Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.

„Schválení nového sedmiletého rozpočtu vyžaduje jednomyslnost, a tedy dokud nezískáme zbývající (zmrazené) fondy, nebude ani nový rozpočet EU,“ prohlásil Orbán podle agentury Reuters. Brusel zmrazil Maďarsku část peněz z fondů kvůli nedostatkům v demokracii a právním státu za Orbánova vládnutí.

Ten kritizoval EU také za podporu Ukrajiny a obvinil Brusel, že plánuje dosadit „proukrajinskou a probruselskou vládu“ v Maďarsku po parlamentních volbách v příštím roce. Nynější vedení EU podle něj vede sedmadvacítku na cestu směřující k obchodní válce s USA, kterou EU podle Orbána „nemůže vyhrát“.

„Současné vedení EU bude vždy poslední, kdo podepíše dohody se Spojenými státy, a vždy ty nejhorší dohody,“ prohlásil a naléhal na změnu ve vedení Unie.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se má v neděli ve Skotsku setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Unijní úředníci a diplomaté uvedli, že očekávají dosažení rámcové obchodní dohody právě o tomto víkendu.

Rozpočet čekají dva roky vyjednávání

Evropská komise, která Orbánovi zmrazila část peněz z unijních fondů kvůli přetrvávajícím problémům v soudnictví, nezávislosti médií či fungování občanské společnosti v zemi, předložila první návrh nového sedmiletého rozpočtu EU od roku 2028 v objemu dvou bilionů eur (49,3 bilionu korun) tento měsíc.

V novém víceletém rozpočtu by EK podle tisku chtěla propojit výplaty miliard eur s dodržováním evropských standardů. Aby mohl nový sedmiletý rozpočet vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž Evropský parlament. Očekávají se tak dva roky intenzivních vyjednávání.

Orbán s přehledem zvítězil v posledních čtyřech volbách v Maďarsku, ale příští rok bude čelit novému těžkému opozičnímu soupeři Péterovi Magyarovi, jehož strana Tisza má ve většině průzkumů náskok před Orbánovou vládnoucí stranou Fidesz. A to v době, kdy ekonomika země stagnuje. Orbán však ve svém aktuálním projevu působil sebejistě a tvrdil, že kdyby se volby konaly už v neděli, tak podle interních údajů by Fidesz vyhrál v osmdesáti ze 106 maďarských volebních obvodů, napsal Reuters.

Péter Magyar během dubnové protivládní demonstrace v Budapešti
Zdroj: Reuters/Marton Monus

„Nedovolíme (opozici) sestavit vládu, protože chceme, aby Maďarsko mělo vládu, která bude pro mír a pro národ,“ řekl premiér podle agentury MTI. Budapešť podle něj dostala jen polovinu peněz, které z EU měla obdržet, tedy dvanáct miliard eur (asi 295 miliard korun). Je si je však jistý, že dostane i druhou polovinu, protože do té doby nebude mít EU nový sedmiletý rozpočet, dodal. Orbán slíbil, že Maďarsko ohledně své svrchovanosti „nepřistoupí na žádné ústupky“.

Podle zpravodaje ČT Jana Šilhana musí Evropský parlament rozpočet schválit pouze třípětinovou většinou. „A proto ta hlavní páka pro Budapešť bude v rámci schvalování Evropské rady. Není to ale nějaká časově akutní výzva nebo výhrůžka, neboť ta složitá vyjednávání ohledně víceletého rozpočtu budou trvat podle odhadu nějaké dva roky,“ řekl reportér a připomněl, že právě v tomto období čekají Maďarsko parlamentní volby. Mnoho expertů navíc podle Šilhana mluví o tom, že podobná slova, která Orbán pronesl v Sedmihradsku, jsou z velké části spíše míněna pro „jeho příznivce, než do Bruselu“.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 9 mminutami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 36 mminutami

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
před 1 hhodinou

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 1 hhodinou

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 2 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 3 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 11 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.