Češi se cítí chudí a euro nechtějí, říká Zámečník. Přitom Slovákům prospělo, míní Kohútiková

Nahrávám video
Češi euro odmítají, Slováci ho přijali dobře. O důvodech debatují Zámečník a Kohútiková
Zdroj: ČT24

Slovensko slaví deset let s eurem a podle někdejší viceguvernérky Národní banky Slovenska Eleny Kohútikové se obyvatelé s novou měnou sžili. Euro proto doporučuje i Čechům. Na Slovensku se podařilo debatu o euru dobře vést, lidé ztráceli obavy, to by se mělo stát i v Česku, hodnotí Kohútiková. Podle hlavního analytika týdeníku Euro Miroslava Zámečníka se ale Češi cítí chudými, proto evropskou měnu odmítají. Řekli to v pořadu Události, komentáře.

Zatímco tři čtvrtiny Čechů podle agentury CVVM v současnosti odmítají euro, devět z deseti Slováků je podle společnosti TopForex s měnou, kterou země před deseti lety přijala, spokojeno. Proč se tolik liší postoje dvou národů, které spolu ještě před třemi dekádami tvořily společný stát, vysvětluje analytik Zámečník pohledem do devadesátých let, kdy už měli Češi i Slováci vlastní vlády.

„Slovenská republika se dostala do problémů už v červenci 1993 a museli devalvovat měnu o 10 procent. Devadesátá léta měli opravdu smutná. Ani vláda Vladimíra Mečiara nebyla z pohledu mezinárodního postavení Slovenska nic příjemného. Pak přišla reformistická vláda, která si uvědomovala, že potřebuje velkou dávku kredibility. A ta spočívala v přijetí evropské měny. Chopili se šance a nepromarnili ji,“ domnívá se Zámečník.

Podporují Češi zavedení eura?
Zdroj: ČT24

Velkou zásluhu na tom podle něj měla bývalá vicegurvernérka Národní banky Slovenska Kohútiková. Ta dnes slovenský krok chválí. „Vysoká podpora eura je daná tím, že celý proces byl připravený v nejlepším možném čase. Byl velmi dobře komunikovaný, lidé měli dopředu dostatek informací. A hlavně celá komunikační strategie byla orientovaná na obavy lidí ohledně ztráty měnové politiky a inflace. To všechno se podařilo,“ zdůraznila Kohútiková.

Slováci se podle ní s eurem dobře sžili. „Zdá se mi, že lidé pochopili, že euro pro ně bylo v době ekonomické krize určitou kotvou. Berou to jako naprostou součást normálního života,“ říká někdejší viceguvernérka.

Češi se cítí chudí, přitom podle Kohútikové by s eurem přišel rychlejší růst

Naopak Češi se podle analytika Zámečníka cítí chudí, proto euro odmítají. „Koruna je součást české identity. Slovenská zkušenost s jejich vlastní korunou nebyla bůhvíjaká, ta měna byla slabší. Koneckonců když přijímali euro, tak se třikrát změnila a zpevňovala parita. V roce 1993 jsme začínali jedna ku jedné, čili slovenská koruna se rovnala české. Slovenská měna, když přijímala euro, byla tuším 30,126 slovenské koruny, což je o 15 procent slabší, než je dnes česká koruna k euru. Jinými slovy Češi jsou přesvědčeni, že pro ně přijetí eura není výhodné,“ shrnul Zámečník.

To se ale podle něj může změnit: „Povede-li si česká koruna špatně a euro dobře a dokončí své domácí úkoly, tak Češi jsou schopní poměrně rychle změnit názor.“

Podle Kohútikové by přitom euro Česku prospělo, stejně jako bylo přínosem pro Slováky. „Euro vám přinese dodatečný ekonomický růst. My jsme v analýzách upozorňovali, že s eurem bude na Slovensku vyšší ekonomický růst a rychlejší přibližování průměru Evropské unie. Navíc by lidé dostali do ruky měnu, kterou mohou platit všude, protože je všeobecně akceptovaná,“ poznamenala bývalá viceguvernérka Národní banky Slovenska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 21 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...