Si na summitu jednal s japonským premiérem, USA podepsaly s Filipínami jadernou dohodu

Čínský prezident Si Ťin-pching ve Spojených státech v noci na pátek poprvé po roce osobně jednal s japonským premiérem Fumiem Kišidou, bavili se i o vypouštění vody z Fukušimy. Jejich setkání se uskutečnilo na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). USA a Filipíny zároveň podepsaly dohodu o jaderné energetice, kterou agentura Reuters označuje za přelomovou.

Si a Kišida se podle čínské státní televize na setkání dohodli, že Čína a Japonsko budou pokračovat v rozhovorech na vysoké úrovni, aby našli řešení otázky vypouštění přečištěné radioaktivní vody z poškozené japonské jaderné elektrárny Fukušima do moře, kvůli němuž Čína zakázala dovoz ryb a mořských plodů z podstatné části Japonska.

Kišida na začátku jednání v San Franciscu zmínil, že Čína a Japonsko mají zodpovědnost přispívat ke světovému míru a prosperitě. Si pak zase řekl, že by obě země měly „stvrdit své vzájemně výhodné strategické vztahy“ a dát jim nový rozměr. Schůzka naznačila, že dvě největší asijské ekonomiky jsou připraveny zlepšit své napjaté vztahy, napsala agentura Reuters.

Berte obavy vážně, vyzval Si Japonsko kvůli vodě z Fukušimy

Peking a Tokio v posledních letech rozdělují územní a obchodní spory či otázka Tchaj-wanu, který Čína považuje za svou provincii. Rozhořčení Číny vyvolalo nedávno právě rozhodnutí Japonska vypouštět upravenou radioaktivní vodu z Fukušimy. Kišida po schůzce řekl, že čínského prezidenta důrazně vyzval, aby Peking zrušil zákaz dovozu ryb a mořských plodů z Japonska. Doplnil, že rovněž po Siovi žádal rychlé propuštění japonského podnikatele zadržovaného v Číně.

Si prohlásil, že Japonsko by mělo brát obavy týkající se vypouštění vody z Fukušimy vážně a mělo by k tomu přistupovat zodpovědně.

Schůzka Sia s Kišidou následovala po napjatě očekávaném summitu čínského prezidenta s šéfem Bílého domu Joem Bidenem, na němž se obě velmoci dohodly na zřízení prezidentské horké linky a obnově komunikace mezi svými armádami, připomněla agentura Reuters.

Vstřícnější vztahy nyní pojí USA a Filipíny, jejichž nová dohoda počítá s tím, že by Washington do této asijské země mohl vyvézt svou jadernou technologii a materiál, které by Filipíny mohly využít k výrobě energie z jádra, což by přispělo k dekarbonizaci a zvýšení energetické nezávislosti země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled