Na zvýšení výdajů na obranu našli shodu čestný prezident Motoristů Filip Turek a předseda Pirátů Zdeněk Hřib, ale nesouhlasí, jak by k navýšení mělo dojít. V pořadu Otázky Václava Moravce diskutovali také o cenách emisních povolenek a případné kompenzaci za náklady, které se k jejich zavedení pojí.
Moravec se politiků zeptal, jestli by v příštím funkčním období Poslanecké sněmovny podpořili výdaje na obranu ve výši 2,35 procenta HDP, jak navrhuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), nebo by je zamrazili, jak navrhuje předsedkyně KSČM Kateřina Konečná.
„Všechno souvisí se vším. Není možné dělat dekarbonizaci, deindustrializaci a utrácet za migrační pakty a za tyto věci, pokud opravdu chceme investovat do naší obrany, a to je opravdu potřeba,“ prohlásil Turek.
Dodal, že 2,35 procenta HDP na obranu by podpořil, pokud se výdaje utratí „inteligentním způsobem“. „Zatím se výdaje řešily velmi špatně. Přislíbit do budoucna pět procent, pokud se kompletně nezmění systém, je velmi špatné,“ sdělil Turek. „My v programu máme i nepovinný vojenský výcvik, který by se mohl týkat mnoha mladých lidí, kteří by o to měli třeba i s motivační odměnou zájem,“ uvedl příklad, kam by peníze mohly směřovat.
Hřib: Nic jiného nám nezbývá
Hřib zdůraznil, že Česká republika si nevybrala, co se v Evropě nyní děje. „Kvůli rozmaru ruského diktátora zaútočilo Rusko na Ukrajinu plnohodnotnou invazí. My, bohužel, musíme investovat více do naší obrany. To znamená, že budeme hlasovat pro navýšení obranného rozpočtu. Nic jiného nám nezbývá,“ sdělil Hřib.
„Je nezbytně nutné udržet soudržnou společnost. My nechceme, aby to šlo na úkor investic třeba do školství, do zdravotnictví nebo do podpory rodin. My říkáme, že se má osekat podpora pro miliardáře,“ míní předseda Pirátů a vyjádřil se i k vojenskému výcviku obyvatelstva.
„Není cestou zavádět povinnou vojnu. Cestou je podporovat Ukrajinu, aktivní zálohy, civilní ochranu a podobně. To znamená, že my cestu vidíme jinde než Motoristé sobě, ale myslím si, že v dnešní době, kdy máme válku za humny, bychom měli hledat primárně styčné plochy,“ dodal Hřib.
Náklady na emisní povolenky
Moderátor Václav Moravec se v diskusi dostal k tématu emisních povolenek. Podle něj Evropská unie slibuje, že cena nové emisní povolenky pro budovy a dopravu nesmí přesáhnout 45 eur (přibližně 1,1 tisíce korun), pokud by vyšplhala výš, tak má Brusel možnost jednou za rok zasáhnout a vypustit na trh další povolenky, aby cenu snížil. Česká republika a dalších sedmnáct států tlačí na to, aby se hranice 45 eur za povolenku stala pevnou brzdou.
Podle Turka se toto opatření dotkne lidí, kteří nedokáží doma změnit své stávající topení. Dodal, že sociální fond, který má sloužit k pokrytí těchto nákladů, disponuje 86,7 miliardy eur (2,1 bilionu korun), ale bude pokrývat pouze malou část výdajů.
Podle Turka legislativa navrhuje vrátit lidem kolem devíti tisíc korun ročně, i když domácnost zaplatí na emisních povolenkách osmdesát až sto tisíc korun, pokud budou zastropované na 45 eur (přibližně jedenáct set korun) za povolenku. „Nevím, jak je zastropujete, pokud se už dnes obchodují kolem 80 euro (přibližně dva tisíce korun) za emisní povolenku,“ dodal.
„Chceme, aby se čtyřčlenné domácnosti z těchto fondů vrátilo třeba devět tisíc,“ řekl Hřib a dodal, že tyto peníze mají pocházet z výnosů ETS2. Dodal, že podle něj dojde k zastropování ceny emisních povolenek na ceně 45 eur (přibližně jedenáct set korun) za povolenku a může se schválit vydávání emisních povolenek několikrát za rok.
Hřib poukázal na to, že pokud emisní povolenky Česká republika nezavede, bude čelit pokutám od Evropského soudního dvora v hodnotě stovek milionů korun. „Přijdeme o peníze ze sociálního klimatického fondu,“ řekl Hřib. „V momentě, kdy se to nezavede, přijdeme i o část budoucích výnosů z ETS2, tam se bavíme o větších penězích. Řekněme o sto miliardách korun ročně,“ dodal.
