Česko zaostává za Polskem, ztrácí dynamiku a vytváří strategie rozvoje do budoucnosti, které ale pak nenaplňuje, vyplynulo z debaty viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara s bývalými ministry financí Ivanem Pilipem a Ivanem Pilným v Událostech, komentářích. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) v Interview ČT24 prohlásil, že v pátek avizované stategické priority Česka nyní čekají na politiky, kteří se na nich musejí shodnout napříč stranami.
Situace je kritická, stagnace je vážná a hluboká, zaznělo v debatě o Česku a jeho budoucnosti
27 minut
Pilip, Špicar a Pilný hovořili o strategické vizi pro Česko
Vláda a podnikatelé v pátek probírali vize budoucnosti Česka. Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil potřebu shody na prioritách. Chce, aby stát investoval třeba do dopravy a energetiky, hodlá snížit byrokracii a zlepšit systém vzdělávání. Debata probírala dlouhodobé obavy tuzemských firem. Ty mluví o ztracené dekádě a varují před zastavením ekonomického růstu, pokud se Česko nezaměří na inovace a produkty s vyšší přidanou hodnotou.
Podle Špicara je situace kritická a stagnace Česka je vážná a hluboká. „My jsme v situaci země, která začíná zaostávat za těmi, kterým jsme ukazovali záda v devadesátých letech,“ říká Špicar s tím, že se propadáme za Polskem například tím, že naše dostavba dopravní infrastruktury je „totální katastrofa“. Poláci prý mají navíc silný kapitálový trh a dokázali liberalizovat imigrační politiku.
Také Pilip a Pilný zmínili Polsko, kterému se podle nich podařilo zaujmout silnou pozici v Evropské unii. „Souhlasím s tím, že v minulosti Česká republika měla dva velké cíle: stabilizovat systém po roce 1989 a ukončit jeho základní proměnu, což se povedlo, a vstoupit do západních, mezinárodních struktur EU a NATO, což se také povedlo a myslím, že to bylo klíčové. Co se nepovedlo, je toto členství v mnoha věcech využít,“ myslí si Pilip. Důsledkem je tak podle něj ztráta dynamiky, jíž v poslední době vidíme.
Mnoho koncepcí jen na papíře
Česko se mělo posouvat kupředu už díky mnoha minulým stategickým koncepcím, podle Zajíčka však stále můžeme patřit ke špičce v mnoha oblastech. Podotkl, že v devadesátých letech jsme právě dominovali státům střední a východní Evropy, po třiceti letech se ale „vyčerpal potenciál“. Nyní je prý potřeba jasná vize do budoucnosti, na níž je potřeba co nejširší shoda. Podnikatelé a zástupci zaměstnanců ji prý mají, musí se k nim ale přidat i politici.
„Je zřejmé, že dohoda mezi sociálními partnery (…) tady existuje (…), v tuto chvíli záleží na politické reprezentaci,“ sdělil s tím, že pokud neexistuje legislativní kapacita navrhnout novou koncepci, mohou poskytnout svoje odborníky a legislativce. „Návrhy zákonů a vyhlášek a dalších opatření jsme schopni zpracovat a mnoho z toho připraveno máme,“ doplnil prezident Hospodářské komory.
29 minut
Interview ČT24: Zdeněk Zajíček
Pilný uvedl, že když byl ve vládě, existovaly desítky strategií, ale problémem bylo, že nebyly nikdy realizovány. „Popsala se spousta papírů, udělaly se různé komise (…), ale nikdy se na to nebere ohled, vítězí politika,“ prohlásil. Když je prý hodně priorit, tak vlastně není žádná.
„Je naší prioritou nákup F-35, o kterém se nemluví, je naší prioritou vzdělávání, kde bude rozpočet příští rok ořezán a budeme si na to muset půjčovat, jsou naší prioritou věda, výzkum a inovace, když stát snižuje výdaje? Co je naší prioritou? Nemáme jich příliš?“ ptal se. Také prohlásil, že horizontem každé vlády jsou maximálně čtyři roky a zatím se nenašla taková, která by „realizovala strategii, která by přesáhla její horizont“.
Šest klíčových priorit
Premiér jako prioritu označil šest oblastí, které mají potenciál změnit zemi: dopravu, energetickou infrastrukturu, jádro, lithium, čipy a trendy v informačních technologiích, jako je umělá inteligence. A právě do těchto oblastí by měla směřovat velká část strategických investic. Vyzval proto k dostavbě dopravní infrastruktury a zásadnímu posílení české energetiky.
Na strategických prioritách se premiér shodl se zástupci podnikatelů. Konkrétní kroky bude řešit výbor pro strategické investice. Na zmíněné konferenci například padla myšlenka oddělit strategický rozpočet státu od běžného hospodaření, aby se tak tyto peníze nepřesunuly třeba na provozní výdaje. Podle Zajíčka to vzešlo z diskuze s ekonomy a je to klíčové.
„(Ekonomové, pozn. red.) říkají: Tohle jsou obrovské investice v tisících miliardách, pokud se bavíme o energetické a dopravní infrastruktuře. (…) Buď budeme pomalu investovat v následujících třiceti letech a (…) dostavíme vysokorychlostní tratě v roce 2049, ale my nemáme takový čas. Jinak nás tratě v Evropě začnou objíždět nebo se postaví někde jinde. Potřebujeme je postavit do deseti let,“ sdělil.
Záměr strategického rozpočtu by měl být nadstranický a respektovaný různými vládami. Zajíček a podnikatelsko-zaměstnanecké organizace chtějí jednat například i s expremiérem Andrejem Babišem (ANO) a dalšími zástupci tohoto hnutí. „Pokud to skončí na vládní úrovni a opozice bude proti, opět se dostaneme do slepé uličky tak jako mnohokrát předtím,“ míní. Podle Pilného je ale dohoda mezi vládou a opozicí velmi obtížná.
