Důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný, na politiky čekají nepopulární kroky, myslí si Zamrazilová

Nahrávám video
Eva Zamrazilová v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Krátkodobě vypadají veřejné finance České republiky příznivě, ale nejpozději do deseti let se začnou projevovat potíže vyplývající z jejího demografického vývoje a z nyní nastavených výdajů státu a jeho daňové politiky. V pořadu Interview ČT24 to uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Připomněla, že mezinárodní organizace – OECD, Evropská komise či Světová banka – hodnotí český systém jako neudržitelný.

Rada přišla v úterý se svou druhou Zprávou o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Udělala dlouhodobou – padesátiletou – simulaci vývoje, který by nastal beze změn daňových a výdajových politik státu. Dluh veřejných financí by podle ní dosáhl v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země EU. Na základě toho rada uvedla, že české veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné. 

Ministerstvo financí v reakci na zprávu naznačilo, že by s interpretací projekce celkového dluhu bylo opatrnější. Už jen proto, že v zákoně jsou nastaveny dluhové brzdy (pojistky). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak byla v odsudku ještě razantnější. „To, co říká Národní rozpočtová rada, je pouhá matematika, která je nesmyslná. Protože nikdy nám nedovolí tyto zákony a tato opatření, ke kterým jsme se přihlásili už tím, že jsme součástí Evropské unie, aby to došlo do těchto konců.“

Predikce vývoje dluhu veřejných financí
Zdroj: ČT24

Zamrazilová uznala, že nyní má Česko jeden z nejnižších dluhů v Evropské unii a daří se ho dále snižovat. To připisuje současné demografické situaci a hospodářské situaci ve světě. Potíž je podle ní v dlouhodobém vývoji. 

Ten bude ovlivněn stárnutím populace, odchody do důchodu a zároveń rostoucími mandatorními (ze zákona povinnými) výdaji státu. Narostly zejména v posledních dvou třech letech a podle požadavků ze sociální oblasti by mohly v příštích letech růst ještě více, uvedla. „Tyto výdaje potom v případě hospodářských problémů ukusují prostor, který má fiskální politika pro stabilizaci ekonomiky. To vidím jako riziko.“

Demografické tlaky na důchodový systém začnou nastupovat kolem let 2031 a 2032, domnívá se předsedkyně Národní rozpočtové rady. Vláda se pak s prvním nárazem setká nejpozději v letech 2028 a 2029 při vytváření tříletého střednědobého rozpočtového výhledu (rámce). 

Zamrazilová také připomněla, že ministerstvo práce a sociálních věcí má podle zákona každých pět let vypracovat zprávu o věku odchodu do důchodu (nyní zastropováno na 65 letech) a jeho udržitelnosti. I s přihlédnutím, že v důchodu by měli lidé strávit čtvrtinu svého života. 

Která nepopulární opatření vybrat?

Ekonomka očekává, že postupně by se měl věk odchodu do důchodu zvyšovat až k 68 letům. To považuje za maximum, protože celková kondice člověka neroste s celkovou dobou dožití. Zdůraznila, že i pokud by se tato hranice opravdu zvyšovala k 68 letům, problém s udržitelností důchodového systému by se vyřešil pouze z jedné třetiny. 

Vyřešit zbývající třetiny by pak bylo na rozhodnutích politiků. Mohou sáhnout k několika variantám: zvyšovat odvody na sociální a zdravotní pojištění, vymyslet nové daně, snižovat vládní výdaje nebo akceptovat snížení tzv. náhradového poměru (poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě), který je nyní na 39 procentech. 

Místo růstu důchodů raději vánoční příspěvek

Ekonomka se vyjádřila i ke státnímu rozpočtu na příští rok, jehož návrh se nyní připravuje. Schodek by měl podle ní činit maximálně 40 miliard korun (jak zatím předpokládá vláda), ale „lépe 30, pochopitelně“. Dodala, že čím menší schodek, tím by byl z její strany hodnocen příznivěji. 

Zmínila rovněž, že ve vládě se často hovoří o nutnosti revize sociálních dávek, ke které nedošlo mnoho let. Je to však nejen administrativně náročný úkol, ale také nepopulární. „Protože se určitě odhalí, že velká část peněz, které jdou do sociálního systému, je zneužívána,“ řekla Zamrazilová. Osobně to odhaduje mezi čtvrtinou a třetinou. Vychází přitom z pozorování života kolem sebe a z toho, že řada věcí není testována. 

V této souvislosti se vyjádřila také k chystanému dalšímu zvyšování důchodů a tím i mandatorních výdajů. Osobně by prý dala místo toho vánoční extra příspěvek, pokud by to veřejné finance umožnily. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda projedná další kroky k regulaci cen pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním jednání schvalovat návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
před 4 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 19 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026
Načítání...