Důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný, na politiky čekají nepopulární kroky, myslí si Zamrazilová

Eva Zamrazilová v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)

Krátkodobě vypadají veřejné finance České republiky příznivě, ale nejpozději do deseti let se začnou projevovat potíže vyplývající z jejího demografického vývoje a z nyní nastavených výdajů státu a jeho daňové politiky. V pořadu Interview ČT24 to uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Připomněla, že mezinárodní organizace – OECD, Evropská komise či Světová banka – hodnotí český systém jako neudržitelný.

Rada přišla v úterý se svou druhou Zprávou o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Udělala dlouhodobou – padesátiletou – simulaci vývoje, který by nastal beze změn daňových a výdajových politik státu. Dluh veřejných financí by podle ní dosáhl v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země EU. Na základě toho rada uvedla, že české veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné. 

Ministerstvo financí v reakci na zprávu naznačilo, že by s interpretací projekce celkového dluhu bylo opatrnější. Už jen proto, že v zákoně jsou nastaveny dluhové brzdy (pojistky). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak byla v odsudku ještě razantnější. „To, co říká Národní rozpočtová rada, je pouhá matematika, která je nesmyslná. Protože nikdy nám nedovolí tyto zákony a tato opatření, ke kterým jsme se přihlásili už tím, že jsme součástí Evropské unie, aby to došlo do těchto konců.“

Predikce vývoje dluhu veřejných financí
Zdroj: ČT24

Zamrazilová uznala, že nyní má Česko jeden z nejnižších dluhů v Evropské unii a daří se ho dále snižovat. To připisuje současné demografické situaci a hospodářské situaci ve světě. Potíž je podle ní v dlouhodobém vývoji. 

Ten bude ovlivněn stárnutím populace, odchody do důchodu a zároveń rostoucími mandatorními (ze zákona povinnými) výdaji státu. Narostly zejména v posledních dvou třech letech a podle požadavků ze sociální oblasti by mohly v příštích letech růst ještě více, uvedla. „Tyto výdaje potom v případě hospodářských problémů ukusují prostor, který má fiskální politika pro stabilizaci ekonomiky. To vidím jako riziko.“

Demografické tlaky na důchodový systém začnou nastupovat kolem let 2031 a 2032, domnívá se předsedkyně Národní rozpočtové rady. Vláda se pak s prvním nárazem setká nejpozději v letech 2028 a 2029 při vytváření tříletého střednědobého rozpočtového výhledu (rámce). 

Zamrazilová také připomněla, že ministerstvo práce a sociálních věcí má podle zákona každých pět let vypracovat zprávu o věku odchodu do důchodu (nyní zastropováno na 65 letech) a jeho udržitelnosti. I s přihlédnutím, že v důchodu by měli lidé strávit čtvrtinu svého života. 

Která nepopulární opatření vybrat?

Ekonomka očekává, že postupně by se měl věk odchodu do důchodu zvyšovat až k 68 letům. To považuje za maximum, protože celková kondice člověka neroste s celkovou dobou dožití. Zdůraznila, že i pokud by se tato hranice opravdu zvyšovala k 68 letům, problém s udržitelností důchodového systému by se vyřešil pouze z jedné třetiny. 

Vyřešit zbývající třetiny by pak bylo na rozhodnutích politiků. Mohou sáhnout k několika variantám: zvyšovat odvody na sociální a zdravotní pojištění, vymyslet nové daně, snižovat vládní výdaje nebo akceptovat snížení tzv. náhradového poměru (poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě), který je nyní na 39 procentech. 

Místo růstu důchodů raději vánoční příspěvek

Ekonomka se vyjádřila i ke státnímu rozpočtu na příští rok, jehož návrh se nyní připravuje. Schodek by měl podle ní činit maximálně 40 miliard korun (jak zatím předpokládá vláda), ale „lépe 30, pochopitelně“. Dodala, že čím menší schodek, tím by byl z její strany hodnocen příznivěji. 

Zmínila rovněž, že ve vládě se často hovoří o nutnosti revize sociálních dávek, ke které nedošlo mnoho let. Je to však nejen administrativně náročný úkol, ale také nepopulární. „Protože se určitě odhalí, že velká část peněz, které jdou do sociálního systému, je zneužívána,“ řekla Zamrazilová. Osobně to odhaduje mezi čtvrtinou a třetinou. Vychází přitom z pozorování života kolem sebe a z toho, že řada věcí není testována. 

V této souvislosti se vyjádřila také k chystanému dalšímu zvyšování důchodů a tím i mandatorních výdajů. Osobně by prý dala místo toho vánoční extra příspěvek, pokud by to veřejné finance umožnily.