Čína a Filipíny dosáhly dohody ve sporné části Jihočínského moře

Čína a Filipíny dosáhly dohody, která by měla ukončit konfrontace u sporné mělčiny v Jihočínském moři. S odkazem na filipínskou vládu o tom informovala agentura AP. Nedaleko ostrůvku Second Thomas Shoal, který je součástí Spratlyho ostrovů, jež si nárokují Filipíny i Čína, letos dochází k opakovaným střetům filipínských a čínských plavidel. Ty vyvolávají obavy z potenciálně větších konfliktů, do nichž by se mohly zapojit i Spojené státy.

Klíčové dohody bylo dosaženo v neděli po sérii setkání filipínských a čínských diplomatů v Manile a výměně diplomatických nót, jejichž cílem bylo oboustranně přijatelné ujednání, aniž by obě strany ustoupily svým územním nárokům. Dva filipínští představitelé, kteří jsou s jednáním obeznámeni, potvrdili dohodu agentuře AP pod podmínkou zachování anonymity. Vláda později vydala krátké prohlášení, v němž dohodu oznámila, aniž by uvedla podrobnosti.

„Obě strany nadále uznávají potřebu deeskalace situace v Jihočínském moři a zvládání rozdílů prostřednictvím dialogu a konzultací a souhlasí s tím, že dohoda nepředjímá vzájemné postoje v Jihočínském moři,“ uvedlo ministerstvo zahraničních věcí v Manile.

Strategické moře si Čína nárokuje i na úkor dalších států

Čína si nárokuje prakticky celé Jihočínské moře, včetně částí, na které zároveň vznášejí nárok Filipíny, Vietnam, Indonésie, Malajsie a Brunej. Toto moře je bohatým lovištěm ryb, zřejmě skrývá i rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu a vedou tam významné námořní trasy.

Stálý rozhodčí soud v Haagu v roce 2016 rozhodl, že velká část nároků, které Čína vznáší na Jihočínské moře, je neopodstatněná. Peking však rozhodnutí odmítá uznat a dodržovat.

Vzácná dohoda s Filipínami by podle AP mohla vzbudit naději, že podobné dohody by Peking mohl uzavřít i s dalšími soupeřícími zeměmi, aby se vyhnul střetům, zatímco palčivé územní otázky zůstávají nevyřešeny. Teprve se však uvidí, zda se dohodu podaří úspěšně realizovat a jak dlouho vydrží.

Americká armáda již desítky let nasazuje lodě námořnictva a stíhačky na hlídky pro zajištění svobody plavby a přeletů, proti čemuž se Čína staví a považuje to za ohrožení regionální stability. Washington nemá ve sporných vodách žádné územní nároky, ale opakovaně varoval, že je povinen bránit Filipíny, svého nejstaršího smluvního spojence v Asii, pokud se filipínské síly, lodě a letadla stanou terčem ozbrojeného útoku, a to i v Jihočínském moři.