Povaha české ekonomiky se musí změnit, aby dokázala využít velký potenciál země, shodli se v Otázkách Václava Moravce člen představenstva ČSOB Ján Lučan, ekonom z Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Důležité jsou podle nich investice do infrastruktury i efektivní školství. V diskuzi se dotkli i takzvaného vládního konsolidačního balíčku.
České hospodářství potřebuje transformaci, shodli se ekonomové v Otázkách Václava Moravce
31 minut
Otázky Václava Moravce: Česká ekonomika a inflace
„Abychom mohli ufinancovat důchody a sociální komfort, tak potřebujeme nakopnout ekonomiku. Čím více bude ekonomika růst, tím bude více daní,“ připomněl Lučan, který je i členem Národní ekonomické rady vlády. Dodal, že je potřeba být opatrný na valorizaci sociálních dávek, a připomněl i potřebu zefektivnění státní správy. „Jsme venku z recese, ale čeká nás velká transformace,“ prohlásil.
Účinnost konsolidačního balíčku bude podle Švejnara záviset na jeho implementaci. „Může být ozdravný i toxický,“ řekl ekonom. Podle něj je důležité, aby skutečně došlo k zefektivnění státní správy a uvolnění pracovníků ve státní správě, kde nemají vysokou efektivitu.
Poukázal i na to, že Česká republika má zatím velmi nízký státní dluh. „Máme šanci, abychom ekonomiku nastartovali do rychlého růstu,“ řekl Švejnar a dodal, že jestli opravdu zbohatneme, tak budoucí generace dluh lehce splatí.
Míra zadlužení v Evropské unii
Transformace ekonomiky
„Nemáme energii se o budoucnost poprat,“ míní Zámečník. Za největší problém považuje nedostatek motivace pracovníků. „Když se ekonomika při plné zaměstnanosti dostává na růstový výkon kolem dvou procent HDP, tak to znamená, že nepředvádíme nic velkého. Dohánění západní Evropy se nekoná, protože máme podobný růstový výkon jako na západ od našich hranic,“ dodal hlavní poradce České bankovní asociace.
Švejnar poukázal na to, že české mzdy stále dosahují třetiny těch v Německu nebo v Rakousku, i když před osmdesáti lety byly české, německé a rakouské mzdy srovnatelné. Česko si podle něj přivodilo recese v roce 1997 a 2012 a nedokázalo se dostat na stejnou trajektorii, kterou mělo předtím.
„Jsou to političtí činitelé, kteří nevyužívají potenciál republiky. Nezefektivnili státní správu a soudní systém, který je stále ještě velmi pomalý. K tomu ještě špatná rozhodnutí, která jsem zmínil. To vše dohromady potom dává efekt, který nás posouvá dozadu,“ míní Švejnar.
Chybovat s Německem, nebo najít vlastní cestu
Problém české ekonomiky je podle Zámečníka v závislosti na Německu, jehož politikou byl export do zemí, se kterými v současnosti existují politické tenze.
„Je to Čína a Rusko, tam byla velká, vědomě podporovaná dovozní závislost, ještě bypassovali (obcházeli) nepohodlné země. Německo udělalo přinejmenším tři opravdu nákladné ekonomické omyly. Teď je otázka jestli se chceme mýlit s nimi, nebo mít pravdu proti nim, ale to vyžaduje úplně jinou energii,“ prohlásil Záměčník. Závislost na Německu sice podle něj z Česka udělala vyspělou ekonomiku, ale již mu nestačí k dalšímu rozvoji.
„Musíme prorážet lidským kapitálem – špičkové vzdělání, zkušenosti zaměstnanců – a samozřejmě infrastrukturou, tam máme výhodu, že jsme kompaktní země,“ uvedl Švejnar. České dálnice a vlaky podle něj potřebují další rozvoj.
Efektivní vysoké školství
„Postupně vyčerpáváme zdroje růstu, které tady byly v devadesátých a nultých letech, to znamená kvalifikovanou a levnou pracovní sílu. Na tom se nedá dlouhodobě stavět. Podceňujeme atraktivitu České republiky nejen pro zahraniční kapitál, kterému jsme v minulosti nabízeli možná až moc štědré pobídky, ale i pro český kapitál,“ řekl Lučan a upozornil, že míra místních investic je nižší, než je v Evropě běžné.
V Česku podle něj chybí i pracovní síla a projevuje se vnitřní dluh v infrastruktuře. Zmínil i investice do vzdělanostní ekonomiky. „Dáváme nějakou sumu do vysokého školství, ale jsme velmi mírní v tom požadovat výsledek,“ řekl a doplnil, že ve světě musí mít univerzita výsledky, které dokazuje výdělečností jejích patentů a uplatnitelností absolventů.
Inflace v Evropské unii
Čtvrtá nejvyšší inflace v EU
Problémem Česka je také inflace, která je čtvrtá nejvyšší v EU. Švejnar upozornil, že růst cen zpomaluje na celém světě. Správný postup je podle něj pomalé a dobře komunikované i naplánované snižování úrokových sazeb, protože jejich rychlé výkyvy mohou mít „neblahodárné účinky, které nedokážeme předpovědět“.
K inflaci se vyjádřil i Ján Lučan. „Česká národní banka podle mě velice dobře vidí, že se inflace propadne poměrně rychle, protože v meziročním srovnání zmizí vysoké ceny energií a vstupů,“ řekl ekonom. Na konci roku 2024 se podle něj inflace bude pohybovat kolem dvou až tří procent.
Lučan připomněl, že česká ekonomika je citlivější na problémy, které přinesla pandemie koronaviru nebo rusko-ukrajinská válka. „Rosteme z mnohem většího propadu než ostatní ekonomiky,“ dodal.
Úrokové sazby v ČR
