Ministr zahraničí Antony Blinken na Filipínách dohodl užší spolupráci v obraně. Spojené státy tak posilují protičínskou koalici v Indo-Pacifiku. V dubnu se v Bílém domě uskuteční první třístranný summit s Japonskem ve snaze čelit čínské aktivitě ve sporných vodách a Washington se kvůli rozšíření dodavatelských řetězců zajímá také o filipínskou výrobu čipů.
Čím dál tím větší a vyspělejší lodě čínské pobřežní stráže v Jihočínském moři ohrožují jiná plavidla. Filipíny to zažívají neustále, naposledy utrpěli zranění čtyři námořníci. „Najdou se tací, kteří takové provokace ospravedlňují geopolitickými důvody a nesprávně označují tyto prostředky za pouhou taktiku ve velké strategické hře,“ postěžoval si filipínský prezident Ferdinand Marcos.
Čína si nárokuje téměř celé Jihočínské moře, kterým proplouvají lodě se zbožím za miliardy dolarů. Stejnou oblast si přivlastňuje několik dalších zemí: Filipíny, Malajsie, Vietnam a Brunej. Oblastí proudí šedesát procent světového obchodu a je to bohaté naleziště surovin a loviště ryb.
USA slibují Filipínám podporu, Pekingu to vadí
Spojené státy slibují, že pomohou Manile chránit svobodu navigace. „Stojíme na straně Filipín a dodržujeme naše pevné obranné závazky včetně těch, které vyplývají ze Smlouvy o vzájemné obraně. Článek čtyři se vztahuje na útoky na filipínské síly, veřejná plavidla, letadla, včetně plavidel pobřežní stráže kdekoli v Jihočínském moři,“ prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Peking protestuje. „USA nejsou účastníkem sporu o Jihočínské moře a nemají právo zasahovat do námořních záležitostí mezi Čínou a Filipínami,“ tvrdí mluvčí čínské diplomacie Lin Ťien.
Filipíny jsou důležitým strategickým partnerem v místech, kde hrozí konflikt kvůli Tchaj-wanu. Nejsevernější ostrov od něj dělí 150 kilometrů. Loni Spojené státy uzavřely s Manilou přelomovou dohodu, díky níž získá americká armáda přístup do nových oblastí.
