Co může česká ekonomika té slovenské závidět? Dzurindovy reformy, pružné zákony a euro

Čtvrt století po rozdělení společného státu ekonomiky obou zemí vykazují podobné rysy. Českou i slovenskou například táhne výroba automobilů, oba sousedé zaznamenávají pozitivní – klesající – vývoj míry nezaměstnanosti a stabilní ekonomický růst. Rozděluje je však opačný přístup k jednotné evropské měně. Zatímco Slovensko pět let po vstupu do EU euro přijalo, Česko na něj stále čeká.

Na této soukromé škole je angličtina jediným vyučovacím jazykem. Z necelé tisícovky studentů je jich osmdesát procent ze zahraničí, například z Ruska nebo Ameriky. Zhruba deset procent tvoří ale studenti ze zemí eurozóny. I přesto, že Česko je pro ně mnohdy sousedním státem, na zaplacení školného si musí peníze vyměnit. Škola má totiž ceníky v korunách.

16 minut
Co může česká ekonomika té slovenské závidět?
Zdroj: ČT24

„Operujeme v České republice a také náklady jsou v českých korunách a pro studenty samozřejmě ceny přepočítáváme na eura nebo na dolary, ale spíše orientačně,“ říká prorektor pro záležitosti výuky na Anglo-americké vysoké škole Miroslav Svoboda.

„Zavedení eura je jednou z klíčových událostí, která, když si vezmeme, že Česko a Slovensko byly součástí jedné ekonomiky, funguje jako laboratorní experiment, jak se budou vyvíjet samostatně,“ říká ekonom Ján Oravec.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle bývalého českého ministra financí Ivana Kočárníka má větší ekonomika možnost větších efektů. „Nicméně v podmínkách, kdy byly různé názory na ekonomický vývoj, na ekonomickou politiku mezi českou a slovenskou stranou, disharmonie by určitě nepřispěly k dobrému vývoji,“ uvedl Kočárník.

„Klíčové dohánění nastalo v roce 2008. To znamená, že ho nemá na svědomí euro, ale spíše reformy, které Dzurindovy vlády provedly,“ upřesňuje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Jako negativní faktor pro zavedení eura na Slovensku působilo načasování. Evropa v té době totiž byla v ekonomické krizi. Vývoj země se tak zpomalil. „Když se rozbilo rozhodnutí o načasování vstupu do eurozóny, tak se nepředpokládalo, že v té době přijde i světová finanční krize, která měla makroekonomické dopady,“ vysvětluje bývalý viceguvernér NBS (Národní banky Slovenska) Ján Tóth.

Český průmysl by euro bral

O vnějších vlivech nyní mluví také čeští průmyslníci, kteří by zavedení eura přivítali. Klíčové je pro ně vítězství proevropských politiků ve Francii a Německu. „Po těchto událostech se budou hlavní děje odehrávat v eurozóně, nikoliv mimo eurozónu a byla by velká škoda, abychom stáli mimo,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

S vlastní měnou si Česko mohlo v minulých letech ale dovolit například intervenční režim České národní banky, který podpořil české vývozce před zahraniční konkurencí. Od jeho ukončení zatím koruna stabilně posiluje. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle Dušana Kunovského, developera a zakladatele společnosti Central Group, jehož firma je pouze o rok mladší než samostatná Česká republika, bylo rozdělení státu věcí politiky. Byznys však zajímaly spíše podmínky pro podnikání, ty úvodní impulsy, které tomu dávali pravicoví politici. „A pro podnikání je absolutně důležitá nějaká předvídatelnost, dlouhodobost,“ říká Kunovský. 

A hodnotí, že podle něho mají Slováci více prorozvojové prostředí než Češi a také pružnější legislativu. „Je tam možnost zrychleného řízení strategických oblastí, to tady není a ta impotence České republiky v tomhle ohledu je obrovská,“ vysvětluje.

Z dlouhodobějšího pohledu je pak podle něho vstup Česka do eurozóny správný a potřebný. „Ale dost záleží na společenském naladění. Celá myšlenka EU je tady negativizována,  diskredituje se, pak přišla uprchlická krize, pak zase přeregulativní opatření, na kterých se živí politické subjekty, které mávají protievropským praporem,“ konstatuje Kunovský.

Přitom míní, že výhody, které z toho plynou pro ekonomiku i společnost či stabilitu v Evropě, jasně převažují. „Je to budoucnost pro Česko, ale musí pro to být společenská podpora, naladění evropské myšlence. A když tohle tady nebude, budou to lidé vnímat jako nucené zlo,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Tesla v Německu čelí nízkým prodejům a útokům

Po letech úspěchů nastaly pro automobilku Tesla krušné časy. Klesají prodeje aut i hodnota akcií na burze. Například v Německu nebo Spojených státech přibývá také přímých útoků. Čtyři vozy značky Tesla vyhořely v různých částech Berlína v noci na pátek. Rozsáhlý požár zničil i dalších pět aut.
před 6 hhodinami

Stát chce na windfall tax vybrat přes třicet miliard

Na dani z neočekávaných zisků od energetických firem, bank nebo rafinérií chce stát letos – podle rozpočtu – vybrat téměř 34 miliard. Drtivou většinu znovu zaplatí jím ovládaný ČEZ. Jeho ředitel Daniel Beneš ČT řekl, že skupina by měla odvést skoro třicet miliard. Daň má tak vládě znovu pomoci ve snaze snižovat rozpočtový schodek, jenž má podle plánu klesnout z loňských 271 na 241 miliard.
před 8 hhodinami

OECD kvůli celní politice zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na 3,1 procenta

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky – na letošní rok na 3,1 procenta a na příští rok na tři procenta. Zdůvodňuje to především novou celní politikou Spojených států, kterou zahájila administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Ta se setkala s odvetnou reakcí většiny dotčených zemí. Organizace ve svém výhledu také uvedla, že napětí v mezinárodním obchodě zvýší inflaci, zejména pak v Kanadě, Mexiku a ve Spojených státech.
před 15 hhodinami

Celní válka může poškodit aerolinie

Celní válka mezi USA a zbytkem světa může poškodit i aerolinky. Obává se toho Světová asociace leteckých dopravců. Nákladní doprava přitom dosud rostla, jen v lednu přepravily aerolinie o tři procenta víc zboží než před rokem.
před 22 hhodinami

Stát od ledna zřejmě spustí povinný registr pro ubytovací zařízení

Ubytovací zařízení se od příštího ledna zřejmě budou muset povinně registrovat v systému eTurista. Nové pravomoci, které umožní obcím regulovat krátkodobé ubytování a pronájmy bytů, části zákonodárců i podnikatelů vadí. Loni přitom po Česku cestoval rekordní počet turistů, letos by měl trend pokračovat.
16. 3. 2025

Česká pošta loni prohloubila ztrátu o půl miliardy

Česká pošta loni podle předběžných výsledků hospodařila se ztrátou kolem 1,25 miliardy korun, což je o půl miliardy více než o rok dříve. Důvodem zhoršení výsledku je především neuskutečněný plánovaný prodej budovy hlavní pošty v Praze, který měl vynést zhruba 1,4 miliardy korun, sdělil generální ředitel Miroslav Štěpán.
14. 3. 2025

Objem hypoték v únoru stoupl o třináct procent

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypotéky za 25,5 miliardy korun, což je proti lednu nárůst o třináct procent. Nové úvěry bez refinancování stouply stejným tempem na 21,1 miliardy korun. Úrokové sazby v únoru pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,78 procenta na 4,72 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
14. 3. 2025Aktualizováno14. 3. 2025

Růst tržeb obchodníků meziročně zpomalil

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o půl procenta snížily.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025
Načítání...