Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
Severská země, kde žije téměř 400 tisíc lidí, je zakládajícím členem NATO a už je součástí jednotného evropského trhu a schengenské zóny volného pohybu, součástí EU však není. V roce 2010 uprostřed finanční krize sice Island přístupová jednání zahájil, v roce 2013 ale po rychlém zotavení ekonomiky rozhovory pozastavil kvůli ostrému sporu s EU ohledně rybolovných práv.
V poslední době na pozadí růstu životních nákladů, rusko-ukrajinské války či výroků amerického prezidenta Donalda Trumpa o potřebě ovládnout Grónsko se ale zájem o vstup do EU na Islandu zvýšil.
Ekonomické a bezpečnostní argumenty
„Ze začátku kampaně ke stávajícímu referendu zaznívaly racionální, pragmatické argumenty typu ochrana rybolovu a ochrana zemědělství. To byla dvě hlavní témata – kdyby Island vstoupil do EU, tak by byl největší rybolovnou zemí a zároveň by si musel najít cestu k jejím mechanismům. A to je právě to, čeho se Islanďané bojí,“ uvedla islandistka a překladatelka Marta Bartošková. Panuje podle ní strach, že by „islandský venkov neustál tu konkurenci z Evropy“.
Podle ní se ale debata v posledních měsících a týdnech velmi vyostřila a už není o pragmatických ekonomických důvodech a argumentech. „Je to vypjatá emocionální debata, která se týká samotné identity islandského národa a myšlenky nezávislosti. Strana, která podporuje odmítnutí dalších přístupových rozhovorů, tvrdě tlačí na to, aby si Islanďané uvědomili, že musí odmítnout ‚diktát Bruselu‘,“ podotkla.
Argumentem pro jednání s EU jsou podle ní ekonomické důvody. „Hlavním argumentem je slabá pozice islandské koruny, jejíž kurz v posledních letech a desetiletích docela divoce kolísá, což znamená velmi malou stabilitu a předvídatelnost,“ poukázala.
Island se podle Bartoškové stává velmi strategickým bodem, protože je na mořské trase – Grónsko, Island, Spojené království. „Je to hlavní námořní trasa, kterou by musely projet ruské ponorky, pokud by se chtěly posunout do Atlantského oceánu. A o kontrolu této cesty mají Spojené státy nesmírný zájem a zároveň jsou tam velcí aktéři jako Rusko a Čína, takže ten bezpečnostní důvod je tam určitě také patrný,“ vysvětlila.
Zda země jednání obnoví, bude jasné po 24:00 SELČ, kdy se volební místnosti uzavřou.
Před zmrazením rozhovorů s EU v roce 2013 Island uzavřel 11 z 33 kapitol přístupových rozhovorů. Po případném uzavření všech kapitol by musel vyhlásit další referendum o samotném vstupu.
