Průměrná sazba hypoték stoupla na 2,23 procenta, nejvíce od prosince 2018

Průměrná úroková sazba hypoték v červenci stoupla z červnových 2,13 procenta na 2,23 procenta, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. Jde o největší nárůst od prosince 2018. Banky v červenci sjednaly 10 967 hypoték za 35,3 miliardy korun, což představuje meziroční růst objemu o 63 procent. Ve srovnání s předchozím měsícem ale počet i objem nově sjednaných hypoték klesl.

Podle Fincentrum Hypoidexu bude letošní rok v objemu poskytnutých hypoték rekordní. Za sedm měsíců totiž banky sjednaly hypotéky za 259 miliard korun. Hypoteční trh tak letos již překonal dosud rekordní loňský rok, kdy objem poskytnutých hypoték stoupl na 254 miliard. „Objem poskytnutých hypoték by se tak v letošním roce měl poprvé v historii dostat za hranici tři sta miliard korun,“ uvedl hypoteční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Podle něj je možné, že průměrná úroková sazba u hypoték ještě poroste. „Vzhledem ke zpoždění, které banky v posledních měsících nabraly při zpracování žádostí o hypotéky ještě s nižšími sazbami, je možné, že růst průměrné sazby hypoték ještě zrychlí. Většina bank totiž ve zvyšování nabídkových sazeb hypoték přitvrzuje,“ uvedl Sýkora.

Na výši průměrné úrokové sazby podle něj má již vliv i růst základní úrokové sazby České národní banky. „S ohledem na další srpnové zvýšení těchto sazeb se dá očekávat, že sazby hypoték i nadále porostou a postupně mohou atakovat hranici tří procent,“ uvedl Sýkora.

Data za červenec podle ředitele hypotečních úvěrů Raiffeisenbank Milana Voldřicha potvrdila náznaky toho, že se trh hypoték celkově začíná ochlazovat – důvodem je vedle růstu úrokových sazeb i klesající dostupnost a motivace vzít si hypotéku. „Vyšší sazba znamená nejen vyšší splátku, ale také ochabnutí zájmu o refinancování. Blížíme se opět do poklidných období, kdy nebude problém sehnat odhadce, nebude se na vyřízení hypotéky dlouho čekat, ale na splátkách si připlatíme,“ okomentoval.

Podle analytika společnosti Patron Daniela Horňáka je zájem o hypotéky stále vysoký a nic na tom podle něj nezmění ani růst sazeb. „Výraznější zpomalení lze očekávat s dosažením úrokové sazby přibližující se psychologické hranici tří procent, což očekávám na přelomu nového roku,“ nastínil.

Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Zdroj: Fincentrum Hypoindex/Hypoindex.cz

Z dat dále vyplývá, že průměrná výše hypotéky vzrostla v červenci o zhruba 54 tisíc korun na 3,2 milionu korun. Za poslední rok tak průměrná výše hypotéky stoupla o zhruba půl milionu korun.

Podle údajů společnosti Central Group se mění i struktura zájemců o úvěr. Vyplývá to z jejich vnitřních statistik. Oproti loňskému roku nejvýrazněji vzrostl podíl lidí mezi čtyřiceti a padesáti lety (z 22 procent na 33). Více si půjčují také lidé od třiceti do čtyřiceti let, kteří tvoří největší skupinu žadatelů o půjčku (38 procent). Naopak podíl mladých do třiceti let, kteří mají méně vlastních úspor, oproti loňsku klesl a netvoří ani pětinu. Nadále platí, že mezi žadateli mírně převažují muži. Letos je poměr pohlaví 52 procent ku 48.

„Rok 2021 bude bezpochyby z hlediska celkového objemu poskytnutých hypoték s odstupem rekordní. Samotné úrokové sazby jsou totiž stále s přihlédnutím k inflaci v negativním teritoriu, a všichni tuší, že porostou, už kvůli přitvrzování ČNB. Ti, kdo si to mohou dovolit, navíc stále považují investice do bytů za dobrou protiinflační pojistku,“ uvedl hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 21 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...