Si na summitu jednal s japonským premiérem, USA podepsaly s Filipínami jadernou dohodu

Čínský prezident Si Ťin-pching ve Spojených státech v noci na pátek poprvé po roce osobně jednal s japonským premiérem Fumiem Kišidou, bavili se i o vypouštění vody z Fukušimy. Jejich setkání se uskutečnilo na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). USA a Filipíny zároveň podepsaly dohodu o jaderné energetice, kterou agentura Reuters označuje za přelomovou.

Si a Kišida se podle čínské státní televize na setkání dohodli, že Čína a Japonsko budou pokračovat v rozhovorech na vysoké úrovni, aby našli řešení otázky vypouštění přečištěné radioaktivní vody z poškozené japonské jaderné elektrárny Fukušima do moře, kvůli němuž Čína zakázala dovoz ryb a mořských plodů z podstatné části Japonska.

Kišida na začátku jednání v San Franciscu zmínil, že Čína a Japonsko mají zodpovědnost přispívat ke světovému míru a prosperitě. Si pak zase řekl, že by obě země měly „stvrdit své vzájemně výhodné strategické vztahy“ a dát jim nový rozměr. Schůzka naznačila, že dvě největší asijské ekonomiky jsou připraveny zlepšit své napjaté vztahy, napsala agentura Reuters.

Berte obavy vážně, vyzval Si Japonsko kvůli vodě z Fukušimy

Peking a Tokio v posledních letech rozdělují územní a obchodní spory či otázka Tchaj-wanu, který Čína považuje za svou provincii. Rozhořčení Číny vyvolalo nedávno právě rozhodnutí Japonska vypouštět upravenou radioaktivní vodu z Fukušimy. Kišida po schůzce řekl, že čínského prezidenta důrazně vyzval, aby Peking zrušil zákaz dovozu ryb a mořských plodů z Japonska. Doplnil, že rovněž po Siovi žádal rychlé propuštění japonského podnikatele zadržovaného v Číně.

Si prohlásil, že Japonsko by mělo brát obavy týkající se vypouštění vody z Fukušimy vážně a mělo by k tomu přistupovat zodpovědně.

Schůzka Sia s Kišidou následovala po napjatě očekávaném summitu čínského prezidenta s šéfem Bílého domu Joem Bidenem, na němž se obě velmoci dohodly na zřízení prezidentské horké linky a obnově komunikace mezi svými armádami, připomněla agentura Reuters.

Vstřícnější vztahy nyní pojí USA a Filipíny, jejichž nová dohoda počítá s tím, že by Washington do této asijské země mohl vyvézt svou jadernou technologii a materiál, které by Filipíny mohly využít k výrobě energie z jádra, což by přispělo k dekarbonizaci a zvýšení energetické nezávislosti země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
00:10Aktualizovánopřed 46 mminutami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 55 mminutami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 2 hhodinami

Britský ministr obrany John Healey po sporu s premiérem rezignoval

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil rezignaci na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 6 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 7 hhodinami

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...