Obyvatelé Hongkongu nepřestávají protestovat proti sílícímu vlivu Číny. Mimo jiné žádají úplné stažení extradičního zákona. Právě jeho projednávání, nyní pozastavené, situaci v Hongkongu eskalovalo. Podle sinologa Martina Hály jsou obyvatelé Hongkongu na zákon o vydávání obviněných tolik citliví, protože mají zkušenost s únosy lidí do pevninské Číny.
Sinolog: Hongkong je na extradiční zákon zvlášť citlivý, protože má zkušenost s únosy do Číny
90' ČT24: Hongkong: největší politická krize (zdroj: ČT24)
Sinolog Vít Vojta situaci v Hongkongu popsal jako velmi napjatou. Jako jednu z příčin uvedl, že nikdy nebyl dotažen zákon o volbě šéfa exekutivy. Současná správkyně Hongkongu Carrie Lamová je favoritem Pekingu, s nímž se radí o svých krocích, pročež podle Vojty není naplněna zásada „jedna země, dva systémy“, která měla regionu zajistit samostatnost.
„Paní Lamová byla dosazena komunistickou stranou Číny, ne lidem v Hongkongu. Podle toho se chová a tomu odpovídají její instinkty,“ uvedl sinolog Martin Hála. „Je to úřednice, která slouží ústřední moci,“ souhlasí Vojta.
Vojta také upozornil na to, že Čína se v poslední dekádě několikrát pokusila ovlivňovat hongkongská média. „Posledním krokem bylo, když se šéfka exekutivy a její tým snažili poměrně násilně přijmout dohodu o justiční spolupráci v trestních věcech, která umožňuje předávat obviněné Číně,“ dodal.
Zkušenost unesených vydavatelů
Obyvatelé Hongkongu jsou na extradiční zákon obzvlášť citliví, protože mají zkušenost s únosy do pevninské Číny, vysvětlil Hála. „Známý byl případ únosu pěti hongkongských vydavatelů knih, kteří vydávali literaturu silně kritickou ke komunistické straně Číny a jejím konkrétním představitelům včetně generálního tajemníka Si Ťin-pchinga,“ sdělil.
Tito vydavatelé byli po únosu protiprávně zadržováni a donuceni k doznáním, jež byla vysílána v televizi, doplnil Hála. „Jednomu z nich se potom podařilo vrátit do Hongkongu a odhalil praktiky, jakým byl vystaven během vyšetřování,“ dodal.
„Návrh extradičního zákona vyvolává v řadě lidí obavu, že pokud by měla Čínská lidová republika takovýto nástroj k dispozici, podobné incidenty by se staly běžnými a byly by spíše než ke kriminálním vyšetřováním využívány k politickým procesům,“ vysvětlil Hála.
Jak dále upozornil, projednávání extradičního zákona nebylo formálně staženo, ale pouze pozastaveno, což znamená, že může být kdykoliv obnoveno. Protestující proto požadují jeho úplné stažení.
Dalšími požadavky jsou stažení obvinění proti všem zatčeným, odstoupení Lamové a zavedení plné demokracie. Žádný ze správců Hongkongu dosud nebyl přímo zvolen lidem, připomněl Hála. Krom toho obyvatelům Hongkongu jde o témata kontroly médií, vydávání literatury či o distribuční sítě, dodal.
„Je dobré si uvědomit, že řada z potenciálních třecích ploch vlastně ani nemá politické pozadí, ale spíše praktické. Hongkong je malá enkláva s velmi hustým osídlením. Přichází do ní stále více obyvatel z Číny, čímž se napínají místní komunální služby,“ řekl Hála s tím, že to má dopad na řadu oblastí života, od zdravotních po sociální služby.
Hála: Zásah armády by vedl k eskalaci
Hála soudí, že současné protesty jsou pokračováním deštníkové revoluce z roku 2014. „Jde o postupnou ztrátu důvěry obyvatel Hongkongu v to, že jejich administrativa, politická reprezentace je schopná uhájit jejich základní práva a svobody, které jim zaručují dohody s Británií a Čínskou lidovou republikou z roku 1984,“ analyzoval situaci.
Čína obyvatele Hongkongu varovala, aby si nezahrávali s ohněm. Podle Hály existuje možnost, že by se do potlačování demonstrací zapojily jednotky čínské armády, jež jsou ve městě přítomné. „To by samozřejmě vedlo k obrovské eskalaci,“ sdělil. Podle sinologa Vojty je však nasazení armády variantou, jíž se Čína chce vyhnout.