Příští rok se mají znovu zvýšit počty učitelů, vojáků i policistů. Stát bude platit nejvíc lidí v historii

Nahrávám video

Vláda plánuje v příštím roce přijmout téměř tisíc nových státních zaměstnanců. Vyplývá to z prvního návrhu státního rozpočtu na příští rok, který se podařilo ČT získat. Zaměstnanci státu přibydou přesto, že jednotlivá ministerstva dostala od resortu financí za úkol seškrtat ve státní správě celkem 5700 míst. Stát totiž hodlá přijmout víc lidí, než kolik jich propustí: nabírat se mají noví policisti, hasiči i vojáci. Tisíce nových lidí pak má přijít do školství.

Vláda tak plánuje v příštím roce vydat na platy státních zaměstnanců o 13 miliard víc než letos. Důvodem je nejen nárůst počtu zaměstnanců, ale hlavně plánovaný růst platů učitelů o 10 procent. Nepedagogičtí pracovníci mají navíc dostat 7 procent a další státní zaměstnanci pak 2 procenta.

Celkem hodlá stát v příštím roce platit 465 tisíc lidí, což je nejvíc v historii. Ruku v ruce s tím rostou i náklady na jejich platy: zatímco v roce 2015 vydal stát na tyto zaměstnance 137,5 miliardy korun, tak v příštím roce budou náklady ještě o 83 miliard vyšší.

Do školství mají přijít další tisíce nováčků

Školy mají podle státu v příštím roce nabrat téměř 4800 nových lidí. Třetinu z nich tvoří učitelé, další dvě třetiny pak nepedagogičtí pracovníci. „Do systému se začínají vracet lidé, kteří byli učitelé a vrací se zpátky k učitelské profesi,“ pochvaluje si ministr školství Robert Plaga (ANO).

Podle ministryně financí souvisí nástup tisícovek lidí do škol s reformou regionálního školství. „Já samozřejmě vnímám i to, že se nedaří ty pedagogy nabrat. Že ani pro rok 2019 ten nárůst nebyl zcela zabezpečen,“ upozorňuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Pro letošek totiž mají školy ještě daleko ambicióznější plány, když chtějí přijmout asi 16 tisíc nových pedagogů.

x
Zdroj: ČT24

Vedle školství hodlá v příštím roce nabírat i armáda, která se má rozšířit o zhruba tisíc vojáků. Podobný počet nováčků má nastoupit také k bezpečnostním sborům – zejména k policii a hasičům. „Ty tabulky už jsou rozepsány na jednotlivé útvary a po dohodě s ministerstvem financí tak, jak budou noví policisté nastupovat, tak na ně přijdou i finanční prostředky,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Schillerová chce zrušit asi 5700 úřednických míst

Na druhou stranu chce ministerstvo financí zrušit asi 5700 úřednických míst. Ministryně financí Alena Schillerová počítá hlavně s rušením neobsazených míst ve státní správě. Dojde ale i k propouštění státních úředníků. „Samozřejmě bude to kombinace. Apeluji především na toto: redukujte hlavně neobsazená místa, pořád je jich velké množství,“ dodává Schillerová.

Zatímco před čtyřmi lety evidovalo ministerstvo financí zhruba pět tisíc neobsazených míst, v prvním čtvrtletí letoška už jich bylo téměř 24 tisíc.

Škrty na jednotlivých ministerstvech
Zdroj: ČT24

Nejvíc úřednických míst mají škrtat ministerstva práce a sociálních věcí, financí, vnitra, spravedlnosti a také obrany. A to se některým ministrům nelíbí. Třeba ministryně práce má ušetřit přes 1100 míst. „I vzhledem k úsporám by to byl obrovský problém, protože víte, že tu máme zákon o státní službě, ti lidé nemůžou být jen tak vyhozeni,“ brání se ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Plán na zrušení 350 úřednických míst kritizuje i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), podle něj to není příliš reálné. „Protože to nevychází ani v návaznosti na ten prvotní úkol, který byl dán na vládě,“ připomíná Metnar dřívější požadavek ministryně financí. Tehdy se mluvilo o propouštění zhruba 10 % úředníků, na ministerstvu obrany jich je ale „jen“ 1200.

Plány ministryně financí kritizují opoziční občanští demokraté: „Je úsměvné, že vláda, která každý rok zvyšovala počet úředníků, teď najednou po šesti letech přichází s tím, že je bude rušit,“ uvedl šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Piráti se pak obávají, že snahy o redukci státního aparátu skončí jen seškrtáním prázdných tabulkových míst. 

Babišova vláda projedná přesuny v počtech státních zaměstnanců v pondělí. Definitivně je bude schvalovat v září, spolu s celým státním rozpočtem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zdražování táhnou pohonné hmoty, potraviny zlevnily

Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu zrychlily meziroční růst na 1,9 procenta z červencových 1,7 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,3 procenta, potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Zdražily především pohonné hmoty, naopak potraviny zlevnily, například trvanlivé mléko a vepřové maso byly v srpnu meziročně levnější skoro o čtvrtinu a máslo téměř o dvě pětiny.
09:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klíčová témata říjnových voleb

Za měsíc čekají voličky a voliče v Česku komunální a senátní volby. Právě ty komunální jsou nejvíce spojené s každodenním životem voličů – rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo například dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce. O předvolebních tématech diskutovali v Událostech, komentářích předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé), člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Radek Koten (SPD), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Diskusí provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

VideoKomise musí mít peníze pod kontrolou, říká Jourová k pozastavení dotací Agrofertu

Evropská komise (EK) v pondělí oznámila, že se podle ní premiér Andrej Babiš (ANO) nachází v potenciálním střetu zájmů. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a dnes zahraničně politická poradkyně prezidenta Petra Pavla Věra Jourová míní, že slabý moment svěřenského fondu, do něhož Babiš svěřil akcie holdingu Agrofert, je v otázce budoucnosti. „Komise se dívá na to, co se stane s těmi penězi v momentu, kdy přejdou do rukou dětí pana Babiše,“ uvedla v Interview ČT24. Dodala, že Komise má povinnost ty peníze hlídat a „mít opravdu dobře pod kontrolou, co se s nimi děje“. Podotkla, že by jako právnička souhlasila s tím, že to střet zájmů je, protože premiér „nerozptýlil pochybnosti, že není“. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 15 hhodinami

EU chce zpřísnit pravidla pro Airbnb a krátkodobé pronájmy kvůli bytové krizi

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.
před 19 hhodinami

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
včeraAktualizovánovčera v 09:05

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.