Aktivní zálohy

Armáda čelí vážnému nedostatku vojáků z povolání i těch v aktivních zálohách, upozornil náčelník generálního štábu Karel Řehka na velitelském shromáždění. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dodala, že problém se týká i dalších pracovníků. Řehka označil tuto situaci za strategický problém a oznámil, že armáda nechá vypracovat akční plán na nábor a stabilizaci personálu. Oba se shodli, že dvě procenta HDP na obranu by měla být základem, na kterém se bude dále stavět, nikoli stropem.

Povinné základní vojenské službě v Česku po téměř 140 letech odzvonilo před dvěma desetiletími. Ve světle ruských výhrůžek a imperiálních snah či personálních problémů české armády je však nyní otázka, zda neměla povinná vojna zůstat, opět relevantní. V jiných zemích Evropy ji často obnovují.

Nábor do armády se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří tak, jak by bylo potřeba. Letošní čísla nejsou dobrá, řekl po zahájení výstavy Dvacet let od zrušení povinné vojenské služby v našich zemích. Resort obrany měl počátkem letošního roku 27 826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníků aktivních záloh.

Slovensko chce výrazně rozšířit aktivní zálohy. Jejich součástí by mohli být všichni dospělí mladší 55 let, dosud se mohli zapojit jen vojáci a lidé se základním výcvikem. Vláda tím chce podpořit obranyschopnost země. Slováci v posledních letech projevovali o takovou službu jen velmi malý zájem, na pětiapůlmilionovém Slovensku v aktivních zálohách oficiálně slouží ani ne dvě stě lidí. Například v Česku je to víc než tři a půl tisíce. Novinku chce strana Smer předložit v parlamentu během října. Návrh zákona podporuje i opozice.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) navrhuje posílení zahraničních misí české armády. V příštích dvou letech by v nich mělo sloužit přes dva a půl tisíce českých vojáků a vojákyň. Zejména na východním okraji NATO, kam míří kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Ve čtvrtek armáda prostřídala jednotky v Pobaltí.

Více než jedenáct tisíc Poláků se během léta zúčastní vojenského výcvikového programu. Na takzvané Prázdniny s armádou se mohou hlásit muži a ženy od 18 do 35 let. Drilem stráví měsíc a dostanou za to v přepočtu skoro 35 tisíc korun. Polská armáda se touto metodou snaží získat si nové brance. Zájem o službu v ozbrojených silách sice letos narostl, stále ale neodpovídá náborovým plánům.

Německý ministr obrany Boris Pistorius chce úpravou stávajícího modelu dobrovolné vojenské služby výrazně posílit početní stav německé armády. Navrhuje, aby všichni muži po dosažení věku 18 let povinně vyplňovali dotazník o zájmu sloužit v ozbrojených složkách, část z nich by pak armáda pozvala k odvodnímu řízení. Pistorius si od toho slibuje, že k současným asi deseti tisícům dobrovolníků ročně by armáda získala dalších pět tisíc lidí. Pro ženy bude dotazování dobrovolné, případné změny v budoucnosti ale ministr nevyloučil.

Aktivní zálohy ozbrojených sil, které v pátek slaví dvacáté výročí svého vzniku, se hlavně od začátku ruské agrese na Ukrajině v únoru 2022 těší zvýšenému zájmu Čechů. Přesto v nich stále chybí lidé. Armáda podle slov náčelníka svého generálního štábu Karla Řehky nutně potřebuje více lidí i v řadách profesionálních vojáků.

Armáda ČR chce na svém záložním letišti Líně u Plzně postavit logistické centrum pro české vojáky i NATO a základnu aktivních záloh krajského vojenského velitelství ve velikosti jednoho praporu kolem šesti set lidí. Do roku 2028 tam budou vojáci provozovat leteckou záchrannou službu pro Plzeňský a částečně Karlovarský kraj a poté se chtějí na jejím fungování dále spolupodílet. Po jednání zástupců armády a ministerstva obrany se starosty okolních obcí a vedení Plzeňského kraje to řekl první zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč.

Prezident Petr Pavel by podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Odvody podle něj nicméně nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby. Pavel to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct, který odvysílala televize Nova. Kritizoval v něm také nedostatečnou materiální pomoc západních zemí ukrajinské armádě i deficit v investicích do vlastní obranyschopnosti. Rozšíření konfliktu proti státům NATO se zatím neobává.

Úterní slova náčelníka armádního generálního štábu Karla Řehky o nedostatku lidí v armádě vyvolala diskusi o budoucí podobě armády, ale i spekulace, zda by nebylo vhodné obnovit základní vojenskou službu. On sám však odmítl, že by se o něčem takovém diskutovalo. Obnovení vojny nepovažují dvacet let po jejím zrušení za reálné ani další vojenští experti. Míní však, že se armáda musí reorganizovat a zřejmě i zvětšit. České vojsko a jeho personální síla byly tématem 90‘ ČT24.

První studenti Karlovy univerzity (UK) a vysoké školy CEVRO získali kredity za vojenský výcvik v aktivních zálohách. Předmět si mohli zájemci obou škol letos na podzim zapsat poprvé. Využilo toho několik desítek z nich. Vstřícný přístup škol jim má pomoci skloubit studium s praxí u Armády ČR a motivovat další studenty k zapojení do dobrovolné branné povinnosti. S armádou spolupracují také další vysoké školy.

Válečným veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, je důležité proměnit slova ve skutky, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při sobotním pietním aktu na Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i diváci z řad veřejnosti. Černochová při té příležitosti vyznamenala záslužným křížem tři vojáky za záchranu života. Ocenění za válečnou žurnalistiku převzal i někdejší politik Jaromír Štětina.

Kdo by chtěl sloužit v české armádě, nemusí kvůli tomu již do náborového centra. Zájemci se nově mohou přihlásit elektronicky. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) i generální štáb si od toho slibují zjednodušení náboru, a tedy větší zájem o službu.

Přítomnost českých vojáků na Slovensku je výrazem spojenecké zodpovědnosti České republiky, řekl po návštěvě mnohonárodního bojového uskupení NATO pod českým velením český prezident Petr Pavel. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyslání českých vojáků považuje za velmi důležitý signál ujištění Slováků a za signál spolupráce, solidarity a jednoty. Oba politici se setkali s vojáky ve výcvikovém prostoru Lešť na středním Slovensku.

Armáda ve čtvrtek v pražské Poliklinice Pod Marjánkou s figuranty provedla praktický nácvik odvodního řízení. Zúčastnili se ho kromě vojáků z krajského vojenského velitelství (KVV) také příslušníci aktivních záloh, zástupci krajských a obecních samospráv a jako přihlížející byli pozváni také zdravotníci. Ačkoliv jde o pravidelné cvičení, připravovaná akce ve stínu války na Ukrajině u některých vyvolávala dojem, že jde o chystanou mobilizaci, což už dříve popřeli zástupci armády, vlády i prezident.

Armáda podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky využije účelně zákonem stanovené navýšení výdajů na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) k realizaci dohodnutých nebo dojednávaných projektů. Nutná je modernizace infrastruktury například pro přemisťování vojenské techniky, uvedl Řehka v pořadu Otázky Václava Moravce.

Náčelník generálního štábu nemá poprvé od roku 2015 poradce pro aktivní zálohy. Nové velení ozbrojených sil tuto pozici zrušilo. Místo přitom celou dobu zastával bývalý voják Ludvík Cimburek, který zároveň spolupracoval i se zbrojní skupinou Czechoslovak Group.

V areálu elektrické rozvodny Čebín proběhlo cvičení Safeguard 2022. Členové aktivních armádních záloh si tak mohli při simulovaném napadení areálu rozvodny teroristickou skupinou vyzkoušet nanečisto ochranu objektu kritické infrastruktury. I v těchto situacích je totiž třeba zaručit plynulý a nerušený chod zařízení.

Do české armády by mělo letos vstoupit osmnáct set mužů a žen, tedy o sedm set víc, než se plánovalo dříve. Rozhodla o tom ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zájem o profesionální službu i o aktivní zálohu roste s válkou na Ukrajině.

Česko zřejmě poslalo na Ukrajinu bojová vozidla pěchoty a několik starších tanků T-72. Na sociálních sítích to uvedl lidovecký poslanec Ondřej Benešík. Vlak s takovým nákladem zaznamenal i štáb České televize na nádraží Jihlava město. Armáda ani ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nepotvrdily, že by takovou techniku česká armáda Ukrajině darovala. Tvrdí, že z bezpečnostních důvodů nelze dodávky specifikovat. Česko už válčící zemi darovalo vojenský materiál v hodnotě skoro jedné miliardy korun.

Měsíc trvající válka na Ukrajině vyvolala u Čechů až trojnásobný zájem o službu v aktivní záloze, stejně jako o pozice vojáků z povolání. Ještě na konci loňského roku Armáda České republiky sháněla nové rekruty téměř v každém regionu, teď se jich jen za poslední čtyři týdny přihlásilo do aktivních záloh na dva a půl tisíce – to je dvakrát víc, než plánovala armáda letos přijmout.

Do Pobaltí už dorazily první stovky vojáků pod velením NATO, které mají posílit přítomnost Aliance v regionu. Litva, Estonsko i Lotyšsko oznámily také razantní navýšení výdajů na obranu. Riga, ve které žije i početná ruská menšina, mimo jiné hlásí velký zájem o vstup do aktivních záloh.

Zájem o aktivní zálohy české armády a o dobrovolné vojenské cvičení v posledním měsíci stoupl desetinásobně. O vstup do aktivní zálohy (AZ) od poloviny února požádalo téměř čtrnáct set lidí, na dobrovolné cvičení se jich nahlásilo přes pět set. Armáda proto navyšuje například kapacity vstupních kurzů nebo zdravotních prohlídek, uvedl poradce náčelníka generálního štábu Ludvík Cimburek. Lidé se o dobrovolnou formu služby u české armády začali více zajímat po ruské agresi vůči Ukrajině.