Čínské vojenské plavidlo v Tchajwanském průlivu zkřížilo trasu americkému torpédoborci a nebezpečně se mu přiblížilo. Zatímco Spojené státy musí už rok a čtvrt věnovat značnou pozornost a zdroje východní Evropě, Čínská lidová republika dává častěji najevo sebevědomí i svaly v jihovýchodní Asii.
„Nikdy nechcete být tak blízko jiné lodi. Příliš mnoho věcí se může pokazit a dojde ke srážce,“ říká velitel kanadského plavidla HMCS Montreal Paul Mountford. Čínská vojenská loď proplula pouhých 137 metrů před americkým torpédoborcem USS Chung-Hoon.
Lodi z Ameriky a Kanady byly ve vodách poblíž Tchaj-wanu oficiálně na rutinní plavbě. Demonstrovaly ochotu spojenců vojensky pomoci ostrovnímu státu, který Peking považuje za své území. Cizí vojenskou přítomnost vnímá jako provokaci a ukazuje, že se s ní nehodlá smířit. Na konci května Pentagon zveřejnil záznam z kokpitu amerického letadla, kterému zkřížil dráhu čínský stíhací letoun.
Oficiální stanovisko Pekingu ovšem celou situaci převrací – čínská armáda podle něj postupuje správně, zatímco americká hazarduje. „Kroky učiněné čínskými ozbrojenými silami jsou rozumné, odpovídají zákonům. Také jsou provedeny profesionálně a bezpečně. Zamyslet se a napravit selhání by měla americká strana,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-Pin.
Spojené státy veřejně varují před eskalací a přímou konfrontací. Administrativa vyzývá Peking k jednání, zároveň mu ale vzkazuje, že své chování, které mu tolik vadí, nehodlá měnit.
Čína zbrojí
Čína se snaží vyrovnat Spojeným státům co do vojenské síly. V jejích médiích se objevují texty, podle kterých simulace ukazují schopnost čínské armády potopit nejnovějšími hypersonickými raketami chloubu amerického námořnictva – nejmodernější letadlovou loď USS Gerald Ford i s doprovodnými plavidly.
Že se Peking dostal technologicky na tak vysokou úroveň, potvrzují i odhady amerických bezpečnostních analytiků, ti ale dodávají, že by šlo o začátek obrovského konfliktu, ve kterém by Čína nakonec technologické převaze Ameriky podlehla.
Vystrnadit USA ze západního Pacifiku je pro Čínu dlouhodobý cíl, říká sinolog Martin Hála. „V poslední době jsou dost výrazné signály čínské diplomatické ofenzivy i z jihozápadního a jižního Pacifiku, přímý vojenský tlak ale působí hlavně v Jihočínském moři.“
Kdyby došlo k bojům mezi oběma stranami, podle Hály by to mohlo přerůst i do globálního konfliktu. To ale ani jedna strana nechce, a proto se uchylují jen k „manévrování na ostří nože“, jako vidíme teď.
„Si Ťin-Pching připravuje jak svoji veřejnost, tak svoji armádu na reálnou možnost války, a to jak psychologicky, tak materiálně,“ říká Hála.
