něj to není příliš reálné. „Protože to nevychází ani v návaznosti na ten prvotní úkol, který byl dán na vládě,“ připomíná Metnar dřívější požadavek ministryně financí. Tehdy se mluvilo o propouštění zhruba 10 % úředníků, na ministerstvu obrany jich je ale „jen“ 1200.

Plány ministryně financí kritizují opoziční občanští demokraté: „Je úsměvné, že vláda, která každý rok zvyšovala počet úředníků, teď najednou po šesti letech přichází s tím, že je bude rušit,“ uvedl šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Piráti se pak obávají, že snahy o redukci státního aparátu skončí jen seškrtáním prázdných tabulkových míst. 

Babišova vláda projedná přesuny v počtech státních zaměstnanců v pondělí. Definitivně je bude schvalovat v září, spolu s celým státním rozpočtem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...