Čína a USA obnoví komunikaci mezi armádami. Problémem ve vztazích zůstává Tchaj-wan, řekl Si

Nahrávám video

Čína a Spojené státy se dohodly na obnovení komunikace mezi svými armádami. Ve čtvrtek to oznámil americký prezident Joe Biden po jednání v Kalifornii se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a informovala o tom také čínská státní média. Si podle nich řekl šéfovi Bílého domu, že největší a nejvíce nebezpečný problém ve vztazích mezi USA a Čínou je Tchaj-wan. Biden podle stanice BBC na tiskové konferenci uvedl, že při jednání „zdůraznil důležitost míru a stability v Tchajwanském průlivu“.

Podle vyjádření Bidena na sociální síti X učinili státníci v jednáních pokrok. „Vážím si dnešního rozhovoru s prezidentem Siem, protože si myslím, že je prvořadé, abychom si jasně rozuměli. Existují kritické globální výzvy, které vyžadují naše společné vedení. A dnes jsme udělali skutečný pokrok,“ uvedl šéf Bílého domu. Ve svém dalším příspěvku jednání označil jako jedna z nejkonstruktivnějších a nejproduktivnějších, která spolu státníci vedli.

Si podle čínských médií uvedl, že obě strany souhlasily s vytvořením čínsko-americké protidrogové pracovní skupiny. Agentura AP píše s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele, že státníci dosáhli dohody s cílem omezit výrobu fentanylu. Biden později tuto dohodu označil jako jeden z hlavních úspěchů jednání mezi prezidenty.

Mnoho chemikálií, používaných k výrobě této syntetické látky, se dostává z Číny ke kartelům, které dodávají silné narkotikum do USA. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhaduje, že v letech 2021 a 2022 droga zabila desetitisíce lidí.

Podle zahraničního zpravodaje ČT Bohumila Vostala se oba lídři sešli v situaci, kdy se čínský prezident nachází v menší nevýhodě. „Alespoň se na tom shodují experti. V Číně roste nezaměstnanost mladých lidí, ze země odchází zahraniční investice a čínský prezident se tomu snaží zabránit. Stěžoval si, že návrat ke globálnímu obchodu po pandemii není takový, jaký si Čína představovala,“ řekl zpravodaj.

Si: Tchaj-wan je největší problém ve vztazích zemí

Agentura Nová Čína podle CNN rovněž informovala o tom, že se vrcholní představitelé obou zemí dohodli na mezivládním dialogu o umělé inteligenci. Souhlasili také mimo jiné se zvýšením počtu letů a mezinárodních studentských výměn mezi zeměmi či na rozšíření výměn v oblasti vzdělávání a podnikání, upozornila stanice BBC.

Web BBC s ohledem na oznámení o obnovení komunikace mezi armádami poznamenal, že tento dialog přerušila Čína po loňské návštěvě tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu.

Peking si totiž ostrov u čínských břehů nárokuje jako jednu ze svých provincií, přestože po desetiletí funguje jako nezávislá demokracie. Si také podle nejmenovaného amerického činitele, na kterého se odvolávají některá média, během jednání s Bidenem označil Tchaj-wan za největší a potenciálně nejvíce nebezpečný problém ve vztazích zemí.

Čínský prezident podle tohoto zdroje prohlásil, že Peking preferuje mírové znovusjednocení s ostrovem, ale hovořil prý také o podmínkách, za kterých by mohla být použita síla. Snažil se naznačit, že se Čína nechystá na masivní invazi na Tchaj-wan, ale to nic nemění na přístupu USA, řekl činitel. 

Americký prezident po jednání mimo jiné sdělil, že svůj čínský protějšek ujistil o tom, že USA nadále uznávají politiku jedné Číny a budou usilovat o zachování „míru a stability v regionu“ jihovýchodní Asie. „Mír a stabilita jsou skvělé, ale v určitou chvíli se budeme muset přesunout k obecnějšímu řešení,“ odvětil Si podle vysoce postaveného amerického zástupce obeznámeného s jednáním, píše stanice CNN. 

„Příští rok se na Tchaj-wanu budou konat volby, Si přitom vyzval Spojené státy, aby se distancovaly od případné nezávislosti ostrova a nevyjadřovaly vůči ní podporu. Biden na druhou stranu apeloval na Peking, aby nezasahoval do volebního procesu,“ doplnil Vostal.

Biden vyzval Peking, aby využil vliv na Írán

Co se týče obchodu mezi oběma zeměmi, na schůzce podle zpravodaje nedošlo k zásadním oznámením. Lídři se při jednání také nedohodli na tom, že zintenzivní boj s klimatickou změnou. „USA i Čína jsou největšími znečišťovateli na světě. Obě země se měly dohodnout na tom, že budou podporovat investice do zelených technologií,“ podotkl Vostal.  

Mezi dalšími projednávanými tématy byla podle BBC situace na Ukrajině, která se brání plnohodnotné ruské invazi. „Co se týče konfliktu na Ukrajině, čínský vůdce prohlásil, že jako jediné řešení vidí dialog a smír. Vyzval USA, aby respektovaly obavy Severní Koreje. Ta ovšem dodává Rusku zbraně, aby mohlo dál útočit na Ukrajinu,“ řekl Vostal.

Nahrávám video

V rámci situace na Blízkém východě, kde v Pásmu Gazy pokračují boje mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, apeloval Biden na Peking, aby využil svého vlivu na íránský režim k tomu, aby Teherán do střetu nezasahoval. Jak velkou váhu íránská diplomacie přikládá čínským výzvám, však podle CNN Bidenovým poradcům není jasné. V části rozhovoru o Blízkém východě Si podle zdroje CNN „převážně poslouchal“ a mluvil hlavně Biden. 

Summit představuje milník, řekl šéf čínské diplomacie

Čínský ministr zahraničí Wang I summit podle agentury Reuters zhodnotil jako „velmi dobrý“, komplexní a hluboký. Má podle něj strategický význam a stane se milníkem v historii čínsko-amerických vztahů. Prezidenti si vyměnili názory na otázky v atmosféře vzájemného respektu, řekl Wang novinářům v San Franciscu po jednání.

Si později na večeři s americkými manažery řekl, že Čína je připravena být partnerem a přítelem Spojených států, přičemž podle něj existuje velký prostor pro bilaterální spolupráci. 

Biden nazval čínského lídra diktátorem

Biden krátce po společném jednání v Kalifornii nazval čínskou hlavu státu diktátorem. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters a stanice CNN. Biden po čtyřhodinovém jednání se Siem nedaleko San Francisca uspořádal samostatnou tiskovou konferenci, v jejímž závěru byl dotázán, zda stále zastává názor, že současný čínský prezident je diktátor, popsala agentura Reuters.

„Podívejte se, on jím je. Je diktátorem v tom smyslu, že je to člověk řídící zemi, která je komunistickým státem, jenž je založen na zcela jiné formě vlády než ta naše,“ odvětil Biden, což Peking v reakci označil za extrémně chybné tvrzení. 

„Takovéto výroky jsou extrémně chybné a představují nezodpovědnou politickou manipulaci. Čína proti tomu rezolutně protestuje. Vždy se najdou lidé se špatnými úmysly, kteří se snaží vrazit klín mezi čínsko-americké vztahy. To se jim ale nepodaří,“ prohlásila v reakci mluvčí čínské diplomacie Mao Ning.

Biden čínského prezidenta označil za diktátora už v červnu, kdy hovořil o únorovém přeletu čínského špionážního balonu nad Spojenými státy, který nakonec americké stíhačky sestřelily. Důvodem, proč se podle něj tehdy Si rozčílil, když byl balon plný špionážního vybavení sestřelen, bylo to, že nevěděl, kde se přesně nachází. „To je pro diktátory velká ostuda. Když nevědí, co se stalo,“ podotkl.

Peking na jeho slova tehdy reagoval pobouřeně. Tehdejší roztržka však oběma stranám nezabránila v rozhovorech o zlepšení napjatých vztahů, které vyvrcholily středečním jednáním mezi státníky, poznamenala agentura Reuters. 

Jednání trvala přes čtyři hodiny

Biden přivítal čínského prezidenta v kalifornském historickém sídle, kde spolu státníci a delegace obou zemí jednali. Poté následoval pracovní oběd a krátká procházka, popsala agentura AFP. Jednání podle Reuters trvala přes čtyři hodiny.

Kalifornské setkání lídrů dvou největších světových ekonomik se konalo na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) a rok po jejich posledním jednání v Indonésii. Státníci se setkali v době několika světových krizí. Na začátek jednání zazněla slova o americké a čínské zodpovědnosti před zbytkem světa a potřebě vyvarovat se konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled