Vysoké školy žádají navýšit výdaje na univerzitní vzdělání a vědu. Podle nich je objem financí vydávaný na vysoké školy nižší, než je průměr zemí Evropské unie. Zároveň chtějí, aby s nimi vláda dohodla střednědobý výhled financování. Na shromáždění zástupců vysokých škol, odborů a profesních asociací to prohlásila prezidentka České konference rektorů (ČKR) Milena Králíčková. Bez splnění těchto základních požadavků nebudou podle ní moci univerzity zajistit kvalitu vzdělání a konkurenceschopnost. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uznal, že výdaje na vysoké školy rostly v minulých letech pomalu, kritizoval ale univerzity za velké platové rozdíly mezi jednotlivými fakultami.
Univerzitám chybí zhruba deset miliard, akademici upozorňují na zhoršení kvality vzdělání
„Vyčíslený dlouholetý deficit výdajů na vysoké školství je deset miliard,“ upozornil předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil. Výdaje na vysoké školy podle něj v posledních letech stagnují, přestože kapitola rozpočtu pro ministerstvo školství roste.
V mezinárodním srovnání vydává podle Pospíšila Česko na terciární vzdělávání 0,86 procenta HDP, zatímco průměr v EU je 1,27 procenta. Výdaje na vysoké školství poklesly v poměru k HDP, výdajům vládních institucí, výdajům státního rozpočtu i celkovým výdajům kapitoly ministerstva školství, dodal předseda Rady vysokých škol.
Podle Králíčkové budou moci v případě posílení financí vysoké školy zvýšit kapacity a nastavit podmínky tak, aby zvládly nárůst počtu studentů v příštích letech. Budou moci upravit studijní předměty podle nových požadavků a zajistí mezinárodní konkurenceschopnost.
Pomoci by mohlo zápisné, míní Bek
Podle Beka jsou ve vysokém školství dva problémy. „Jednak výdaje ze strany státu rostly v minulých letech pomaleji, než by měly. To je objektivní fakt, který plyne ze všech statistik,“ řekl ministr. Univerzit se podle něj netýkal nárůst peněz, který směřoval do regionálního školství. Zároveň podle něj nelze v budoucnosti počítat s evropskými penězi.
Za obrovský rozdíl v platech mezi jednotlivými fakultami ale podle něj mohou rektoři, akademické senáty a děkani. „Protože stát nepředepisuje vysokým školám, kolik mají zaměstnávat lidí za kolik peněz nebo kolik mají mít studentů,“ uvedl Bek. Dodal, že je v Česku vysoké školství velmi málo financováno ze soukromých zdrojů. Přestože se nyní podle něj nevede debata o zavedení školného, dlouhodobé stabilitě by podle něj mohlo pomoci například zápisné.
Zástupci vysokých škol, odborů a profesních asociací se sešli k protestu v aule Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM) v Praze. Před budovu přišli podpořit představitele vysokých škol i studenti s transparenty.
Akademici hrozí stávkou
Zástupci vysokých škol, odborů i asociací se shodli na tom, že se problém s podfinancováním táhne od roku 2009 a jeho další propady již nebudou vysoké školy schopné zvládnout bez snížení kvality vzdělávání. Akci v aule UMPRUM nazvali zástupci škol Betlémská kaple II. Chtějí tím navázat na protest ze září 2017. Na shromáždění se tehdy sešlo asi pět set lidí, převážně učitelů.
„Budeme pokračovat ve vyjednávání a budeme usilovat o to, aby se státní rozpočet pro rok 2024 ještě zlepšil, výrazně zlepšil,“ sdělila Králíčková. Dodala, že pokud se tak nestane, může akademická obec zareagovat na podzim třeba i stávkou.
Ministerstvo financí počítá pro příští rok pro školy s částkou 253,4 miliardy korun, což znamená proti letošku pokles o 11,6 miliardy korun. Podle ministra školství však neodráží návrh pozdější koaliční dohody a školám by peníze ubýt neměly. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) minulý týden prohlásil, že by peníze pro školství při dalším vyjednávání vládní koalice o rozpočtu na příští rok měly být prioritou i na úkor jiných agend.
