Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
„Tato historická dohoda více než zdvojnásobí americké ropné zásoby, výrazně zvýší naše dodávky ropy a v dlouhodobém horizontu podstatně sníží ceny benzinu pro všechny Američany. Zároveň pomůže Venezuele pokračovat v cestě k obrovskému úspěchu a velké prosperitě,“ napsal Trump. Dohoda podle něj rovněž posílí vztahy mezi USA a Venezuelou.
Podrobnosti o dohodě zatím nejsou k dispozici. Podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia přinese Venezuele soukromé investice v hodnotě téměř sta miliard dolarů (zhruba dva biliony korun). „Pro venezuelský lid tato dohoda přinese téměř sto miliard dolarů v soukromých investicích, zajistí tisíce dobře placených pracovních míst a podpoří obnovu venezuelské ekonomiky,“ napsal Rubio na síti X.
Rodríguezová označila dohodu za historický mezník ve vztazích mezi Venezuelou a USA. Na síti X rovněž uvedla, že dohoda „počítá s rozvojem sedmnácti strategických polí s prokázaným potenciálem 65 miliard barelů ropy, investicemi v objemu přes sto miliard dolarů a daňovými příjmy přes 209 miliard dolarů pro stát“.
Největší prokázané zásoby ropy na světě
Venezuela disponuje největšími prokázanými zásobami ropy na světě, přesahují 303 miliard barelů. Těžba ropy v zemi však zůstává omezená, upozornila agentura AFP.
Spojené státy výrazně posílily svůj vliv ve Venezuele po lednovém únosu venezuelského vládce Nicoláse Madura. Caracas později přistoupil na dohodu, v rámci které se export venezuelské ropy uskutečňuje pod americkou kuratelou. Spojené státy zprostředkovávají prodeje venezuelské ropy do zahraničí, inkasují příjmy z prodejů, které pak předávají podle svého uvážení venezuelské vládě.
Trumpova administrativa je před blížícími se listopadovými volbami do amerického Kongresu pod tlakem kvůli vysokým cenám benzinu, které jsou důsledkem konfliktu s Íránem. K Trumpově vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 velkou měrou přispěl jeho slib, že sníží inflaci. V poslední době jsou ale mnozí Američané s Trumpovou politikou nespokojeni a viní prezidenta z vysokých cen u čerpacích stanic.
Průměrná cena benzinu v USA v pátek podle údajů motoristické organizace AAA činila kolem 4,09 dolaru za galon (zhruba 22,5 koruny za litr). Před začátkem války s Íránem se přitom ceny nacházely v blízkosti tří dolarů za galon.
Čtyři dolary za galon se všeobecně považují za důležitou psychologickou hranici, po jejímž překonání část amerických spotřebitelů mění své zvyklosti, například omezuje spotřebu pohonných hmot.
