České veřejné finance zůstávají při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dlouhodobě neudržitelné. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace dosáhl v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země EU. Ve své druhé Zprávě odlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to uvedla Národní rozpočtová rada. Ministerstvo k tomu uvedlo, že ve zprávě nejsou žádná nová zjištění.
Veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné, varuje rozpočtová rada
Rada zároveň upozornila, že zpráva není odhadem faktického vývoje, ale jen simulací. „Jde o simulaci vývoje, který by nastal bez změn daňových a výdajových politik. Hlavní příčinou dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí je nesoulad mezi současným nastavením legislativy na jedné straně a očekávaným demografickým vývojem na straně druhé,“ uvádí zpráva.
S postupným stárnutím populace totiž nebude spojen pouze rostoucí objem výdajů na důchody, ale i zvýšené nároky na zdravotní a dlouhodobou péči.
Zadlužení veřejného sektoru by tak podle zprávy při současném stavu zůstalo přibližně do poloviny 30. let stabilizované. Zákonem stanovená tzv. dluhová brzda 55 procent HDP by podle rady byla překonána kolem roku 2047. Při překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Ministerstvo financí přivítalo úterní zprávu Národní rozpočtové rady o dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí jako užitečnou pro probíhající diskusi o stavu veřejných financí. Zároveň ale úřad uvedl, že nejde o žádné nové zjištění, jelikož na problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí upozorňuje.
Simulace vývoje zadlužení
V případě, že by se z dluhu platily po prolomení dluhové brzdy jen úroky ve výši inflace, tak by nakonec zadlužení v roce 2069 činilo 150 procent HDP. V případě placení reálných úroků z dluhu jako dnes by dluh dosáhl 170 procent HDP. „A pokud by finanční trhy začaly reagovat na prolomení dluhové brzdy vyžadováním nějaké úrokové prémie, dostal by se dluh právě na 222 procent HDP. To číslo ale pouze ukazuje na rozsah problému a ne to, že takový dluh doopravdy bude. On nebude,“ uvedl člen rozpočtové rady Jan Pavel.
Veřejný dluh v poměru k HDP má ČR aktuálně 32,7 procenta a v rámci EU je jeden z nejnižších. EU požaduje podle současných pravidel dluh země pod 60 procenty HDP. Nejlépe je na tom Estonsko s 8,4 procenta, nejhůře Řecko (181,1 procenta) a Itálie (132,2 procenta).
Zpráva dále uvádí, že počet starobních důchodců bude na vrcholu kolem roku 2059, kdy jich bude 3,2 milionu, tedy zhruba o třetinu více než dnes. Zároveň počet lidí v produktivním věku bude klesat. V souvislosti s tím rada upozornila, že samotný posun důchodového věku nemůže nárůst výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva plně vyřešit. Snížilo by to ale výdaje na důchodový systém až o 1,3 procenta HDP od roku 2059.
„Simulace tak mimo jiné ukazuje, že aktuální nastavení příjmových a výdajových politik je takové, že realistická změna pouze jednoho (byť význačného) parametru, jakým je důchodový věk, nemůže sama o sobě české veřejné finance přenést na udržitelnou dráhu,“ uvádí zpráva.
To, co říká Národní rozpočtová rada je pouhá matematika, která je nesmyslná. Protože nikdy nám nedovolí tyto zákony a tato opatření, ke kterým jsme se přihlásili už tím, že jsme součástí Evropské unie, aby to došlo do těchto konců.
„Samotné rostoucí výdaje na penze a zdravotnictví dluhovou brzdu dle zákona nemohou překročit, musely by však vytěsnit jiné výdaje. Z tohoto důvodu by ministerstvo financí bylo ohledně interpretace projekce celkového dluhu za 50 let opatrnější,“ uvedlo ministerstvo.
Dluh až 230 % HDP v roce 2068 při zachování současných politik?
V rámci první zprávy rozpočtová rada v říjnu uvedla, že dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dosáhl v roce 2068 až 230 procent HDP.
Rada tehdy zároveň uvedla, že nepříznivému vývoji by bylo možné zabránit zvýšením daní, posunutím věku odchodu do důchodu nebo snížením důchodů vzhledem k průměrné mzdě. „Národní rozpočtová rada nemá mandát k tomu, aby řešení sama předkládala, má ale mandát i schopnosti na to, hodnotit dopady návrhů řešení,“ uvádí aktuální zpráva.
Zprávu tehdy kritizoval premiér Andrej Babiš (ANO), označil ji za neseriózní. Rada by měla podle něj prezentovat veřejnosti své závěry pouze jako odborný názor, ne jako daný fakt a děsit lidi. Za ne zcela korektní ji označilo i ministerstvo financí.
Zatímco v říjnové zprávě využila rada expertně upravenou vysokou variantu demografické projekce ČSÚ z roku 2013, v aktuální zprávě využila demografickou projekci ČSÚ vydanou v listopadu 2018. Ta je optimističtější ohledně stárnutí populace. Důvodem je mimo jiné vyšší očekávaná porodnost nebo předpokládaná větší migrace.
Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí má za cíl přinést pohled na to, zda by Česká republika byla při zachování nynějšího nastavení daňových a výdajových politik schopná v horizontu následujících 50 let hradit svoje výdaje a závazky tak, aby nebyla ohrožena neudržitelným zadlužením.
O vzniku Národní rozpočtové rady rozhodl předloni schválený zákon o rozpočtové odpovědnosti, který má pomoci vytvořit brzdu proti nadměrnému zadlužování státu. V čele rady stanula bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová.
Úkolem rady je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel a vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.