Tchajwanská prezidentka se vrátila z Ameriky. Čína kvůli setkáním s ní uvalila sankce

Peking ohlásil sankce na dvě americké organizace. Jednou z nich je knihovna Ronalda Reagana, v jejíchž prostorách se ve středu setkal předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Ta se v pátek vrátila z cesty po Spojených státech a Jižní Americe domů. Podle Cchaj cesta ukázala, že Tchaj-wan se nenechá zastavit v mezinárodních vztazích a nepodlehne nátlaku.

Do Tchaj-peje přiletěli v pátek dva prezidenti – současná prezidentka Cchaj Jing-wen, která se vrátila z Ameriky, a její předchůdce Ma Jing-ťiou, který ukončil dvanáctidenní návštěvu pevninské Číny. Ma v době, kdy byl ve funkci, prosazoval politiku spolupráce s Pekingem. Naopak Cchaj je vnímána jako síla odmítající sbližování s pevninskou Čínou.

Nynější administrativu Ma po návratu kritizoval. „Vede Tchaj-wan do nebezpečí. Budoucnost je volbou mezi mírem a válkou,“ prohlásil. Naopak Cchaj, která cestu svého předchůdce do pevninské Číny kritizovala, po svém příletu řekla, že se nenechá odradit od dalších styků se světem.

Kvůli její návštěvě avizovala Čína sankce vůči Raeganově prezidentské knihovně a také vůči think-tanku Hudsonský institut. Ten udělil tchajwanské prezidentce ocenění za vůdčí schopnosti. Peking to označil za „poskytování platformy a pohodlí tchajwanským separatistickým aktivitám“.

Čína uvalí sankce

Čína uvalí sankce i na další dvě asijské organizace za jejich zapojení do propagace nezávislosti Tchaj-wanu „pod záminkou akademických a výzkumných výměn“. Veškerý jejich majetek nebo finanční aktiva v Číně budou zmrazeny, uvedl Peking.

Čelit jim bude i Siao Mej-čchin, kterou tiskové agentury označují de facto za velvyslankyni Tchaj-wanu v USA. Diplomatce a její rodině zakázala vstup do pevninské Číny, Hongkongu a Macaa. Peking také zakázal investorům a firmám spojeným s političkou spolupracovat s pevninskými organizacemi a jednotlivci.

Tchajwanské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Čína nemá právo „zasahovat“ do zahraniční cesty prezidentky Cchaj. „Nejenže to prohlubuje antipatie našeho lidu, ale odhaluje to iracionální a absurdní povahu komunistického režimu,“ uvedlo ministerstvo.

Prezidentka po příletu z cesty uvedla, že její nadšené přivítání v zámoří bylo silným poselstvím. „Ukázali jsme mezinárodnímu společenství, že tváří v tvář tlaku a hrozbám bude Tchaj-wan ještě jednotnější a rozhodně nepodlehne potlačování ani kvůli obstrukcím nezastaví výměnu se světem,“ uvedla prezidentka.

Sankce podle agentury AP fakticky představují zákaz cestování do Číny pro lidi, kteří stojí v čele těchto organizací, a také zákaz spolupráce s čínskými organizacemi. Agentura Reuters upozornila, že nelze očekávat velký dopad, protože vysoce postavení tchajwanští úředníci Čínu nenavštěvují a čínské soudy nemají na Tchaj-wanu jurisdikci.

Peking už ve čtvrtek pohrozil, že přijme „rozhodná a efektivní“ opatření na ochranu národní suverenity a územní celistvosti v reakci na setkání McCarthyho a Cchaj. Tchaj-wan nedlouho poté uvedl, že se k ostrovu na 200 námořních mil (370 kilometrů) přiblížila čínská letadlová loď.

Čína považuje Tchaj-wan za svou provincii a vyzývá ostatní země světa, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova. Loni v srpnu navštívila Tchaj-wan tehdejší předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, na což Čína reagovala rozsáhlými vojenskými manévry.

Tchaj-wan jako samostatný stát uznává jen třináct zemí, většinou malých států v Karibiku, Latinské Americe a Tichomoří. Evropská unie i Spojené státy, jako většina světa, respektují politiku jedné Číny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil uzavření ropné dohody s Venezuelou

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. Oznámil to v noci na sobotu SELČ americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii.
01:29Aktualizovánopřed 35 mminutami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 5 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 6 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.