Až covidová epidemie zvrátila trend, který začal po roce 1989. Vklady firem v bankách tak loni v červenci byly poprvé vyšší než čerpané úvěry. A potvrzují to i poslední známé údaje z letošního února. Převis činil 107 miliard korun. Analytici upozorňují, že tato vyčkávací taktika mnohých firem je vzhledem k situaci na trhu pochopitelná, ale s přihlédnutím ke konkurenci by neměla trvat příliš dlouho.
„Únorová čísla potvrzují pokračování snahy většiny firem vytvářet finanční rezervy, omezovat výdaje a nezadlužovat se,“ uvedl ekonomický analytik České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Upozornil také na to, že loňský únor byl posledním měsícem před vypuknutím epidemie v Česku. Právě proto je používán, podobně jako v řadě jiných evropských zemí, jako „benchmark“ – tedy srovnávací základna, s níž se poměřuje vývoj „před“ a „po“.
Zámečník vypíchl i to, že v oborech, které byly opakovaně uzavírány, roste finanční napětí. „Nejvíce patrné je to v ubytovacích službách, kde meziroční pokles bankovních depozit dosáhl v únoru vysokých 30 procent.“
Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil při pohledu na neutěšenou bankovní statistiku sice zmiňuje nezbytnost makroekonomické obezřetnosti, ale zároveň nabízí optimističtější výklad.
„Z pohledu jednotlivých firem je určitá obezřetnost za současné situace samozřejmě pochopitelná, ovšem z ekonomického hlediska by to nic dobrého neznačilo. Pokud jedna firma raději odloží plánovanou investici do nového stroje, pak její dodavatel tento stroj neprodá, klesnou mu tržby, sám začne šetřit a takto by se vlna 'neutrácení' šířila celou ekonomikou, která by v důsledku propadla více, než je nezbytné,“ uvedl analytik.
Zároveň však dodal důvody, proč věřit, že ve firemním sektoru nepanuje takový strach, jaký naznačuje statistika vkladů.
Část peněz, které firmy vkládají na účty, se totiž v české ekonomice nově objevila, zmiňuje Hradil. „Ať již prostřednictvím vládních podpůrných programů, které dosahují řádu desítek miliard, či díky přeshraničním tokům.“ Český export byl krizí zasažen výrazně mírněji nežli import, a do Česka tak v čistém vyjádření přitekly peníze, které se nakonec musí podle analytika zákonitě někde objevit. Například právě ve vkladech firem.
A uvádí i další důvod. V mnoha společnostech se zahraničními vlastníky dochází k pozastavení výplat dividend, což opět představuje dodatečné peníze, které jsou „zaseklé“ v českých bankách.
Celkovou situaci tedy nevidí analytik tak zle, ale i přesto připouští, že nejistota panující v podnikatelském sektoru je skutečně mimořádná. „A příliš jí nepomáhá to, že Česká republika dominuje mezinárodním žebříčkům svou neschopností vypořádat se s pandemií.“
Společnosti jsou opatrné a tvoří rezervy
Podle analytika ČSOB Petra Dufka znamená rychlý nárůst depozit, že se firmy stále obávají blízké budoucnosti, a raději proto dál vytvářejí likvidní rezervy, omezují investice a jsou celkově opatrné. „Tím, že odkládají nebo přímo škrtají investice, mají i nižší potřebu brát si střednědobé a dlouhodobé úvěry.“
Tento pohled sice může krátkodobě zlepšit „zdraví“ firem, avšak z delšího pohledu je to omezuje v dalším růstu, dodal analytik.
Podobně vidí situaci i hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Pandemie koronaviru vede k odkládání investic ve firmách. To zlepšuje jejich cash flow a posiluje finanční stabilitu, což je v krizové době prioritní.“ Také on se však domnívá, že tento postup zároveň zpomaluje rozvoj firem, což do budoucna může snižovat jejich konkurenceschopnost.
Ekonom považuje za logické, že podniky čekají na analýzy, jak pandemie změní tržní prostředí, a až následně budou investovat do svého rozvoje. Vzhledem k hromadícím se prostředkům by však již neměly příliš dlouho otálet. V budoucnu bude chtít investovat mnoho firem, což může vyvolávat inflační tlaky. Navíc firmy, které budou pomalé, mohou být vytlačovány z trhu efektivnější konkurencí, dodal.
Stane se stát konkurencí podnikům?
Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň soudí, že vytváření finančních rezerv namísto investování je nyní, v krátkém období, zodpovědnou reakcí firem na státní politiku. „Zvyšuje se tím pravděpodobnost, že alespoň některé přežijí. Přežijí ale nemocné, mnoho firem plně vyčerpá i tuto finanční rezervu a bude pro ně o to složitější obnovit postcovidové investice.“
Ekonom se navíc domnívá, že situaci firmám ztíží i snaha státu proinvestovat se z krize. Podle něho budou státní investice vytěsňovat ty soukromé. Firmám to tak ještě víc ztíží přístup k volnému kapitálu a často i přístup k dodavatelům, protože ti budou usilovat o napojení na velkorysé státní penězovody („ty budou vypadat lákavěji než tradiční byznys“).
Bartoň si všímá i postcovidové struktury firem. „Vklady rostou zejména u velkých firem. Malé často již nemají co ukládat a spíše mnohdy 'rozprodávají' majetek, aby přežily.“ Ekonom tak nastiňuje možnost, že státní covidová politika povede k tomu, že velké firmy se stanou ještě většími. „To může zhoršit míru konkurence a na to bychom doplatili my všichni coby zákazníci.“
Velké firmy už nejsou pesimistické
O náladě mezi svými členy si dělal průzkum Svaz průmyslu a dopravy, který zastupuje převážně velké firmy. A došel k závěru – podle únorového vyjádření – že podniky už nejsou pesimistické, jako byly loni.
Více peněz než v roce 2020 plánuje letos investovat 37 procent podniků. Téměř čtvrtina firem dokonce plánuje vyšší investice než v předkrizovém roce 2019. Tento optimismus se týká hlavně firem z chemického průmyslu nebo strojírenství.
Ještě loni v červnu skoro polovina firem tvrdila, že svoje investice na letošní rok omezí. „Teď už jsou ale optimističtější. Řada podniků navíc pochopila, že díky investicím – především do Průmyslu 4.0 nebo digitální transformace – můžou být vůči dalším krizím odolnější,“ uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.
Svaz na své stránce uvádí, že reprezentuje 11 tisíc firem s více než 1,3 milionu zaměstnanců.
Malé firmy jsou v prognóze rozpolceny
Odlišněji vidí svou situaci členové Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Únorový průzkum ukázal, že 42 procent ze zasažených firem muselo kvůli vzniklé situaci sáhnout do finančních rezerv a 30 procent podnikatelů odkládalo kvůli pandemii investice.
Ve výhledu pro letošní rok je pak členská základna rozpolcena. Přibližně stejný podíl podniků očekává růst i pokles obratu. Ze zasažených podniků pak mírná většina předpokládá, že zotavení z krize jim bude trvat více než rok.
„Pokles zakázek se nejvíce dotkl zejména výroby a průmyslu. Jde zpravidla o složitější či komplexnější zakázky a ve chvíli, kdy nelze číst situaci na trhu – v evropském nebo světovém kontextu – obchodní partneři příliš nečiní strategická rozhodnutí o nových zakázkách, projektech či nových dodavatelích,“ řekla místopředsedkyně představenstva asociace Pavla Břečková.
Podíl nesplácených úvěrů je zatím nízký
Důležitým ukazatelem, zvláště za krize, je vývoj nesplácených úvěrů. Dosavadní statistika svědčí o tom, že zde si zatím firmy – v celkovém měřítku – vedou dobře. Podíl takzvaných nevýkonných úvěrů, tedy těch po splatnosti, v únoru stagnoval na 4,23 procenta. Tedy na historicky nízké úrovni.
„Pokud by tato úroveň zůstala zachována, bude to pro banky dobrá zpráva,“ uvedl poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura. V loňském roce banky vytvořily masivní opravné položky k nevýkonným úvěrům. Pokud se situace dále nezhorší, budou podle něj banky tyto oprávky zase rozpouštět.
V meziročním srovnání došlo – s výjimkou hypotečních úvěrů – k navýšení nevýkonných úvěrů (u firem a u spotřebitelů) o něco více než o jeden procentní bod. Po roce pandemie a po ukončení plošného odkladu v říjnu 2020 to Staňura vnímá pozitivně. „Očekávání byla horší. Teď bude záležet na tom, co udělá ukončení vládních pomocí a jak se bude vyvíjet nezaměstnanost. Ta je zatím stále nízká a signály rychlého zhoršení nejsou,“ podotkl.
Také ekonom Komerční banky Martin Gürtler zdůraznil, že podíl nesplácených úvěrů vzrostl prozatím jen mírně. To považuje za relativně příznivý signál o finančním zdraví v tuzemském podnikovém sektoru.
„Zlomovým okamžikem v tomto ohledu zřejmě bude konec podpůrných vládních programů, ke kterému by mělo dojít až ve chvíli, kdy ekonomika bude stát na pevných základech.“
Ekonom zdůraznil, že dostatek likvidity v podnikovém sektoru bude velmi důležitý pro opětovný rozjezd hospodářství. Za pozitivní faktor bere to, že Česká národní banka nadále drží úrokové sazby na nízké úrovni, a podle jeho odhadu tomu tak bude i po velkou část letošního roku.
Centrální banka to vidí příznivě
U nefinančních podniků přesáhl ke konci loňského roku podíl nevýkonných pohledávek deset procent, uvádí se pak ve zprávě bankovního regulátora.
„Z údajů dostupných k 31. prosinci 2020 vyplývá, že objem úvěrů převedených mezi nevýkonné úvěry a pohledávky a rovněž objem úvěrů a pohledávek, u nichž byla poskytnuta další úleva, je relativně nízký,“ zmiňuje ČNB.
Celkové dopady koronavirové krize se podle centrální banky plně projeví až v průběhu letošního roku. Zdůraznila však, že tuzemské úvěrové instituce jsou nyní dostatečně kapitálově vybaveny, aby pokryly náklady spojené se znehodnocováním úvěrů.
Samotné komerční banky pak pro ČNB loni uvedly, že i ve čtvrtém čtvrletí loňského roku došlo k poklesu poptávky u krátkodobých úvěrů a u půjček malým a středním podnikům.
Pro první čtvrtletí letošního roku pak banky v souhrnu neočekávaly změnu celkové poptávky po úvěrech. Menší část z nich indikovala růst zájmu u krátkodobých úvěrů, větší část pak signalizovala možný pokles poptávky u dlouhodobých úvěrů.
Vklady zvyšují i živnostníci a domácnosti
Kromě téměř stagnujícho úvěrování firem však banky v únoru více půjčovaly živnostníkům (meziročně o necelá dvě procenta) a domácnostem (o téměř sedm procent, zejména na hypotéky).
Všechny tři sledované skupiny, tedy firmy, živnosti i domácnosti, však mnohem výrazněji zvedly své vklady u bank. „Meziročně to bylo o 13 až 16 procent. Tedy ve všech případech nepoměrně rychleji, než rostly jejich nominální příjmy, což potvrzuje trend k velmi obezřetnému hospodaření,“ zhodnotil vývoj ekonomický analytik bankovní asociace Zámečník.
Česká národní banka sleduje vývoj podílu nevýkonných pohledávek i u domácností. Ten se zhoršil ve všech sledovaných kategoriích.
Od loňského října (kdy skončilo moratorium na splátky úvěrů) do konce roku tak stoupl u domácností jako celek ze dvou na pět procent.
U spotřebitelských úvěrů domácností za tuto dobu vyskočil z necelých tří procent na více než osm procent. U úvěrů domácností, které byly zajištěny nemovitostmi, pak vzrostl z 1,5 procenta na necelých 3,5 procenta.
