Barbora Šámalová

Americký prezident Donald Trump se prostřednictvím telefonátů s lídry obou asijských zemí pokouší udržet ekonomický smír s Pekingem a zároveň uklidnit spojence v Tokiu. Spor vyvolal výrok japonské premiérky Sanae Takaičiové, že útok na Tchaj-wan, který si Čína nárokuje, by její zemi ohrozil a mohl by vést k vojenské reakci. Čína odpověděla obchodními sankcemi, trvá na tom, aby Takaičiová výrok odvolala. Čínský vůdce Si Ťin-pching měl Trumpovi vysvětlit, proč je pro něj ostrov klíčový, šéf Bílého domu zase uvedl, že s ním hovořil o mnoha tématech včetně Ruska a Ukrajiny, sójových bobů a fentanylu, o ostrově se ale nezmínil.

Čínský premiér Li Čchiang nemá v plánu setkat se s japonskou premiérkou Sanae Takaičiovou na summitu G20 v Jižní Africe, aby jednali o diplomatické krizi. Tu vyvolalo vyjádření Takaičiové k Tchaj-wanu. Při rozpravě v parlamentu připustila, že čínský útok by ohrozil Japonsko a mohl by vyvolat reakci armády. Peking kvůli tomu uvalil na Tokio trestná opatření a chce situaci řešit v OSN.

Diplomatická krize mezi Čínou a Japonskem se prohlubuje. Vyvolalo ji vyjádření japonské premiérky Sanae Takaičiové k Tchaj-wanu. Útok na ostrov by podle ní znamenal hrozbu pro přežití Japonska a mohl by vyvolat vojenskou reakci. Peking kvůli tomu premiérku obviňuje z oživování militaristických démonů a proti asijské zemi přijímá řadu trestných opatření, do sporných vod vyslal své lodě, nešetří výhrůžkami, ruší lety a zakázal také japonské filmy. Tokio se nyní snaží krizi urovnat, své občany v zemi však vyzývá k tomu, aby více dbali na bezpečnost.

Jednotu států v regionu prověřil summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství, takzvaného APECu. Schůzku hlav jednadvaceti zemí, která se konala v Jižní Koreji, však zastínila dlouho očekávaná schůzka prezidentů Číny a Spojených států, která přinesla příměří v obchodní válce. Samotného APECu už se Donald Trump nezúčastnil, což podle odborníků může oslabit jeho důvěryhodnost v regionu.

Americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching v noci na čtvrtek SEČ jednali v jihokorejském Pusanu. Po necelých dvou hodinách oba lídři místo konání schůzky opustili, aniž by vydali prohlášení. Trump dle Reuters později na palubě svého prezidentského speciálu Air Force One označil schůzku za „úžasnou“. Sdělil, že byly urovnány všechny otázky kolem vzácných zemin a cla na čínské zboží se sníží na 47 procent z 57. Uvedl také, že USA budou s Čínou spolupracovat na řešení ruské války proti Ukrajině. O Tchaj-wanu nemluvili.

Americký prezident Donald Trump přiletěl do Jižní Koreje, kde poobědval se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem. Trump řekl, že USA se zemí uzavřely obchodní dohodu, nicméně podle jihokorejské prezidentské kanceláře musí dohodu schválit místní parlament. Šéf Bílého domu také dostal zlaté dary za snahy zprostředkovat mír na Korejském poloostrově, napsala agentura Reuters. Korea je poslední Trumpovou zastávkou na cestě po Asii.

Americký prezident Donald Trump vyrazí na svou asijskou misi. V programu má zastávky v Jižní Koreji, Japonsku či v Malajsii na summitu ASEAN. Trump se soustředí především na obchodní dohodu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Chce s ním mluvit také o omezení nákupu ruské ropy a nevylučuje ani shodu v otázce jaderných zbraní. Setkat by se měli v Jižní Koreji. Množí se i spekulace, že by se šéf Bílého domu mohl sejít i se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem, z kterého se stal neochvějný spojenec Moskvy.

Takzvané čtvrté plénum, tedy shromáždění komunistických špiček, za zavřenými dveřmi připravuje plán na následujících pět let. Má naznačit politický a ekonomický směr země v době rostoucí mezinárodní izolace a napětí se Spojenými státy. Ekonomiku oslabuje utlumená poptávka, celní válka a dlouhodobý propad realitního trhu. Plénum provází spekulace související s vyloučením několika generálů ze strany.

Čína se snaží přilákat technologické talenty ze zahraničí. Zavádí pro ně novou kategorii pracovních víz. Konkuruje tak Spojeným státům v době, kdy Trumpova administrativa naopak přístup zahraničních pracovníků na svůj trh komplikuje a prodražuje pracovní víza americkým společnostem. Program ovšem vyvolává negativní reakce Číňanů, které znepokojuje vysoká nezaměstnanost a zhoršující se ekonomika.

V rámci oslav 80. výročí vládnoucí Korejské strany práce v Pchjongjangu se na hlavním pódiu zaplněného Stadionu 1. máje ve čtvrtek k vůdci KLDR Kim Čong-unovi připojili čínský premiér Li Čchiang, ruský exprezident Dmitrij Medvěděv či vietnamský vůdce To Lam. Přítomny v totalitní zemi byly také zahraniční delegace a diplomaté, píše Reuters.

Osmidenní svátky prakticky zastavily práci v Číně. Takzvaný zlatý týden, který začal 1. října, patří spolu s lunárním novým rokem k nejdelším a nejvýznamnějším obdobím v roce. Číňané vyráží na cesty a více utrácí i v restauracích, což krátkodobě pomáhá ekonomice. Pro komunistické vedení miliardové země uprostřed krize na trhu s nemovitostmi, rostoucí nezaměstnanosti mladých a obchodního napětí s USA jde o jednu z mála pozitivních zpráv.

Navzdory zásahům regulátorů pokračuje v Číně cenová válka automobilového průmyslu. Úřady řeší přehnané reklamy i on-line útoky mezi značkami. Hlavní problém jsou státní podmínky a nadměrná kapacita automobilek. Rostoucí krize ovlivňuje čínskou ekonomiku – automobilový průmysl a související služby tvoří desetinu tamního hrubého domácího produktu.

Čína provozuje nejrozsáhlejší digitální sledovací aparát na světě. Peking tvrdí, že jej využívá ke zvýšení bezpečnosti, podle kritiků ale i k porušování lidských práv. Nová zjištění ukazují, že významnou roli při vzniku systému hrály americké technologické firmy.

Ambice Číny v Indo-Pacifiku sílí. Peking se kvůli územním nárokům dostává do střetů s Tokiem i s dalšími spojenci USA včetně Manily. Na sporné mělčině Scarborough plánuje zřídit přírodní rezervaci, přestože oblast byla po staletí lovištěm filipínských rybářů.

Do sítě protikorupční kampaně v Číně padly další politické špičky – bývalý šéf komise pro regulaci cenných papírů a vlivný diplomat s kontakty na Západě. Protikorupční tažení prezidenta Si Ťin-pchinga trvá už přes deset let a zasahuje civilní i armádní elity. V době napjatých geopolitických vztahů a obchodní války se čínská komunistická strana připravuje na velké říjnové zasedání.

Čína se potýká s klesající porodností. Zatímco dětí v domácnostech ubývá, jejich místo stále častěji zaujímají psi a kočky. Podle odhadů jich už loni bylo víc než dětí mladších čtyř let a do roku 2030 má být jejich počet dokonce dvojnásobný oproti batolatům. Spolu s tím rychle roste trh s produkty a službami pro domácí mazlíčky.

Čína hostila vojenskou přehlídku k připomínce osmdesátého výročí konce druhé světové války v Asii. Čínský vládce Si Ťin-pching na zahájení podle agentury AFP prohlásil, že „lidstvo opět čelí volbě mezi mírem a válkou, mezi dialogem a střetem“. Podle analytiků se snaží zemi vykreslit jako „strážce mezinárodního řádu“. Přehlídky se zúčastnili také šéf Kremlu Vladimir Putin nebo severokorejský diktátor Kim Čong-un.

Japonsko si připomnělo osmdesát let od kapitulace, čímž skončila druhá světová válka v Tichomoří. Předcházelo tomu svržení dvou jaderných bomb na Hirošimu a Nagasaki. Spojenci se tak vyhnuli pozemní invazi, která byla pod krycím jménem Olympic plánovaná na listopad. Podle historiků by stála desetkrát víc životů spojeneckých vojáků než vylodění v Normandii.

Na obou věžích katedrály Neposkvrněného početí v Nagasaki se přesně 80 let od svržení americké atomové bomby na toto japonské město znovu rozezněly dva zvony. Po jaderném útoku se v troskách kostela podařilo najít jen jeden, druhý lidé znovu uslyšeli až v sobotu.

V Hongkongu začal další proces s prodemokratickým aktivistou Joshuou Wongem. Úřady vznesly nové závažné obvinění týkající se státní bezpečnosti – tentokrát jde o spolčování se zahraničními silami. Hrozí mu doživotí. Ve vězení byl už několikrát, momentálně je za mřížemi přes čtyři roky. Podle kritiků ho tam Čína chce udržet co nejdéle. Soud zatím rozhodl, že případ předá vyšší instanci.

Přeživší výbuchu atomové pumy v Hirošimě, Jošiko Macujiová, byla v té době malé dítě, ale dodnes má před očima tělo své matky. „Moje vzpomínka není na lidskou bytost, ale na černý předmět podobný klacku. Držela jsem se ho,“ popisuje Jošiko vzpomínku ze dne svržení bomby. Přeživším jaderného výbuchu se v Japonsku říká Hibakuša a ti, kteří jsou stále naživu, dál podávají své hrozivé svědectví a usilují o jaderné odzbrojení. Přežití výbuchu jaderné bomby bylo ale také stigmatem pro oběti. „Pokud přežijete, budete poníženi. Stanete se poraženými. Když prohrajete, je lepší zemřít. Toto pravidlo bylo hluboce zakořeněno nejen mezi vojáky, ale i v běžné populaci,“ vysvětlil historik z Univerzity Dóšiša v Kjótu Jasuo Mori.

Některým asijským zemím se podařilo dojednat se Spojenými státy zhruba poloviční cla oproti těm, které americký prezident Donald Trump vyhlásil v dubnu. Čína ovšem není jednou z nich a její obchodní příměří s USA vyprší 12. srpna. Delegace obou stran jednají o jeho prodloužení. Tchaj-wan s dovozními cly ve výši 20 procent věří, že jde o dočasné tarify, která se mu podaří ještě snížit. Nejvyšší cla v Asii dopadla na Myanmar a Laos zejména z politických a bezpečnostních důvodů.

Čína investuje miliardy dolarů, aby se stala supervelmocí v umělé inteligenci. Jejím cílem je zúžit technologickou propast a vyrovnat se společnostem ve Spojených státech. Firmy DeepSeek a Alibaba už patří ke světovým špičkám a kromě toho vzniká řada start-upů. Pekingu ve vývoji pomáhá i přístup k obrovskému množství dat uživatelů internetu.

Za zavřenými dveřmi dochází ke změnám v nejvyšším komunistickém vedení Číny. Šéf strany a prezident Si Ťin-pching, který pod sebe v uplynulé dekádě soustředil většinu moci, začal řadu pravomocí delegovat na své spolupracovníky. Změny i delší nepřítomnost nejvyššího představitele podněcují spekulace o zápasu frakcí v politbyru i o politických problémech prezidenta.