Martin Hála

Nedůvěra mezi Japonskem a Čínou postupně nabírá na obrátkách. Tokio se ostře ohradilo proti narušení svého vzdušného prostoru čínským vojenským letounem, předvolalo si kvůli tomu zástupce čínského velvyslanectví. Průzkumné letadlo podle japonské diplomacie přelétalo v pondělí dvě minuty nad ostrovy Dandžo západně od jednoho z hlavních ostrovů Kjúšú. Peking reagoval prohlášením, že okolnosti prověřuje.

Čínské vojenské plavidlo v Tchajwanském průlivu zkřížilo trasu americkému torpédoborci a nebezpečně se mu přiblížilo. Zatímco Spojené státy musí už rok a čtvrt věnovat značnou pozornost a zdroje východní Evropě, Čínská lidová republika dává častěji najevo sebevědomí i svaly v jihovýchodní Asii.

Indie balancuje mezi velmocemi, uvedl indolog z Ústavu asijských studií Filozofické fakulty UK Zdeněk Štipl v souvislosti s postojem země k válce na Ukrajině. Dodal, že nelze očekávat, že by země opustila partnerství s Ruskem, zároveň se ale Dillí stále více přibližuje k Západu. V případě Číny pak orientalista a sinolog Martin Hála podotkl, že čínská neutralita rozhodně neutralitou není.

Prezident Miloš Zeman hovořil v pondělí přes video s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Mluvili o vzájemných vztazích, pozici českých firem na čínském trhu nebo o mezinárodní situaci. Podle Zemana může Čína sehrát významnou úlohu při ukončení konfliktu na Ukrajině.

Návštěva pěti amerických kongresmanů na Tchaj-wanu znovu vyvolala silný odpor Číny, která si ostrov nárokuje. Když na něj před nedávnem přicestovala předsedkyně americké sněmovny Nancy Pelosiová, Peking dokonce reagoval vojenským cvičením s ostrou střelbou a sankcemi. Sinolog a ředitel projektu Sinopsis Martin Hála ale odhaduje, že horký konflikt v Asii nehrozí. Čínu a Tchaj-wan totiž pojí silné ekonomické vazby.

Z pohledu Číny je nutné situaci eskalovat, její varování se neustále opakují, tak musela demonstrovat svou sílu, prohlásil v pořadu 90' analytik Asociace pro mezinárodní otázky Filip Šebok v souvislosti s přicestováním předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan. Zmínil, že vojenský zásah je pro Čínu riskantní. Podle amerikanisty Jakuba Lepše se USA snaží situaci vybalancovat a odradit Peking od případného zásahu.

Zatímco Západ se po ruské invazi na Ukrajinu jednomyslně postavil za napadenou zemi a Spojené státy, Evropská unie i některé další státy zavedly protiruské sankce, jiné země se ke konfliktu stavějí rezervovaně. Zvláštní je postavení Turecka, které je členem NATO, ale podle bývalého velvyslance v zemi Tomáše Laně je zároveň velmi rezervované k Západu. Izrael nyní podle politoložky Ireny Kalhousové mluví více hlasy, ale nezdá se, že by se chtěl připojit k sankcím. A u Číny je spíše otázka, zda nakonec otevřeně nepodpoří Rusko. O postavení Číny, Izraele a Turecka ve vztahu k rusko-ukrajinskému konfliktu hovořili odborníci na tyto státy v Událostech, komentářích.

Čínská republika a Čínská lidová republika. Tak se jmenují dva dosavadní zástupci Číny v Radě bezpečnosti OSN. Až do roku 1971 držela křeslo Čínská republika – což je formální název Tchaj-wanu – tehdy ovládaná vojenským režimem generála Čankajška. Čínská republika tehdy v organizaci reprezentovala nejen ostrov, ale i celou pevninskou Čínu. Před padesáti lety však OSN dala přednost komunistické Čínské lidové republice. Tchaj-wan ztratil křeslo v Radě bezpečnosti i členství v OSN a mezinárodní postavení. Peking ho považuje za svou provincii, ostrov se ale o návrat do OSN i nadále snaží.

Čína před vypuknutím pandemie ve světě vykupovala roušky, zjistil think-tank Sinopsis. Podle oficiálních údajů čínského celního úřadu jich dovezla přes dvě miliardy. O měsíc později je prodávala dalším zemím včetně Česka. Vláda je slavnostně vítala na letišti a děkovala za pomoc, která nebyla zdarma. Kabinet dohodl dodávky na dlouho dopředu a nabídky českých firem schopných alespoň částečně zajistit materiál vesměs ignoroval. Výjimku tvořily například firmy holdingu Agrofert nebo sponzora ANO. Tématem se zabývali Ondřej Golis, Hanuš Hanslík a Aneta Snopová z Reportérů ČT.

Majitel PR agentury Tomáš Jirsa, který podle serveru Aktuálně.cz za peníze firmy Home Credit zlepšoval v Česku pověst komunistické Číny, odmítl, že by jeho zadáním byla propaganda. Podle svých slov chtěl jen narovnat extrémy. Podle redaktora Lukáše Valáška ale Jirsa za extrémy považuje i debatu o lidských právech v Číně. Jirsa v pořadu Události, komentáře také tvrdil, že za takzvaným interním monitoringem senátora Pavla Fischera se skrývala „práce toho nejjuniornějšího člena agentury“ s veřejnými zdroji.

Česko dále podporuje požadavky demonstrantů v Hongkongu, protesty ale musí být nenásilné, zdůrazňuje náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař (ČSSD). Ekonomické sankce vůči Pekingu zatím nejsou na místě, dodal v Událostech, komentářích. Poslanec Leo Luzar (KSČM) varuje před vyvoláním globální ekonomické války. Hospodářských dopadů se podle analytika týdeníku Euro Miroslava Zámečníka obává i Peking. Sinolog Martin Hála ale podotýká, že Hongkong už pro čínskou ekonomiku není zdaleka tak nepostradatelný jako kdysi.

Obyvatelé Hongkongu nepřestávají protestovat proti sílícímu vlivu Číny. Mimo jiné žádají úplné stažení extradičního zákona. Právě jeho projednávání, nyní pozastavené, situaci v Hongkongu eskalovalo. Podle sinologa Martina Hály jsou obyvatelé Hongkongu na zákon o vydávání obviněných tolik citliví, protože mají zkušenost s únosy lidí do pevninské Číny.