V Jihočínském moři se srazila čínská a filipínská plavidla. Podle čínské pobřežní stráže filipínská loď ignorovala varování a „záměrně“ narazila do čínského plavidla. Filipínské úřady tvrdí, že poškozena byla dvě jejich plavidla po srážce s čínskými loděmi, a obvinily naopak Peking, že prováděl „nezákonné a agresivní manévry“. Incidenty v této oblasti jsou časté a ani srážky lodí těchto zemí tam nejsou neobvyklé. Obě strany se vzájemně obviňují z eskalace napětí v regionu.
Čína tvrdí, že se filipínská loď 4410 úmyslně srazila s čínskou lodí 21551, a označila to za provokaci. Čínská pobřežní stráž také uvedla, že filipínské plavidlo vstoupilo do vod poblíž ostrůvku Second Thomas Shoal (Druhá Thomasova mělčina), který je součástí Spratlyho ostrovů, jež si nárokují Filipíny i Čína, poté, co mu čínské plavidlo zabránilo ve vstupu do vod u útesu Sabina Shoal.
Filipínské úřady naopak odmítly, že šlo o provokaci, a pohyb svého plavidla v oblasti označily za legální. Manila vinu vidí na straně čínských námořníků, kteří se její plavidla měli snažit z oblasti vytlačit. „I přes tyto incidenty pokračovaly obě filipínské lodě ve svém poslání doručit zásoby posádkám na ostrovech Patag a Lawak. Filipínská námořní stráž je i nadále odhodlána zajistit bezpečnost v našich vodách a postavit se jakémukoliv ohrožení národních zájmů,“ uvedl mluvčí filipínské pobřežní stráže Jonathan Malaya.
Prozatímní dohoda
Podle mluvčího čínské pobřežní stráže Filipíny porušily prozatímní dohodu mezi Pekingem a Manilou z letošního července. Měla deeskalovat napětí u sporné mělčiny Second Thomas Shoal v Jihočínském moři, ani jedna země v ní ale neustoupila ze svých územních nároků.
Dohoda se týká zásobovaní posádky výsadkové lodi Sierra Madre, kterou u ostrůvku nechala filipínská vláda úmyslně na mělčině uváznout v roce 1999, aby posílila své nároky na sporné vody. Od té doby tam udržuje malý kontingent námořníků.
Peking v červencové dohodě zopakoval požadavek, aby Manila loď Sierra Madre z oblasti odtáhla, ale povolil „z humanitárních důvodů“ posílat posádce zásoby, pokud Filipíny Čínu předem informují.
Čína si dlouhodobě nárokuje prakticky celé Jihočínské moře, včetně částí, na které vznášejí nárok Filipíny, Vietnam, Indonésie, Malajsie a Brunej. Toto moře je bohatým lovištěm ryb, zřejmě skrývá i rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu a vedou tam významné námořní trasy.
V posledních desetiletích Čína ve sporném moři usilovně buduje větší i menší základny a dokonce staví i umělé ostrovy. Podobně ale odpovídají i ostatní země. Oblast kolem Spratleyho ostrovů si navíc kromě Číny a Filipín nárokuje také Tchaj-wan, Vietnam a Malajsie.
Kromě toho Čína obviňuje Filipíny, že se do územních sporů snaží zatáhnout Spojené státy. Ty s filipínským námořnictvem pravidelně cvičí a nedávno Manile dokonce přislíbily půl miliardy dolarů na obranné výdaje.
