Silný růst cen bydlení i nově poskytovaných hypoték je podle členů bankovní rady České národní banky (ČNB) překvapivý. To přitom podle rady platí pro Česko i pro většinu vyspělých zemí. Zároveň se ale domnívají, že v následujících čtvrtletích s vysokou pravděpodobností růst zpomalí. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ČNB 27. května k otázkám finanční stability. Podobně vyzněl již i záznam z jednání rady po projednání problematiky finanční stability loni v listopadu.
Po jednání 27. května rada nechala limity pro poskytování hypoték beze změny a nepovažovala za nezbytné je ani zpřísňovat. Zároveň s platností od července 2022 zvýšila takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva i obchodníky s cennými papíry na jedno procento z aktuálních 0,5 procenta. Spolu s tím konstatovala, že podle zátěžových testů je bankovní sektor i po pandemii koronaviru vysoce odolný, a to i díky silné kapitálové vybavenosti.
Banka tehdy také odhadla, že ceny bytů jsou v Česku nadhodnoceny v průměru o 18 procent a ve vybraných lokalitách s vysokým podílem investičních bytů až o čtvrtinu.
Bankovní rada se podle záznamu dále shodla, že ke stabilizaci cen bydlení může v mnohem větší míře přispět podpora nabídky na trhu rezidenčních nemovitostí než opatření centrální banky.
Vyšší zdanění nemovitostí
Podle některých členů bankovní rady by stabilizaci cen pomohlo i vyšší zdanění nemovitostí pořizovaných jako investice. „Zahraniční zkušenosti ukazují, že kromě adekvátního nastavení daně z nemovitostí působí proti zhoršování cenové dostupnosti bydlení i odstraňování různých daňových podpor podporujících nákup bydlení na dluh, například daňové odečitatelnosti úroků z hypotečních úvěrů,“ uvádí záznam.
Jeden z členů bankovní rady při jednání zdůraznil, že ke zpomalení růstu cen bydlení by mělo přispět utlumení inflačních očekávání a nárůst reálných úrokových sazeb.
V souvislosti s cenami bydlení podle záznamu ekonomové nejspíše dostatečně nedocenili význam specifických okolností souvisejících s pandemií. Mezi ně patří nárůst poptávky po větších bytech, po bydlení mimo větší města nebo po rekreačních nemovitostech.
Záznam také uvádí, že objemy skutečně nových hypotečních úvěrů, tedy bez refinancování a refixací, dosahovaly ve druhé polovině loňského roku a v prvních měsících letošního roku rekordně vysokých úrovní. „Je to dáno zejména výrazným nárůstem průměrné výše poskytovaného úvěru, zatímco počty skutečně nových hypotečních úvěrů nevybočovaly z hodnot obvyklých v předchozích letech,“ uvedl záznam.
Členové bankovní rady se podle záznamu také shodli, že finanční sektor v posledních dvou čtvrtletích zesílil svou odolnost. „Recese, kterou ekonomika prošla, neměla klasický cyklický charakter. Její dopady na zdraví a výkonnost finančního sektoru byly výrazně nižší, než bylo v loňském roce očekáváno,“ uvádí záznam.
