Je evidentní, že česká ekonomika má deset nebo patnáct let zpoždění, můžeme to sledovat na zemích kolem nás, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. A dodal: „Podstatné je, že konat musí stát.“ Poradkyně premiéra, členka NERV a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská řekla, že Česko má silné stránky, ale kumulují se a přibývají nemoci. Dříve byly skryté, dnes vyplouvají na povrch, doplnila. Rafaj a Horská v této diskusi navázali na již několik týdnů probíhající velmi kritickou debatu o ekonomické budoucnosti Česka i o roli současné vlády.
Česko má zpoždění patnáct let, řekl Rafaj. K velkým změnám potřebujeme krizi, soudí Horská
Jan Rafaj a Helena Horská v pořadu Otázky Václava Moravce (zdroj: ČT24)
V pořadu zazněly údaje z průzkumu mezi podnikateli, kde mnozí čekají pro českou ekonomiku stagnaci a zaostávání. Jiní mluví o tom, že se staneme skanzenem.
Rafaj připomněl příklady Polska (mnohem rychlejší stavba dálnic než v Česku) či Estonska (digitální revoluce). Zmínil, že se neplní ani státní energetická koncepce. Máme také dražší energii než Německo a hrozí, že tomu tak bude i v budoucnu.
„Firmy daly najevo, že zelený směr akceptují, ale máme výhrady ke konkrétním věcem, například k normě Euro 7,“ mluvil Rafaj o vztahu českého průmyslu a Evropy. „Nijak netorpédujeme směr, kterým Evropa jde,“ řekl s tím, že naopak hledají cestu, jak může český průmysl uspět v třicátých i čtyřicátých letech.
Výhled české ekonomiky
Výhledy české ekonomiky
Členka NERV (Národní ekonomická rada vlády) Horská v diskusi zmínila, že vizí máme hodně. „Jsou zavřené v šuplíku, ale nerealizují se.“ Nemocí české ekonomiky začíná přibývat a jsou stále zřetelnější. Například České HDP jako jediné v EU se ještě nedostalo na předcovidovou úroveň.
Nedaří se ani Německu, na které je česká ekonomika silně navázána. „Naše provázání s německou ekonomikou se začíná obracet proti nám. Německo má problém, my máme velmi podobné symptomy nemoci, ale máme daleko těžší průběh.“ dodala s tím, že i Berlín hledá nový model růstu.
„Česká ekonomika, česká populace musí projít krizí, aby si uvědomila, že to takto dál nejde a je potřeba udělat opravdu velké změny,“ uvedla poradkyně premiéra. Zmínila, že až po nárazu do zdi to budeme akceptovat.
Hovořila také o obrovském vnitřním investičním dluhu z minulosti. Jako příklad uvedla dopravní infrastrukturu, služby pro rodiče s dětmi, trh práce či vědu a výzkum.
Hospodářská komora varovala
Jako první přišla s burcujícím varováním, že Česku hrozí ekonomická stagnace ve svém srpnovém prohlášení Hospodářská komora. Upozornila tehdy, že Česká republika se nachází v největším zlomu své novodobé historie.
Vyčerpala totiž všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do takzvané pasti středních příjmů. V ní se mohou ocitnout země dohánějící úroveň ekonomicky vyspělých států. Důsledkem bude dlouhodobá hospodářská stagnace, zpomalení růstu mezd a životní úrovně obyvatelstva. Vyplývá to z analýzy konkurenceschopnosti české ekonomiky, kterou zpracovala Hospodářská komora.
Interview ČT24: Zdeněk Zajíček (zdroj: ČT24)
Vláda a podnikatelé pak koncem srpna probírali vize budoucnosti Česka. Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil potřebu shody na prioritách. Chce, aby stát investoval třeba do dopravy a energetiky, hodlá snížit byrokracii a zlepšit systém vzdělávání.
Debata probírala dlouhodobé obavy tuzemských firem. Ty mluví o ztracené dekádě a varují před zastavením ekonomického růstu, pokud se Česko nezaměří na inovace a produkty s vyšší přidanou hodnotou.
Vláda proto chystá Výbor pro strategické investice, připravuje diskusi o opatřeních a legislativních změnách pro síťovou a energetickou infrastrukturu. Změnit se má například také financování jednotlivých strategických projektů.
Tuzemské hospodářství mají podle Fialy největší potenciál kupředu posunout strategické investice do dopravy, energetické infrastruktury, jádra, lithia, čipů a informačních technologií, jako je umělá inteligence.
Projev Petra Fialy na konferenci Česko na křižovatce (zdroj: ČT24)
Rafaj v souvislosti s pátečním Fialovým projevem uvedl, že vědci, kteří chtěli v Česku pokračovat s výzkumem v oblasti umělé inteligence (AI), na něj nedostali od státu ani korunu, protože „náklady jsou napjaté“.
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy je nutno oddělit v rozpočtu strategické investice. Ty by se neměly brzdit, tuto chybu jsme podle něj udělali v letech 2008 a 2009. Průmyslníci mají například připraveny návrhy, jak zpružnit trh práce, jak změnit povolovací řízení pro paroplynové zdroje či pro fotovoltaiku. Podle něj se nevede dostatečná debata o investicích, které by nás měly vést dál. Strategické investice by se měly vydělit z debat o mandatorních výdajích na provoz státu, soudí Rafaj.
K návrhu státního rozpočtu na rok 2024, v pátek předloženému, řekl: „Buď mu nerozumíme, nebo nenaplňuje to, o čem premiér v pátek mluvil.“
Průzkum o investicích
Předložený návrh státního rozpočtu na rok 2024 je pro Horskou „zklamáním z hlediska rozsahu konsolidace“. Schodky se mají snižovat pozvolněji, než by NERV chtěl.
Původně se hovořilo o tom, že by výše schodku navržená v rozpočtu na příští rok byla 210 miliard korun, později se mluvilo o 235 miliardách. V pátek předložený návrh počítá s 252 miliardami.
Poradkyně premiéra také kritizovala, že se v Česku nekontroluje „koruna vydaná na investice, ani koruna vydaná na dotace.“ Podle ní tak dosud nevíme, které investice vedly k nastartování ekonomického růstu či které zvýšily přidanou hodnotu. „Vyhazujeme miliardy korun a nevíme, jaký dopad měly na ekonomiku, nevíme, jak nám pomohly.“
Horská dodala, že musíme dělat zpětná hodnocení, abychom věděli, kterou cestou se vydat či které cesty byly slepé. NERV se podle ní stále snaží ptát, co která investice státu přinese, která je produktivní. „Zatím je to velmi těžké,“ dodala však se skepsí.
Polsko nám uteklo
Česko zaostává za Polskem, ztrácí dynamiku a vytváří strategie rozvoje do budoucnosti, které ale pak nenaplňuje, vyplynulo z páteční debaty viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara s bývalými ministry financí Ivanem Pilipem a Ivanem Pilným v Událostech, komentářích.
Podle Špicara je situace kritická a stagnace Česka je vážná a hluboká. „My jsme v situaci země, která začíná zaostávat za těmi, kterým jsme ukazovali záda v devadesátých letech,“ říká Špicar s tím, že se propadáme za Polskem například tím, že naše dostavba dopravní infrastruktury je „totální katastrofa“. Poláci prý mají navíc silný kapitálový trh a dokázali liberalizovat imigrační politiku.
Také Pilip a Pilný zmínili Polsko, kterému se podle nich podařilo zaujmout silnou pozici v Evropské unii. „Souhlasím s tím, že v minulosti Česká republika měla dva velké cíle: stabilizovat systém po roce 1989 a ukončit jeho základní proměnu, což se povedlo, a vstoupit do západních, mezinárodních struktur EU a NATO, což se také povedlo a myslím, že to bylo klíčové. Co se nepovedlo, je toto členství v mnoha věcech využít,“ myslí si Pilip. Důsledkem je tak podle něj ztráta dynamiky, již v poslední době vidíme.
Pilip, Špicar a Pilný hovořili o strategické vizi pro Česko (zdroj: ČT24)