Návštěva pěti amerických kongresmanů na Tchaj-wanu znovu vyvolala silný odpor Číny, která si ostrov nárokuje. Když na něj před nedávnem přicestovala předsedkyně americké sněmovny Nancy Pelosiová, Peking dokonce reagoval vojenským cvičením s ostrou střelbou a sankcemi. Sinolog a ředitel projektu Sinopsis Martin Hála ale odhaduje, že horký konflikt v Asii nehrozí. Čínu a Tchaj-wan totiž pojí silné ekonomické vazby.
Čína si Tchaj-wan nárokuje především na základě historických argumentů. Podle průzkumů veřejného mínění ovšem většina Tchajwanců připojení k Číně odmítá. I relativně malé procento obyvatel, které ho zvažuje, navíc povětšinou nechce sjednocení na základě čínského scénáře. Ten je formulován jako „jedna země, dva systémy“, jako koncept ovšem podle Hály v Hongkongu absolutně selhal.
Ostrov Tchaj-wan dělí od pevninské Číny sto kilometrů široký průliv. Proto se do 17. století vyvíjely obě kultury do jisté míry po své ose, a to i etnicky. „Původní obyvatelstvo na Tchaj-wanu bylo austronéského původu, čili zcela odlišné od obyvatelstva v pevninské Číně. Ovšem od 17. století samozřejmě nastala migrace lidí z pevniny na Tchaj-wan,“ uvádí sinolog.
Ideje, ekonomika, Pacifik
Další aspekt je ideový, Peking totiž nemá v oblibě demokratické režimy ve svém okolí. Čínská komunistická strana na úplném znovusjednocení Číny částečně zakládá i svou legitimitu. Prezident Si Ťin-pching od této argumentace odvíjí i svůj nárok na bezprecedentní třetí funkční období v pozici generálního tajemníka strany.
Čínu motivují i pragmatické důvody. „Tchaj-wan je svým způsobem hospodářská velmoc, hlavně v pokročilých technologiích, jako jsou nejpokročilejší čipy a elektronika vůbec,“ vyjmenovává Hála.
„Druhá věc je strategická poloha, protože Tchaj-wan tvoří bránu do Tichého oceánu. Když se podíváme na mapu, tak je ústřední součástí toho, čemu se říká první ostrovní linie. Což je linie, která drží Čínu jen v okrajových mořích Tichého oceánu a s obtížným přístupem do Tichého oceánu jako takového,“ popisuje ředitel projektu Sinopsis.
Hospodářské vazby
Tchaj-wan a Peking nicméně poutají silné ekonomické vazby. Tchaj-wan totiž v období předchozí vlády strany Kuomingtang s Čínou čile obchodoval. Hospodářsky je ale propojená i Čína se Západem a také s USA, které ostrov podporují.
„To činí současný latentní konflikt mnohem složitějším, protože se nejedná jen o potenciální vojenský střet, ale samozřejmě i o různé manévrování v oblasti hospodářské. Zejména v budování toho, kdo na kom bude závislý a podobně,“ tvrdí sinolog. Rozpletení složitých dodavatelských řetězců je přitom otázkou desetiletí.
Nejpravděpodobnějším scénářem podle Hály proto je, že v konfliktu mezi Čínou, Tchaj-wanem a USA zůstane spíše u silných slov a vojenských manévrů. Upozorňuje ale, že situace je napjatá a může dojít k nepředvídatelným událostem. „Když máte spoustu válečných lodí v oblasti, která je už tak hodně frekventovaná i třeba obchodním námořnictvem, může snadno dojít k nechtěnému incidentu.“
