Nedůvěra mezi Japonskem a Čínou postupně nabírá na obrátkách. Tokio se ostře ohradilo proti narušení svého vzdušného prostoru čínským vojenským letounem, předvolalo si kvůli tomu zástupce čínského velvyslanectví. Průzkumné letadlo podle japonské diplomacie přelétalo v pondělí dvě minuty nad ostrovy Dandžo západně od jednoho z hlavních ostrovů Kjúšú. Peking reagoval prohlášením, že okolnosti prověřuje.
Čína poprvé narušila japonský vzdušný prostor, úmysl Peking odmítá
10 minut
Horizont ČT24: Rostoucí nedůvěra mezi Japonskem a Čínou
Pohyb čínského letounu Y-9 nad japonským územím, které není obydlené, měl podle Tokia trvat asi dvě minuty. Šlo o vůbec první takový incident. Prostor u Východočínského moře monitorovaly následně i japonské stíhačky.
„Takovéto narušení vzdušného prostoru čínským vojenským letounem je nejen vážným napadením japonské suverenity, ale ohrožuje i naši bezpečnost, což je naprosto nepřijatelné,“ prohlásil mluvčí japonské vlády Jošimasa Hajaši.
Tokio si následně předvolalo zástupce čínské ambasády a důrazně protestovalo. Analytici mezitím spekulují, co mohlo Čínu k tomuto kroku vést – od možnosti, že šlo o pouhou chybu pilota, až po snahu o to vyslat Japonsku vzkaz. Jen od dubna do června startovaly japonské stíhačky k blížícím se čínským letounům víc než stokrát.
Podle mluvčího japonské vlády jsou však čínské vojenské aktivity v blízkosti ostrovní země v posledních letech stále častější. „Budeme jim dál věnovat pozornost a na jakékoli narušení našeho vzdušného prostoru budeme plně připraveni,“ ujistil Hajaši.
Peking úmysl odmítá
Přímým provokacím Japonska se Čína v minulosti vyhýbala. Vztahy se sousedem přes moře se i přes spory snažila udržovat stabilní. Země totiž spojují ekonomické zájmy. Japonsko je pro Čínu největším zdrojem moderních technologií a investic, Čína pro Japonsko zase největším obchodním partnerem. Reakce Pekingu na včerejší incident je tak zdrženlivá. Událost – jak tvrdí – prošetřuje.
„Obě strany o věci jednají. Chtěl bych zdůraznit, že Čína nemá v úmyslu narušovat vzdušný vojenský prostor žádné země,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťian.
I přes stabilitu sporů v poslední době přibývá. Když před rokem začalo Japonsko vypouštět radioaktivní vodu z jaderné elektrárny Fukušima do oceánu, zakázala Čína ještě v ten den dovoz japonských ryb a mořských plodů. A Japonsko zase omezilo vývoz svých zařízení na výrobu polovodičů do Číny. Především se ale Peking obává blízkých vazeb Tokia na Spojené státy.
USA jako možný prostředník
Jen několik hodin po incidentu přistál v čínské metropoli poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan. Až do čtvrtka tam bude jednat o ruské válce na Ukrajině a konfliktu na Blízkém východě, předmětem debat mají být i sporné čínské územní nároky.
Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan s čínským ministrem zahraničí Wang Iem
„Pracujeme na tom, aby soutěživost nepřerostla v konflikt,“ deklaroval Sullivan. Americká diplomacie prý „hledá cesty, jak společně pracovat v oblastech, kde se naše zájmy shodují“.
Na „přímé provokace ze strany Číny“ mezitím upozorňují i Filipíny. V Jihočínském moři se obě země vzájemně obviňují z eskalace napětí. Minulý týden se v oblasti přetlačovaly lodě pobřežní stráže – a podobný střet hlásila Manila jen o několik dní později.
Hála: Šlo spíše o plánovanou provokaci
Sinolog Martin Hála v Horizontu ČT24 upozornil na to, že incident mezi Čínou a Japonskem není ani tak ojedinělý, jako spíše příznačný pro zvyšující se napětí v oblasti. „Je to důsledek rostoucí asertivity Čínské lidové republiky v posledním desetiletí a také velmi prudkého budování vojenských kapacit v poslední dekádě,“ přiblížil.
To podle něj vede i k důraznějším demonstracím síly, jako je právě přelet čínského vojenského letadla nad japonským vzdušným prostorem. Peking se tak prý snaží jednak testovat japonskou protivzdušnou obranu, jednak odhodlání Japonska reagovat, případně i zkouší reakci spojenců Tokia – především Washingtonu. Čína se podle Hály snaží nastolit v oblasti status quo, kdy si státy v oblasti postupně zvyknou na zvýšenou čínskou aktivitu ve „sporných oblastech nebo v pohraničních vodách“.
Hála dále uvedl, že se z jeho pohledu spíše než o náhodu či omyl jednalo spíše o „plánovanou provokaci“. „Troufal bych si tvrdit, že jich asi bude do budoucna přibývat,“ usoudil.
Situace v regionu se podle něj vyhrocuje posledních deset let. „Napětí se zvyšuje a bude se zvyšovat i nadále – spolu s tím, jak se věc nadále začíná štěpit do dvou velkých bloků. Tato oblast Jihočínského a Východočínského moře je jednou z hraničních linií mezi nimi. Čili můžeme očekávat jenom další růst napětí a doufat, že to nepřeroste v nějaký otevřený konflikt,“ uzavřel.
