Důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný, na politiky čekají nepopulární kroky, myslí si Zamrazilová

Nahrávám video

Krátkodobě vypadají veřejné finance České republiky příznivě, ale nejpozději do deseti let se začnou projevovat potíže vyplývající z jejího demografického vývoje a z nyní nastavených výdajů státu a jeho daňové politiky. V pořadu Interview ČT24 to uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Připomněla, že mezinárodní organizace – OECD, Evropská komise či Světová banka – hodnotí český systém jako neudržitelný.

Rada přišla v úterý se svou druhou Zprávou o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Udělala dlouhodobou – padesátiletou – simulaci vývoje, který by nastal beze změn daňových a výdajových politik státu. Dluh veřejných financí by podle ní dosáhl v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země EU. Na základě toho rada uvedla, že české veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné. 

Ministerstvo financí v reakci na zprávu naznačilo, že by s interpretací projekce celkového dluhu bylo opatrnější. Už jen proto, že v zákoně jsou nastaveny dluhové brzdy (pojistky). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak byla v odsudku ještě razantnější. „To, co říká Národní rozpočtová rada, je pouhá matematika, která je nesmyslná. Protože nikdy nám nedovolí tyto zákony a tato opatření, ke kterým jsme se přihlásili už tím, že jsme součástí Evropské unie, aby to došlo do těchto konců.“

Predikce vývoje dluhu veřejných financí
Zdroj: ČT24

Zamrazilová uznala, že nyní má Česko jeden z nejnižších dluhů v Evropské unii a daří se ho dále snižovat. To připisuje současné demografické situaci a hospodářské situaci ve světě. Potíž je podle ní v dlouhodobém vývoji. 

Ten bude ovlivněn stárnutím populace, odchody do důchodu a zároveń rostoucími mandatorními (ze zákona povinnými) výdaji státu. Narostly zejména v posledních dvou třech letech a podle požadavků ze sociální oblasti by mohly v příštích letech růst ještě více, uvedla. „Tyto výdaje potom v případě hospodářských problémů ukusují prostor, který má fiskální politika pro stabilizaci ekonomiky. To vidím jako riziko.“

Demografické tlaky na důchodový systém začnou nastupovat kolem let 2031 a 2032, domnívá se předsedkyně Národní rozpočtové rady. Vláda se pak s prvním nárazem setká nejpozději v letech 2028 a 2029 při vytváření tříletého střednědobého rozpočtového výhledu (rámce). 

Zamrazilová také připomněla, že ministerstvo práce a sociálních věcí má podle zákona každých pět let vypracovat zprávu o věku odchodu do důchodu (nyní zastropováno na 65 letech) a jeho udržitelnosti. I s přihlédnutím, že v důchodu by měli lidé strávit čtvrtinu svého života. 

Která nepopulární opatření vybrat?

Ekonomka očekává, že postupně by se měl věk odchodu do důchodu zvyšovat až k 68 letům. To považuje za maximum, protože celková kondice člověka neroste s celkovou dobou dožití. Zdůraznila, že i pokud by se tato hranice opravdu zvyšovala k 68 letům, problém s udržitelností důchodového systému by se vyřešil pouze z jedné třetiny. 

Vyřešit zbývající třetiny by pak bylo na rozhodnutích politiků. Mohou sáhnout k několika variantám: zvyšovat odvody na sociální a zdravotní pojištění, vymyslet nové daně, snižovat vládní výdaje nebo akceptovat snížení tzv. náhradového poměru (poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě), který je nyní na 39 procentech. 

Místo růstu důchodů raději vánoční příspěvek

Ekonomka se vyjádřila i ke státnímu rozpočtu na příští rok, jehož návrh se nyní připravuje. Schodek by měl podle ní činit maximálně 40 miliard korun (jak zatím předpokládá vláda), ale „lépe 30, pochopitelně“. Dodala, že čím menší schodek, tím by byl z její strany hodnocen příznivěji. 

Zmínila rovněž, že ve vládě se často hovoří o nutnosti revize sociálních dávek, ke které nedošlo mnoho let. Je to však nejen administrativně náročný úkol, ale také nepopulární. „Protože se určitě odhalí, že velká část peněz, které jdou do sociálního systému, je zneužívána,“ řekla Zamrazilová. Osobně to odhaduje mezi čtvrtinou a třetinou. Vychází přitom z pozorování života kolem sebe a z toho, že řada věcí není testována. 

V této souvislosti se vyjádřila také k chystanému dalšímu zvyšování důchodů a tím i mandatorních výdajů. Osobně by prý dala místo toho vánoční extra příspěvek, pokud by to veřejné finance umožnily. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 58 mminutami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 1 hhodinou

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 2 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), který hovořil o podpoře malých sportovních akcí, ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) či ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
05:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
09:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
11:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky kvůli válce s Íránem

Ministerstvo financí v nové ekonomické prognóze zhoršilo výhled letošního hospodářského růstu Česka na 1,9 procenta. V předchozí predikci z dubna očekávalo pro letošek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,1 procenta. Důvodem pro zhoršení jsou dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě. Pro příští rok ministerstvo ponechalo očekávaný hospodářský růst 2,4 procenta.
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Dluh USA překonal 40 bilionů dolarů. Zdvojnásobil se za dekádu

Celkový veřejný dluh federální vlády Spojených států poprvé překonal hranici 40 bilionů dolarů (828 bilionů korun). Oznámilo to ve středu večer americké ministerstvo financí. Prudce rostoucí náklady na obranu, sociální programy i splátky úroků daleko převyšují příjmy federálního rozpočtu, které navíc brzdí daňové úlevy, upozornila agentura Reuters s tím, že podle některých pozorovatelů se schyluje k rozpočtové krizi.
10:10Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.