„Větší část Američanů je teď přesvědčena o tom, že na vzájemném obchodu vydělává především Čína,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou amerikanista Jiří Pondělíček, podle kterého mohou mít vysoká cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na Čínu, velkou podporu voličů. „Podle průzkumů veřejného mínění se obraz Číny u americké veřejnosti propadá,“ uvedl sinolog a orientalista Martin Hála, podle něhož je v současnosti pohled Američanů na Čínu negativní.
Cla uvalená na Čínu mohou mít v USA velkou podporu voličů, míní Pondělíček
28 minut
Interview ČT24: Sinolog Jiří Pondělíček a amerikanista Martin Hála
Trump ve středu s okamžitou platností na devadesát dní pozastavil většinu nových cel. To se ale netýká Číny, které naopak cla zvedl ze 104 na 125 procent, celkové zatížení však činí 145 procent. Podle deníku The New York Times Trumpa k pozastavení cel přiměl výprodej amerických dluhopisů. Významnou roli v odkladu cel údajně sehrál i ministr financí Scott Bessent.
„Celou dobu se mluvilo o tom, že jestli je někdo v administrativě z toho ekonomického týmu prezidenta silně proti clům, tak je to právě Bessent,“ podotkl amerikanista a komentátor webu FORUM 24 Jiří Pondělíček, podle kterého se spekulovalo rovněž o tom, zda ministr financí neměl kvůli tarifům v úmyslu z administrativy amerického prezidenta odejít.
„Trump administrativu řídí trochu zvláštním způsobem. Není to úplně tým, ale nechává lidi, aby si konkurovali,“ vysvětlil amerikanista. Zastáncem masivních cel není ani nejbohatší muž světa a Trumpův podporovatel Elon Musk, který dokonce urazil prezidentova ekonomického poradce Petera Navarra, když podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové řekl, že je Navarro „hloupější než pytel cihel“. Samotného Trumpa ale podle Pondělíčka veřejně neurážel, protože si k němu „nechce zavřít přístup“.
Amerikanista také sdělil, že rozhodnutí o odložení cel mohlo být improvizací. „Obecně se dá říct, že Trumpův přístup je takový, že to vždycky lidově řečeno napálí, aby potom měl kam ustupovat,“ popsal s tím, že americký prezident v případě cel zatím žádné reálné ústupky nezískal.
Podpora cel u Američanů
Pád trhů, který následoval po oznámení cel, podle Pondělíčka obyvatele Spojených států vyděsil. „I proto, že nadpoloviční většina Američanů má své úspory na důchod v akciových trzích nebo v investičních produktech a pro ně to tím pádem samozřejmě představuje problém,“ upřesnil důvody.
Podpora tarifů se podle něho liší v závislosti na konkrétních zemích. „Větší část Američanů je teď přesvědčena o tom, že na vzájemném obchodu vydělává především Čína. To jsou čísla, která nevidíme třeba v případě Kanady nebo Evropské unie,“ řekl Pondělíček s tím, že dává smysl pustit se do obchodní války pouze s Čínou, protože v tomto ohledu může mít Trump největší podporu voličů.
O negativním pohledu Američanů na Čínu hovořil také orientalista, sinolog a ředitel Sinopsis Martin Hála. „Podle průzkumů veřejného mínění se obraz Číny u americké veřejnosti propadá,“ vysvětlil.
Číňané jsou podle Hály v médiích na celní válku připravováni již dlouho. „Jsou tam články o tom, jak bude třeba utáhnout si opasky a vydržet s tím, že nakonec bude mít Čína navrch,“ upřesnil a dodal, že tamní média vykreslují Trumpa jako člověka, který úplně přesně neví, co chce, a je ochotný sáhnout k nelegitimním agresivním prostředkům.
Spor mezi hlavními aktéry globalizace
Podle sinologa stojí za sporem Washingtonu a Pekingu zejména to, že přestal fungovat proces globalizace. „A ten přestal fungovat hlavně proto, že ne všechny strany hrají podle stejných pravidel. Konkrétně Čínská lidová republika ten proces cíleně celé dekády zneužívá,“ míní.
Podle Hály jde tak od samotného počátku především o spor USA a Číny. „To, že se do toho v jednu chvíli dostalo několik tuctů dalších států tím, že na ně Trump také rozšířil svá cla, celou tu záležitost trochu zamlžilo, ale v podstatě jde o obchodní spor mezi Čínskou lidovou republikou a skupinou států, které vyznávají klasický volný obchod,“ sdělil orientalista.
Peking už podle sinologa nebude schopen využívat stejný model jako doposud. „To znamená relativně volný přístup na bohaté západní trhy při relativní uzavřenosti svého vlastního trhu a tlumení domácí poptávky,“ vysvětlil.
Čína si podle Hály představuje, že dialog s Washingtonem bude probíhat tak, jak tomu bylo po celá desetiletí. „To znamená, že se sejdou nejvyšší představitelé, na něčem se dohodnou v relativně vágních termínech a celé to postupně vyšumí,“ upřesnil a doplnil, že tentokrát už to zřejmě fungovat nebude.
Čínské trumfy
Výhodu pro Peking podle Hály představuje, že Čína už není fatálně závislá na amerických technologiích. Čínské trumfy jsou podle něho mimotarifní, protože nezáleží na tom, zda je clo sto či dvě stě procent. „Protože tak jako tak je zboží neprodejné,“ sdělil.
Peking má podle sinologa možnosti zejména v oblasti exportních kontrol. „Například na vzácné zeminy, vzácné kovy a podobně,“ uvedl s tím, že Čína si může také došlápnout na americké společnosti, které v zemi působí.
Peking se může rovněž snažit zlepšit své vztahy s Evropou, pro kterou něco takového podle Hály znamená rizika. „Některé důsledky obchodní války budou automaticky fungovat tak, že případné sbližování budou brzdit,“ řekl sinolog a dodal, že Peking se bude snažit vyvézt nadprodukci do Evropy, což ohrozí evropské obchodní zájmy.
