Jižní Koreu čekají v úterý po půl roce politické i ekonomické nestability předčasné prezidentské volby. Favoritem je liberál I Če-mjong z opoziční Demokratické strany, který slibuje sociální spravedlnost a zasazení se o restart vztahů s KLDR. Jeho rival, exministr práce Kim Mun-sun z vládní konzervativní Strany lidové moci (PPP), chce podpořit podnikatele a udržet silné vztahy s USA. Oba politici mluví o potřebě sjednocení společnosti.
Tři prezidenti za den. Chaos v Jižní Koreji mají ukončit volby
2 minuty
Události: Prezidentské volby v Jižní Koreji
Nebývalá politická krize sužuje 51milionovou asijskou zemi od loňského 3. prosince, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči KLDR a její údajné protistátní činnosti. Po několika hodinách se však proti jeho kroku postavil parlament ovládaný opozicí. Výjimečný stav nakonec zrušila vláda.
Poslanci Juna ještě v prosinci zbavili pravomocí, v lednu byl jako historicky první jihokorejský úřadující prezident zatčen a začátkem dubna o jeho odvolání rozhodl jednomyslně ústavní soud. Jun, který měl vládnout až do roku 2027 a místo toho čelí vyšetřování kvůli vzpouře, po nátlaku spolustraníků opustil PPP ve snaze zajistit konzervativcům hlasy umírněných Jihokorejců.
Období chaosu tím ale neskončilo. Koncem dubna rezignoval na své funkce premiér a úřadující prezident Han Duk-so, aby mohl kandidovat ve volbách, jeho strana PPP přitom nakonec do prezidentského klání vyslala Kim Mun-suna. Hanovy funkce převzal ministr financí Čche Sang-mok, který ovšem po pár hodinách také oznámil rezignaci. Úřadující hlavou státu se pak stal ministr školství I Ču-ho.
Polarizovaná společnost
Kroky sesazeného prezidenta Juna podle BBC odhalily hluboký rozkol ve společnosti, kdy do ulic chodili demonstrovat jak jeho stoupenci, tak i odpůrci.
„Společnost je silně polarizovaná nejen kvůli samotné politické krizi, ale také kvůli hlubším historickým rozporům a frustraci z úzkého propojení politiky a ekonomických elit. Obě hlavní strany jsou zatíženy korupčními skandály a vliv čebolů na politiku je všudypřítomný. Voliči to vnímají a volají spíše po stabilitě než po ideologických vítězstvích,“ přiblížila předsedkyně Česko-korejské společnosti Jana Chamrová.
Měsíce politické nejistoty navíc otřásly důvěrou veřejnosti v ekonomiku, a to v době, kdy prezident USA Donald Trump navrhl na dovoz jihokorejského zboží „reciproční“ clo ve výši 25 procent, pozastavené do 8. července. Jihokorejské hospodářství, které je na obchodu závislé, čelí tarifům ve výši 25 procent na všechna vozidla dodaná od začátku dubna a samostatnému clu v totožné výši na dovoz oceli a hliníku od začátku března.
Favorité voleb tak slibují hlavně sjednocení společnosti a oživení hospodářství, která čelí nejvážnějšímu poklesu za desetiletí. „Krize se prohlubuje a ekonomika se propadá. Nerovnost, polarizace a vzpoura nás dohnaly ke konfliktům. Skoro, aby prezidentští kandidáti na shromážděních nosili neprůstřelné vesty,“ upozornil I Če-mjong.
Hrdina dělnické třídy I Če-mjong
Bývalý předseda Demokratické strany v roce 2022 prohrál s Junem o pouhých 0,73 procenta hlasů. Jednašedesátiletý I Če-mjong je svými příznivci oslavován jako hrdina dělnické třídy. V minulosti pracoval v továrně.
„I Če-mjong se profiluje jako progresivní lídr prosazující sociální spravedlnost. Jako právník se zaměřoval na lidská práva a vymezoval se proti politické korupci, i když sám čelí několika obviněním v různých soudních řízeních, kde se snažil uplatnit svoji imunitu,“ upozornila Chamrová.
I Če-mjong
„Kontroverzní, tvrdohlavý a houževnatý“ politik, jak opozičníka popisuje list The Korea Times, dříve působil jako guvernér provincie Kjonggi a starosta města Songnam. V té době získal uznání za sociální politiku, když zajistil financování školních uniforem městem a univerzální základní příjem. Nyní se chce zasadit hlavně o vytvoření nových pracovních míst.
„Kandidatura I Če-mjonga je vnímána také jako pragmatická volba, protože jeho strana drží v parlamentu naprostou většinu, což by umožnilo efektivní vládnutí bez legislativních obstrukcí, které paralyzovaly předchozí vládu a které ultimátně vedly až k vyhrocenému kroku vyhlášení stanného práva,“ poznamenala Chamrová.
3 minuty
Reportáž zpravodajky ČT Barbory Šámalové o kampani v Jižní Koreji (15. května 2025)
Kim Mun-su sází na ekonomiku
I třiasedmdesátiletý Kim Mun-su pracoval roky v továrně. V minulosti býval odborovým aktivistou, několikrát byl také zatčen a mučen v souvislosti s prodemokratickými akcemi. V devadesátých letech uskutečnil ideologický obrat a stal se konzervativcem.
Jako guvernér provincie Kjonggi posléze čelil podezření ze zneužití moci po incidentu s telefonátem na tísňovou linku, při němž opakovaně říkal: „Jsem guvernér Kim Mun-su.“ Důvod, proč volá, přitom neuvedl, upozornil web Korea Times.
Na politické výsluní se vrátil v době Junovy vlády, v níž zastával post ministra práce. Jihokorejcům teď slibuje vytvoření prostředí příznivého pro podnikání. „Cítím, že se musím stát prezidentem trhu, prezidentem pro živobytí lidí a ekonomiku, který přinese prosperitu,“ tvrdí kandidát.
Kim Mun-su
„Mun je tradiční konzervativec zaměřený na bezpečnostní politiku, podporu byznysu a zachování silného spojenectví s USA. Veřejnosti slibuje důsledný boj proti korupci, větší transparentnost ve vládě a stabilní makroekonomickou politiku,“ konstatovala Chamrová.
Mezi Pekingem a Washingtonem
Kampaň je podle ní vedena po osobní linii a je agresivní. I když se ústředním bodem stala aféra kolem Juna, kromě ekonomické nejistoty rezonují podle Chamrové v zemi i jiná témata vážící se k dlouhodobé politicko-společenské situaci Jižní Koreje, včetně nezaměstnanosti, extrémně nízké porodnosti, stávek lékařů či korupčních kauz v nemovitostech.
Nový lídr musí také vyvažovat vztahy Soulu mezi jeho největším obchodním partnerem Pekingem a jeho nejdůležitějším bezpečnostním spojencem Washingtonem, zmiňuje BBC.
„Trumpova nová administrativa v USA přináší obavy z možného obnovení požadavků, které zná Jižní Korea už z jeho prvního období, a to zejména na finanční zapojení země do americké vojenské ochrany, případně na kompletní stáhnutí vojenské přítomnosti z území Jižní Koreje. Novým tématem je obava z dopadů cel, které negativně ovlivní jihokorejské čeboly v klíčových oblastech ekonomiky typu výroba polovodičů nebo automobilový průmysl,“ řekla webu ČT24 Chamrová.
Otázka vztahů s Pchjongjangem
Další problém představují dlouhodobě silně napjaté vztahy s totalitním severním sousedem. Jun byl zastáncem tvrdého přístupu ke KLDR. Už v kampani před minulými prezidentskými volbami například volal po tom, aby Spojené státy v Jižní Koreji znovu rozmístily taktické jaderné zbraně.
„Komunikace s KLDR je na bodu mrazu, a to zejména poté, co Pchjongjang loni přestal považovat Jižní Koreu za součást jednoho národa a zcela rezignoval na ideu znovusjednocení,“ připomněla Chamrová. Loni obě strany měsíce posílaly přes hranici balony a drony s propagandistickými materiály.
I Če-mjong avizoval, že by se jako hlava státu zasazoval o restart vztahů mezi oběma Korejemi. „Budu usilovat o schůzku s Kimem, uznávám ale, že by to bylo za současných okolností velmi složité. Je to něco, co by se samozřejmě mělo stát, ale nejsem si jistý, jestli by to bylo možné,“ citovala kandidáta agentura Jonhap.
Summit s Kim Čong-unem by se měl odehrát, ať už mezi představiteli obou Korejí, nebo mezi severokorejským vůdcem a americkým prezidentem Trumpem, míní politik.
I Če-mjong také uvedl, že se bude snažit o lepší vztahy s Čínou, které jsou podle něj kvůli jeho předchůdci Jun Sok-jolovi nejhorší v historii. Kandidát demokratů rovněž slíbil, že bude rozvíjet americko-jihokorejské vztahy do podoby strategického partnerství, jednat o historických a územních otázkách s Japonskem a zároveň posilovat spolupráci s těmito dvěma státy.
Poradní tým Kim Mun-sua se ohradil, protože se podle něj návrhy I Če-mjonga podobají těm jeho. Kim Mun-su totiž také slíbil posílit spojenectví s Washingtonem a nechat otevřené dveře pro dialog.
Poradci kritizovali kandidáta demokratů také za změnu politického kurzu, v níž vidí snahu oslovit umírněnější voliče, a za přehlížení jaderné hrozby, kterou KLDR představuje. I Če-mjong ale podle Jonhapu vyzval k jadernému odzbrojení Severní Koreje, které by zprostředkovaly USA, Rusko a Čína.
Předvolební kampaň Kim Mun-sua
Právní spory
Období po volbách by mohly v případě vítězství opozičního lídra zkomplikovat jeho právní spory. Jeden z případů se týká obvinění, že během televizní debaty v prezidentské kampani v roce 2022 učinil nepravdivé prohlášení, čímž porušil zákon o volbách veřejných činitelů.
Okresní soud ho původně usvědčil a uložil mu pokutu. Pokud by byl trest potvrzen, znemožnilo by mu to výkon veřejné funkce. Později byl však I Če-mjong odvolacím soudem osvobozen,“ píší Korea Times. Nejvyšší soud poté zrušil zproštění obžaloby a vrátil případ k novému projednání. Další slyšení je naplánováno až na 18. června, tedy po volbách.
Pokud by byl nakonec odsouzen, mohla by se rozpoutat ústavní debata o článku 84, který chrání úřadující hlavu státu před trestním stíháním s výjimkou případů povstání nebo velezrady. I Če-mjong dále čelí trestnímu řízení ve dvou významných korupčních obviněních týkajících se rozvoje pozemků a údajného úplatkářství spojeného s dary, shrnuje kauzy Korea Times.
Příznivci I Če-mjonga
Limity prezidentovy moci
Jižní Korea je prezidentská republika, v níž má hlava státu rozsáhlé pravomoci. Prezident volený na jedno pětileté období je vrchním velitelem ozbrojených sil a disponuje právem vyhlásit válku. Může také vydávat exekutivní příkazy a vyhlašovat stav nouze, případně stanné právo, jako učinil Jun, nicméně v případě, že parlament hlasuje proti prezidentskému rozhodnutí, je okamžitě zneplatněno.
Prezident je současně faktickým šéfem vlády, bez podpory parlamentní většiny je ale jeho manévrovací prostor zúžený. Třeba pro Juna to znamenalo komplikace především v oblastech, které vyžadují schválení nových zákonů, jako jsou například daňová či zdravotnická reforma.
V těchto případech nemá hlava státu prakticky jinou možnost než naslouchat opozici a pokusit se s ní dojednat reformy založené na kompromisu. Právě této situaci Jun čelil, když v předloňských parlamentních volbách jasně zvítězila opoziční Demokratická strana, která spolu se svými aliančními partnery často blokovala prezidentovy návrhy.
Podle Chamrové se proto v kampani před současnými volbami intenzivně diskutovalo rovněž o chronické dysfunkčnosti politického systému a potřebě revize ústavy z roku 1987. „Oba hlavní kandidáti deklarují snahu změnit prezidentský systém tak, aby byl mandát čtyřletý s možností jednoho opakování, a aby byla posílena role parlamentu. V zemi s tradicí silného prezidentství, které však často koliduje s parlamentní většinou, se jedná o zásadní téma,“ konstatovala odbornice.
Absence žen
I Če-mjong si drží v průzkumech náskok nad Kim Mun-suem o několik procentních bodů. Třetím známým kandidátem je předseda Reformní strany (RP) I Čun-sok. který podle Chamrové ztělesňuje poptávku po generační obměně v jihokorejské politice. „Jeho šance jsou však mizivé a obecně je patrné, že Jižní Koreji se ještě s ohledem na konfuciánskou a politickou historii nepodařilo vytvořit prostor pro alternativní proudy, menší strany a mladší politické zastoupení,“ míní expertka.
Zájem o prezidentský post oznámili také Kwon Jong-guk a Ku Ču-wa z menších opozičních stran i dva nezávislí kandidáti Hwang Kjo-an a Song Čin-ho. Poprvé za osmnáct let není mezi uchazeči žádná žena, všímají si média.
Stoupenkyně kandidáta PPP Kim Mun-sua
„Úterní volby pravděpodobně vyřeší momentální politickou krizi, zejména pokud je vyhraje demokratický kandidát a výkonná moc tak bude v souladu s aktuálním rozložením politických sil v parlamentu, minimálně do roku do následujících parlamentních voleb v roce 2028. Volání Jihokorejců po lepších státnících a demokratičtějším způsobu politického vedení země ale budou pokračovat,“ soudí Chamrová.
Volební místnosti budou 3. června otevřeny od 6:00 do 20:00 místního času, tedy středoevropského letního času od pondělních 23:00 do úterních 13:00. Jihokorejci v zahraničí mohli volit předčasně od 20. do 25. května. Vítěz bude pravděpodobně znám v časných ranních hodinách následujícího dne, uvádí BBC.