Maláčová vítá, že sněmovna podpořila růst důchodů. Chráníme seniory před chudobou, řekla

Nahrávám video

Důchody nejspíš vzrostou příští rok v průměru o 900 korun. Jejich zvýšení o zhruba 200 korun nad zákonnou valorizaci umožní novela, kterou v prvním čtení podpořila sněmovna. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) se nebude zvyšovat základ, ze kterého se penze vypočítávají, ale příspěvek na ně. Zásluhovost tak zůstane na stejné úrovni. Ne všichni penzisté si tak polepší stejně, chudší důchodci opět zaznamenají nižší nárůst než penzisté s vyššími důchody. Přesná čísla zveřejní ministerstvo na konci léta.

„Mám velkou radost, že se nám podařilo provést náš návrh na valorizaci prvním čtením a zároveň zkrátit další lhůty tak, aby důchody mohly růst od ledna. Navyšujeme je, abychom ochránili seniory před chudobou,“ oznámila po jednání sněmovny Maláčová.

Důchody se podle zákona navyšují o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za sledované období. Průměrné navýšení tak přesáhne ze zákona 700 korun. Díky příspěvku pak vzroste průměrný důchod o 900 korun, a měl by tak dosáhnout příští rok asi 14 200 korun.

Konkrétní výše příspěvku zatím není známá, ministryně Maláčová ji odhadla na 180 až 200 korun měsíčně. Nutné statistické údaje k výpočtu budou podle ní známy na začátku září. Proti růstu penzí v pátek nenamítala nic ani opozice, vůči vládní předloze ale vznesla některé výhrady.

Zejména pravice opět volala po důchodové reformě. „Opozice je aktivní ve sněmovně, ale v Komisi pro spravedlivé důchody už tak aktivní není,“ reagovala na výtky Maláčová.

Navýšení zatíží státní rozpočet podle odhadů sedmi miliardami korun, v dalších letech ještě víc. Předlohu nyní projedná sociální a rozpočtový výbor. Její zamítnutí nebo vrácení vládě k přepracování nikdo nežádal.

Ministryně Maláčová už dříve uvedla, že pokud sněmovna novelu schválí, očekává její vrácení ze Senátu. V tom případě by se mohli poslanci kvůli důchodům znovu sejít na letní mimořádné schůzi.

Vláda chce zvyšovat penze i v dalším roce. „Tolik důchodci nikdy nedostávali. Skutečně chceme splnit to, co jsem řekl. Že chci, aby měli důchodci průměrný důchod patnáct tisíc korun v roce 2021,“ řekl v polovině dubna premiér Andrej Babiš (ANO).

Navýšení důchodů o 900 korun je minimum. I tak tvoří průměrný důchod k průměrné hrubé mzdě jen 39 procent, podle mě by to mělo být přes 40 procent. Ale to bychom potřebovali zvýšit důchody o 1300 korun. Je to otázka priorit každého kabinetu.
Jana Maláčová
ministryně práce a sociálních věci (ČSSD)

Na zvýšení je shoda, ale kde na něj vzít?

Předsedkyně výboru pro sociální politiku Radka Maxová (ANO) považuje navýšení důchodů za správné. „Krok považuji za správný, ačkoliv jsem vnímala diskusi na plénu, v důchodové komisi a musím souhlasit i s opozičními kolegy, že prioritně by se měla řešit příjmová otázka. Nicméně pro další rok má ministryně (financí) Schillerová připraveny peníze a budeme se samozřejmě bavit i o dalším navyšování,“ uvedla.

„Je pravda, že se stále nemůžeme shodnout, jakým způsobem zajistit budoucí příjmy, těch variant je několik. A samozřejmě musíme apelovat především na mladé lidi, kteří začínají pracovat, aby úplně nespoléhali na stát,“ upozornila Maxová.

S navýšením souhlasí i lidovci. „Ale samozřejmě bychom chtěli, aby se zásluhovost důchodů ještě více zaměřovala u žen, které vychovaly děti a které i do budoucna budou přivádět děti do tohoto systému, což souvisí s jeho udržitelností. Je potřeba, abychom se naší prorodinnou politikou zaměřili na to, aby pro rodiny nebyl ekonomický problém mít děti,“ podotkla místopředsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL Šárka Jelínková.

Nahrávám video

Také místopředseda výboru pro sociální politiku Jan Bauer z ODS říká, že důchody jsou nízké a je potřeba je navýšit, má ale několik výhrad. „Na návrhu jsme kritizovali tři věci. Zaprvé mě velmi mrzí, že návrh nebyl předložen do důchodové komise, protože tam je mnoho akademiků a odborníků a už se k tomu měli vyjádřit. Zadruhé nám vadí, že mírně nabourává princip zásluhovosti. A zatřetí jsme neslyšeli, jak se toto i budoucí zvyšování důchodů bude financovat.“

Kritizuje, že Babišova vláda nepracuje na důchodové reformě. „Z nekonání vlády je evidentní, že tato vláda odpískala současné třicátníky, čtyřicátníky, což jsou budoucí důchodci. Bohužel i v rozporu s programovým prohlášením vlády, kde jednou z absolutních priorit je důchodová reforma. Po pěti letech žádnou důchodovou reformu nemám a to kritizujeme,“ řekl Bauer. 

Letos dosahuje průměrný důchod 13 377 korun

Důchody se skládají ze dvou částí. Pevný díl je pro všechny stejný a nyní činí 3270 korun. V procentní výměře se odráží odpracovaná doba a výše odvodů. Příspěvek by se měl připočítat podle novely právě k ní, neklesne tedy zásluhovost.

Důchody se zvyšují pravidelně vždy od ledna. Letos rostly v průměru rovněž o 900 korun. Zákonná valorizace činila asi 600 korun. Dalších 300 korun prosadila Babišova vláda spolu s loňskou změnou ve složení penze, která mírně oslabila zásluhovost.

Na konci loňska průměrný důchod podle údajů České správy sociálního zabezpečení činil 12 418 korun. O tři měsíce později se dostal na 13 377 korun. Zvedl se tedy o 959 korun. Za částkou je nejen valorizace, ale i zvýšení penze o 1000 korun lidem nad 85 let a to, že noví důchodci odcházejí na odpočinek s vyšším důchodem než dřív. Starobní, invalidní a pozůstalostní penzi pobíralo kolem 2,9 milionu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
Právě teď

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 2 mminutami

Pavel od vlády nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 9 mminutami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů. V závěrečném sněmovním kole je také protiobstrukční novela jednacího řádu. Jednání dolní komory bylo odpoledne přerušeno do 15:00.
09:00Aktualizovánopřed 37 mminutami

Systém rozdělování daňových výnosů mezi kraje obstál před Ústavním soudem

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Loni ho podala skupina 32 senátorů. Zákon podle nich neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji. Vede tak k nerovnostem ve financování krajů a poskytování veřejných služeb. Systém podle ÚS sice není ideální, ale právo krajů na samosprávu neporušuje.
05:23Aktualizovánopřed 42 mminutami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 1 hhodinou

Babiš loni dostal od Agrofertu dividendu 4,25 miliardy korun, píše iDNES

Částku 4,25 miliardy korun dostal loni od koncernu Agrofert jeho dřívější majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), jako dividendu po zdanění. Premiér to řekl serveru iDNES.cz. Babiš uvedl, že koncern dividendu zdanil a že kdyby firmu převedl do ciziny, stát z vyplacených miliard nedostane nic. Dividendu dostal předtím, než kvůli zákonu o střetu zájmů letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Agrofert měl v roce 2024 zisk 7,1 miliardy korun a loni 2,2 miliardy.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Novým ředitelem ÚVN je vojenský lékař Luděk Hána

Novým ředitelem Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN) se stal vojenský lékař Luděk Hána. K prvnímu červenci ho do funkce jmenoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), uvedlo ministerstvo obrany (MO). Hána vystřídá po dvou letech Václava Masopusta, který požádal o převelení na jiné služební místo.
10:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled