Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
„Na rozdíl od jiných významných trhů udržuje Evropa svůj trh otevřený pro čínské zboží. Odráží to náš dlouhodobý závazek k obchodu založenému na pravidlech. Čína však tuto otevřenost nesdílí,“ řekla von der Leyenová. Žádní čínští představitelé na této konferenci nebyli.
„Ukazuje to na povahu tohoto setkání, které z čínské strany není vnímáno tak zásadně,“ sdělila Zuzana Krulichová z think tanku Europeum a Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Nadměrná kapacita, dotovaná výroba, která neodpovídá domácí poptávce, a omezení čínského dovozu ze strany jiných trhů, což zase vyvíjí tlak na jednotný trh EU, jsou podle von der Leyenové také problémy, které je třeba řešit.
„V kontextu celních opatření, která přichází z Ameriky, je na evropském trhu velká obava, že čínský přebytek a čínské zboží bude levně přicházet na evropský trh,“ míní Krulichová. „Je snaha o tom jednat, ale není vidět kompromis, ke kterému by se mohlo dojít,“ dodala analytička. Vyjádření von der Leyenové podle ní ukazují, že EU je ochotná přijít s opatřeními, která by tomu zabránila.
Sbližování není hrozbou, tvrdí Si Ťin-pching
„Historie a realita nám ukazují, že nezávislost není riziko a sbližování zájmů není hrozbou,“ prohlásil Si Ťin-pching a poukázal na to, že zvyšování konkurenceschopnosti by nemělo spočívat v budování zdí nebo bariér, protože oddělení a přerušení dodavatelských řetězců povede pouze k sebeizolaci.
„Doufáme, že EU dokáže zůstat otevřená na obchodním a investičním trhu, zdrží se používání restriktivních hospodářských a obchodních nástrojů a podpoří zdravé podnikatelské prostředí pro čínské podniky investující a působící v EU,“ zdůraznil podle agentury Nová Čína Si Ťin-pching, který obě strany vyzval k posílení ekologického a digitálního partnerství i vzájemných investic a spolupráce.
Obchodní deficit
Z hlediska celkového obchodu je Evropská unie největším obchodním partnerem Číny, naopak je pak Čína třetím největším obchodním partnerem EU. „Náš bilaterální obchod se zbožím nyní přesahuje dvě miliardy eur denně,“ uvedla během svého projevu von der Leyenová. „Evropa podporuje ekonomický rozvoj Číny po celá desetiletí a stále v tom pokračuje. S prohlubováním naší spolupráce se však prohlubují i nerovnováhy,“ dodala.
V roce 2024 Čína dodala do EU zboží v hodnotě 560 miliard dolarů (11,8 bilionu korun), což je přibližně o třicet procent více než její vývoz do Ameriky. Vývoz z EU do Číny byl mnohem menší: asi 230 miliard dolarů (4,8 bilionu korun), což je méně než polovina hodnoty zboží prodaného z EU do Ameriky, napsal server The Economist.
Podle von der Leyenové je nezbytné obnovit rovnováhu v bilaterálních vztazích. „Aby byly vztahy udržitelné, musí být vzájemně prospěšné. Aby toho bylo dosaženo, je nezbytné, aby Čína a Evropa uznaly své obavy a přišly se skutečnými řešeními,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Podle Costy je EU i nadále odhodlána prohlubovat partnerství s Čínou a dosahovat „konkrétního pokroku v řešení problémů s respektem, dobrou vůlí a poctivostí“. Brusel i Peking podle něj chtějí, aby byl jejich vztah „vyvážený, reciproční a vzájemně prospěšný“.
Shoda jedině na klimatu
Předseda Evropské rady apeloval na Peking, aby více hlídal vývoz zboží, které může posloužit ruské armádě. Obě strany se shodly na spolupráci při omezování emisí. Potvrdily, že budou dodržovat závazky Pařížské dohody.
„Klimatická změna je právě to téma, ve kterém Evropská unie a Čína zvládají spolupracovat snadněji než v jiných oblastech. Takže to bylo jediné společné prohlášení, které vyšlo,“ přiblížila Krulichová. Absence dalších konkrétních výsledků summitu podle ní poukazuje na to, že v tuto chvíli jsou vztahy Bruselu a Pekingu napjaté.
Překážky jsou na obou stranách. Pro EU je velká překážka čínská podpora Ruska v jeho invazi na Ukrajinu nebo nevyrovnaná obchodní výměna. Z čínské strany je ochota k diplomatickým krokům nebo k určitým signálům, ale nedochází k substantivnímu posunu.
Čínská podpora Moskvy
Předseda unijních summitů ve svém úvodním projevu rovněž vyzval Čínu, aby využila svého vlivu na Rusko k ukončení války na Ukrajině. „Musíme dodržovat základní hodnoty zakotvené v Chartě OSN, která slaví 80. výročí, jako jsou svrchovanost, územní celistvost a respektování mezinárodně uznávaných hranic,“ prohlásil Costa.
„Vyzýváme Čínu jako stálého člena Rady bezpečnosti OSN, aby využila svého vlivu na Rusko, aby dodržovalo Chartu OSN a ukončilo svou agresivní válku proti Ukrajině,“ dodal Costa. Jako dvě největší světové ekonomiky mají EU a Čína podle von der Leyenové odpovědnost nejen za dodržování a reformu globálního obchodního systému, ale také na dodržování mezinárodních norem a pravidel.
„Společně jsme vyjádřili naše očekávání, že Čína bude reagovat na naše obavy a že využije svého vlivu k tomu, aby přiměla Rusko k přijetí příměří, k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu, k zahájení mírových rozhovorů a k ukončení krveprolití. To, jak se bude Čína i nadále chovat k válce (ruského vůdce Vladimira) Putina, bude určujícím faktorem pro naše vztahy do budoucna,“ uzavřela von der Leyenová.
Peking nechce konec rusko-ukrajinské války, píší NYT
Čínský nejvyšší diplomat Wang I začátkem července v Bruselu evropským představitelům soukromě řekl, že není v zájmu Pekingu, aby rusko-ukrajinská válka skončila, protože by to mohlo přesunout pozornost USA na Asii, napsal server The New York Times s odkazem na nejmenovaného evropského představitele, který s ním hovořil pod podmínkou anonymity. O Wangovu prohlášení jako první informoval pročínský server South China Morning Post.
Analytička Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky míní, že pro Čínu je ruská porážka nepřijatelná, protože by zhroucení režimu v Moskvě znamenalo geopolitickou nestabilitu na jejích dlouhých severních hranicích.
„Stejně tak je však pro Peking nepřijatelné, aby Západ – a zejména NATO – dosáhl jednoznačného vítězství, které by posílilo americké sebevědomí a posunulo více sil k obraně Tchaj-wanu nebo do Jihočínského moře,“ dodala Karásková.
