Důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný, na politiky čekají nepopulární kroky, myslí si Zamrazilová

Nahrávám video

Krátkodobě vypadají veřejné finance České republiky příznivě, ale nejpozději do deseti let se začnou projevovat potíže vyplývající z jejího demografického vývoje a z nyní nastavených výdajů státu a jeho daňové politiky. V pořadu Interview ČT24 to uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Připomněla, že mezinárodní organizace – OECD, Evropská komise či Světová banka – hodnotí český systém jako neudržitelný.

Rada přišla v úterý se svou druhou Zprávou o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Udělala dlouhodobou – padesátiletou – simulaci vývoje, který by nastal beze změn daňových a výdajových politik státu. Dluh veřejných financí by podle ní dosáhl v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země EU. Na základě toho rada uvedla, že české veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné. 

Ministerstvo financí v reakci na zprávu naznačilo, že by s interpretací projekce celkového dluhu bylo opatrnější. Už jen proto, že v zákoně jsou nastaveny dluhové brzdy (pojistky). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak byla v odsudku ještě razantnější. „To, co říká Národní rozpočtová rada, je pouhá matematika, která je nesmyslná. Protože nikdy nám nedovolí tyto zákony a tato opatření, ke kterým jsme se přihlásili už tím, že jsme součástí Evropské unie, aby to došlo do těchto konců.“

Predikce vývoje dluhu veřejných financí
Zdroj: ČT24

Zamrazilová uznala, že nyní má Česko jeden z nejnižších dluhů v Evropské unii a daří se ho dále snižovat. To připisuje současné demografické situaci a hospodářské situaci ve světě. Potíž je podle ní v dlouhodobém vývoji. 

Ten bude ovlivněn stárnutím populace, odchody do důchodu a zároveń rostoucími mandatorními (ze zákona povinnými) výdaji státu. Narostly zejména v posledních dvou třech letech a podle požadavků ze sociální oblasti by mohly v příštích letech růst ještě více, uvedla. „Tyto výdaje potom v případě hospodářských problémů ukusují prostor, který má fiskální politika pro stabilizaci ekonomiky. To vidím jako riziko.“

Demografické tlaky na důchodový systém začnou nastupovat kolem let 2031 a 2032, domnívá se předsedkyně Národní rozpočtové rady. Vláda se pak s prvním nárazem setká nejpozději v letech 2028 a 2029 při vytváření tříletého střednědobého rozpočtového výhledu (rámce). 

Zamrazilová také připomněla, že ministerstvo práce a sociálních věcí má podle zákona každých pět let vypracovat zprávu o věku odchodu do důchodu (nyní zastropováno na 65 letech) a jeho udržitelnosti. I s přihlédnutím, že v důchodu by měli lidé strávit čtvrtinu svého života. 

Která nepopulární opatření vybrat?

Ekonomka očekává, že postupně by se měl věk odchodu do důchodu zvyšovat až k 68 letům. To považuje za maximum, protože celková kondice člověka neroste s celkovou dobou dožití. Zdůraznila, že i pokud by se tato hranice opravdu zvyšovala k 68 letům, problém s udržitelností důchodového systému by se vyřešil pouze z jedné třetiny. 

Vyřešit zbývající třetiny by pak bylo na rozhodnutích politiků. Mohou sáhnout k několika variantám: zvyšovat odvody na sociální a zdravotní pojištění, vymyslet nové daně, snižovat vládní výdaje nebo akceptovat snížení tzv. náhradového poměru (poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě), který je nyní na 39 procentech. 

Místo růstu důchodů raději vánoční příspěvek

Ekonomka se vyjádřila i ke státnímu rozpočtu na příští rok, jehož návrh se nyní připravuje. Schodek by měl podle ní činit maximálně 40 miliard korun (jak zatím předpokládá vláda), ale „lépe 30, pochopitelně“. Dodala, že čím menší schodek, tím by byl z její strany hodnocen příznivěji. 

Zmínila rovněž, že ve vládě se často hovoří o nutnosti revize sociálních dávek, ke které nedošlo mnoho let. Je to však nejen administrativně náročný úkol, ale také nepopulární. „Protože se určitě odhalí, že velká část peněz, které jdou do sociálního systému, je zneužívána,“ řekla Zamrazilová. Osobně to odhaduje mezi čtvrtinou a třetinou. Vychází přitom z pozorování života kolem sebe a z toho, že řada věcí není testována. 

V této souvislosti se vyjádřila také k chystanému dalšímu zvyšování důchodů a tím i mandatorních výdajů. Osobně by prý dala místo toho vánoční extra příspěvek, pokud by to veřejné finance umožnily. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 8 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 19 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled