Maláčová vítá, že sněmovna podpořila růst důchodů. Chráníme seniory před chudobou, řekla

Nahrávám video

Důchody nejspíš vzrostou příští rok v průměru o 900 korun. Jejich zvýšení o zhruba 200 korun nad zákonnou valorizaci umožní novela, kterou v prvním čtení podpořila sněmovna. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) se nebude zvyšovat základ, ze kterého se penze vypočítávají, ale příspěvek na ně. Zásluhovost tak zůstane na stejné úrovni. Ne všichni penzisté si tak polepší stejně, chudší důchodci opět zaznamenají nižší nárůst než penzisté s vyššími důchody. Přesná čísla zveřejní ministerstvo na konci léta.

„Mám velkou radost, že se nám podařilo provést náš návrh na valorizaci prvním čtením a zároveň zkrátit další lhůty tak, aby důchody mohly růst od ledna. Navyšujeme je, abychom ochránili seniory před chudobou,“ oznámila po jednání sněmovny Maláčová.

Důchody se podle zákona navyšují o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za sledované období. Průměrné navýšení tak přesáhne ze zákona 700 korun. Díky příspěvku pak vzroste průměrný důchod o 900 korun, a měl by tak dosáhnout příští rok asi 14 200 korun.

Konkrétní výše příspěvku zatím není známá, ministryně Maláčová ji odhadla na 180 až 200 korun měsíčně. Nutné statistické údaje k výpočtu budou podle ní známy na začátku září. Proti růstu penzí v pátek nenamítala nic ani opozice, vůči vládní předloze ale vznesla některé výhrady.

Zejména pravice opět volala po důchodové reformě. „Opozice je aktivní ve sněmovně, ale v Komisi pro spravedlivé důchody už tak aktivní není,“ reagovala na výtky Maláčová.

Navýšení zatíží státní rozpočet podle odhadů sedmi miliardami korun, v dalších letech ještě víc. Předlohu nyní projedná sociální a rozpočtový výbor. Její zamítnutí nebo vrácení vládě k přepracování nikdo nežádal.

Ministryně Maláčová už dříve uvedla, že pokud sněmovna novelu schválí, očekává její vrácení ze Senátu. V tom případě by se mohli poslanci kvůli důchodům znovu sejít na letní mimořádné schůzi.

Vláda chce zvyšovat penze i v dalším roce. „Tolik důchodci nikdy nedostávali. Skutečně chceme splnit to, co jsem řekl. Že chci, aby měli důchodci průměrný důchod patnáct tisíc korun v roce 2021,“ řekl v polovině dubna premiér Andrej Babiš (ANO).

Navýšení důchodů o 900 korun je minimum. I tak tvoří průměrný důchod k průměrné hrubé mzdě jen 39 procent, podle mě by to mělo být přes 40 procent. Ale to bychom potřebovali zvýšit důchody o 1300 korun. Je to otázka priorit každého kabinetu.
Jana Maláčová
ministryně práce a sociálních věci (ČSSD)

Na zvýšení je shoda, ale kde na něj vzít?

Předsedkyně výboru pro sociální politiku Radka Maxová (ANO) považuje navýšení důchodů za správné. „Krok považuji za správný, ačkoliv jsem vnímala diskusi na plénu, v důchodové komisi a musím souhlasit i s opozičními kolegy, že prioritně by se měla řešit příjmová otázka. Nicméně pro další rok má ministryně (financí) Schillerová připraveny peníze a budeme se samozřejmě bavit i o dalším navyšování,“ uvedla.

„Je pravda, že se stále nemůžeme shodnout, jakým způsobem zajistit budoucí příjmy, těch variant je několik. A samozřejmě musíme apelovat především na mladé lidi, kteří začínají pracovat, aby úplně nespoléhali na stát,“ upozornila Maxová.

S navýšením souhlasí i lidovci. „Ale samozřejmě bychom chtěli, aby se zásluhovost důchodů ještě více zaměřovala u žen, které vychovaly děti a které i do budoucna budou přivádět děti do tohoto systému, což souvisí s jeho udržitelností. Je potřeba, abychom se naší prorodinnou politikou zaměřili na to, aby pro rodiny nebyl ekonomický problém mít děti,“ podotkla místopředsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL Šárka Jelínková.

Nahrávám video

Také místopředseda výboru pro sociální politiku Jan Bauer z ODS říká, že důchody jsou nízké a je potřeba je navýšit, má ale několik výhrad. „Na návrhu jsme kritizovali tři věci. Zaprvé mě velmi mrzí, že návrh nebyl předložen do důchodové komise, protože tam je mnoho akademiků a odborníků a už se k tomu měli vyjádřit. Zadruhé nám vadí, že mírně nabourává princip zásluhovosti. A zatřetí jsme neslyšeli, jak se toto i budoucí zvyšování důchodů bude financovat.“

Kritizuje, že Babišova vláda nepracuje na důchodové reformě. „Z nekonání vlády je evidentní, že tato vláda odpískala současné třicátníky, čtyřicátníky, což jsou budoucí důchodci. Bohužel i v rozporu s programovým prohlášením vlády, kde jednou z absolutních priorit je důchodová reforma. Po pěti letech žádnou důchodovou reformu nemám a to kritizujeme,“ řekl Bauer. 

Letos dosahuje průměrný důchod 13 377 korun

Důchody se skládají ze dvou částí. Pevný díl je pro všechny stejný a nyní činí 3270 korun. V procentní výměře se odráží odpracovaná doba a výše odvodů. Příspěvek by se měl připočítat podle novely právě k ní, neklesne tedy zásluhovost.

Důchody se zvyšují pravidelně vždy od ledna. Letos rostly v průměru rovněž o 900 korun. Zákonná valorizace činila asi 600 korun. Dalších 300 korun prosadila Babišova vláda spolu s loňskou změnou ve složení penze, která mírně oslabila zásluhovost.

Na konci loňska průměrný důchod podle údajů České správy sociálního zabezpečení činil 12 418 korun. O tři měsíce později se dostal na 13 377 korun. Zvedl se tedy o 959 korun. Za částkou je nejen valorizace, ale i zvýšení penze o 1000 korun lidem nad 85 let a to, že noví důchodci odcházejí na odpočinek s vyšším důchodem než dřív. Starobní, invalidní a pozůstalostní penzi pobíralo kolem 2,9 milionu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
před 2 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 4 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 5 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 8 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 10 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...