Tchajwanská prezidentka se vrátila z Ameriky. Čína kvůli setkáním s ní uvalila sankce

Peking ohlásil sankce na dvě americké organizace. Jednou z nich je knihovna Ronalda Reagana, v jejíchž prostorách se ve středu setkal předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Ta se v pátek vrátila z cesty po Spojených státech a Jižní Americe domů. Podle Cchaj cesta ukázala, že Tchaj-wan se nenechá zastavit v mezinárodních vztazích a nepodlehne nátlaku.

Do Tchaj-peje přiletěli v pátek dva prezidenti – současná prezidentka Cchaj Jing-wen, která se vrátila z Ameriky, a její předchůdce Ma Jing-ťiou, který ukončil dvanáctidenní návštěvu pevninské Číny. Ma v době, kdy byl ve funkci, prosazoval politiku spolupráce s Pekingem. Naopak Cchaj je vnímána jako síla odmítající sbližování s pevninskou Čínou.

Nynější administrativu Ma po návratu kritizoval. „Vede Tchaj-wan do nebezpečí. Budoucnost je volbou mezi mírem a válkou,“ prohlásil. Naopak Cchaj, která cestu svého předchůdce do pevninské Číny kritizovala, po svém příletu řekla, že se nenechá odradit od dalších styků se světem.

Kvůli její návštěvě avizovala Čína sankce vůči Raeganově prezidentské knihovně a také vůči think-tanku Hudsonský institut. Ten udělil tchajwanské prezidentce ocenění za vůdčí schopnosti. Peking to označil za „poskytování platformy a pohodlí tchajwanským separatistickým aktivitám“.

Čína uvalí sankce

Čína uvalí sankce i na další dvě asijské organizace za jejich zapojení do propagace nezávislosti Tchaj-wanu „pod záminkou akademických a výzkumných výměn“. Veškerý jejich majetek nebo finanční aktiva v Číně budou zmrazeny, uvedl Peking.

Čelit jim bude i Siao Mej-čchin, kterou tiskové agentury označují de facto za velvyslankyni Tchaj-wanu v USA. Diplomatce a její rodině zakázala vstup do pevninské Číny, Hongkongu a Macaa. Peking také zakázal investorům a firmám spojeným s političkou spolupracovat s pevninskými organizacemi a jednotlivci.

Tchajwanské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Čína nemá právo „zasahovat“ do zahraniční cesty prezidentky Cchaj. „Nejenže to prohlubuje antipatie našeho lidu, ale odhaluje to iracionální a absurdní povahu komunistického režimu,“ uvedlo ministerstvo.

Prezidentka po příletu z cesty uvedla, že její nadšené přivítání v zámoří bylo silným poselstvím. „Ukázali jsme mezinárodnímu společenství, že tváří v tvář tlaku a hrozbám bude Tchaj-wan ještě jednotnější a rozhodně nepodlehne potlačování ani kvůli obstrukcím nezastaví výměnu se světem,“ uvedla prezidentka.

Sankce podle agentury AP fakticky představují zákaz cestování do Číny pro lidi, kteří stojí v čele těchto organizací, a také zákaz spolupráce s čínskými organizacemi. Agentura Reuters upozornila, že nelze očekávat velký dopad, protože vysoce postavení tchajwanští úředníci Čínu nenavštěvují a čínské soudy nemají na Tchaj-wanu jurisdikci.

Peking už ve čtvrtek pohrozil, že přijme „rozhodná a efektivní“ opatření na ochranu národní suverenity a územní celistvosti v reakci na setkání McCarthyho a Cchaj. Tchaj-wan nedlouho poté uvedl, že se k ostrovu na 200 námořních mil (370 kilometrů) přiblížila čínská letadlová loď.

Čína považuje Tchaj-wan za svou provincii a vyzývá ostatní země světa, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova. Loni v srpnu navštívila Tchaj-wan tehdejší předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, na což Čína reagovala rozsáhlými vojenskými manévry.

Tchaj-wan jako samostatný stát uznává jen třináct zemí, většinou malých států v Karibiku, Latinské Americe a Tichomoří. Evropská unie i Spojené státy, jako většina světa, respektují politiku jedné Číny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demokratičtí lídři v Senátu kritizují Trumpovu dohodu s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh.
před 1 hhodinou

Kněží, webináře, sliby dovolené. Novináři popsali ruské vměšování do moldavských voleb

Moldavští investigativní novináři přiblížili rozmanitý systém, jakým se Rusko snažilo ovlivnit výsledky voleb v roce 2025. Podařilo se jim proniknout přímo do skupin řízených lidmi napojenými na státní správu v Moskvě. Podle zjištění žurnalistů Rusové využívali ke své kampani moldavskou mládež, sociální sítě, ale i pravoslavnou církev a „staré dobré“ uplácení alkoholem.
před 2 hhodinami

Hurikán Isaias vstoupil na pobřeží Floridy

Hurikán Isaias, první hurikán letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) zasáhl pobřeží amerického státu Florida. Informovalo o tom americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Živel doprovází vítr o rychlosti až 165 kilometrů za hodinu. Úřady varují před život ohrožujícími záplavami a bouřkovým přílivem, který může zvednout hladinu moře o více než dva metry. V některých pobřežních oblastech byla nařízena evakuace.
04:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varovalo před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Panamský prezident José Raúl Mulino vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.