Nová smlouva Austrálie s Británií upevňuje plán na pořízení jaderných ponorek

Austrálie a Velká Británie v sobotu podepsaly novou smlouvu na padesát let, která má upevnit existující třístranný program pořízení jaderných ponorek Aukus se Spojenými státy. Ty však minulý měsíc oznámily, že program přehodnotí, napsala japonská agentura Kjódó. Dohoda má Austrálii poskytnout v příštím desetiletí nové jaderné ponorky, které by jí umožnily čelit čínským ambicím v Indickém a Tichém oceánu, poznamenala agentura Reuters.

Smlouva mezi Austrálií a Británií umožní komplexní spolupráci při vývoji, stavbě, provozu, údržbě a likvidaci nových ponorek Aukus. Zajistí také podporu návštěv přístavů a rotující přítomnosti britské ponorky třídy Astute na námořní základně poblíž Perthu na západním pobřeží Austrálie, uvádí společné prohlášení.

Nová bilaterální smlouva mezi Londýnem a Canberrou je součástí stávající třístranné bezpečnostní dohody Aukus, do které je zapojen i Washington. Ten přitom v červnu oznámil revizi třístranného dokumentu ve snaze zajistit, aby dohoda byla v souladu s agendou šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, která hlásá heslo „Amerika na prvním místě“.

Podle plánu, který tyto tři země oznámily v roce 2021, Austrálie nakoupí jaderné ponorky od USA na začátku třicátých let 21. století a o dekádu později dodá svá první plavidla domácí výroby.

Posílení bezpečnosti v indo-pacifické oblasti

Britský ministr obrany John Healey při slavnostním podpisu dohody ve městě Geelong na jihovýchodě Austrálie uvedl, že nová smlouva posílí bezpečnost indo-pacifické oblasti a také Severoatlantickou alianci. „Jedná se o smlouvu, která definuje vztah mezi našimi dvěma státy a zajistí bezpečnost našich zemí pro naše děti a děti našich dětí,“ je přesvědčený Healey.

V pátek australský ministr obrany Richard Marles zdůraznil, že je „nejpřirozenější věcí na světě“, aby nová americká vláda podrobila program revizi, zatímco Healey uvedl, že Austrálie i Británie to vítají jako příležitost pro Trumpovu administrativu obnovit svůj závazek k dohodě, napsala Kjódó.

Aukus je největším australským obranným projektem v historii země, připomněla agentura Reuters a dodala, že Canberra se zavázala vynaložit na tento program během tří desetiletí 368 miliard australských dolarů (5,7 bilionu korun), včetně investic do americké výrobní základny. Austrálie, která tento měsíc zaplatila USA 800 milionů australských dolarů (12, 4 miliardy korun) v rámci druhé splátky programu Aukus, zdůrazňuje přesvědčení, že pakt bude pokračovat.

Britské ministerstvo obrany tento týden sdělilo, že bilaterální smlouva podpoří ponorkové programy obou spojenců a očekává se, že v příštích pětadvaceti letech zajistí britský export v hodnotě až dvaceti miliard liber (590 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
před 8 mminutami

Největší světový výrobce kondomů zvýší ceny kvůli válce s Íránem

Největší světový výrobce kondomů, malajsijská společnost Karex, oznámil, že se chystá zdražit své výrobky o dvacet až třicet procent. Rozhodnutí zdůvodňuje dopady války kolem Íránu na globální dodavatelské řetězce se surovinami odvozenými od ropy.
před 1 hhodinou

Havlíček: Česko chce brát z Ázerbájdžánu dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně

Česká republika chce ročně odebírat dvě miliardy metrů krychlových plynu z Ázerbájdžánu, přičemž dodávky by mohly začít mezi roky 2028 a 2029, řekl na návštěvě Baku ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dohoda zatím nebyla podepsána, kontrakt je přislíben a je na velmi dobré cestě, dodal. Premiér Andrej Babiš (ANO) předtím řekl, že o dodávky plynu usiluje společnost ČEZ.
před 2 hhodinami

Litva obvinila třináct lidí z pokusu o dvě vraždy, do případu je zapletena ruská GRU

Litva obvinila třináct osob z pokusu o vraždu dvou lidí. Případ je spjat s ruskou vojenskou rozvědkou GRU, uvedl náčelník kriminální policie pobaltské země Saulius Briginas. Podezřelí, kteří byli zatčeni už v březnu, byli obviněni z pokusu o vraždu jednoho Litevce a jednoho ruského občana, dodal policista.
před 2 hhodinami

Polský influencer při charitativním streamu vybral 1,4 miliardy korun

Za rekordní označují polská média počin influencera Piotra Garkowského, známého jako Latwogang, který během nepřetržitého devítidenního streamu na YouTube vybral přes čtvrt miliardy zlotých (více než 1,4 miliardy korun) na podporu dětí nemocných rakovinou. Akce, jejímž cílem původně bylo vybrat půl milionu zlotých (zhruba 2,9 milionu korun) pro nadaci Cancer Fighters (Bojovníci s rakovinou), začala 17. dubna a rychle získala neočekávaný ohlas, píše internetový web deníku Rzeczpospolita.
před 3 hhodinami

Ruské údery v Oděse zranily několik lidí

Jedenáct lidí utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na jihoukrajinskou Oděsu, oznámili ráno záchranáři a úřady. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak na telegramu dříve hovořil o třinácti obětech. Mezi zraněnými jsou dvě děti. Ruskem dosazená správa Záporožské jaderné elektrárny podle agentury Reuters informovala, že ukrajinský dronový útok zabil jednoho zaměstnance.
09:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku, uvedlo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.
před 5 hhodinami

Globální vojenské výdaje vloni vzrostly o tři procenta

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své pondělní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
09:31Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...