Aktivní zálohy

Záchranné týmy tento týden v rámci akce MERO 2026 nacvičovaly zásah v centrálním tankovišti v Nelahozevsi, kde stát uchovává své ropné rezervy. Podobná cvičení na ochranu kritické infrastruktury, kam patří třeba vodojemy či elektrické rozvodny, se konají pravidelně a přibývá jich. Kromě hasičů, policie a zdravotníků se do nich zapojuje taky profesionální armáda a aktivní zálohy. Síť krizových dobrovolníků buduje Praha – magistrát projekt spustil ve spolupráci s Českým červeným křížem.

Bezpečnostní rada státu za účasti prezidenta hodnotila aktuální situaci doma i ve světě a možná rizika pro další vývoj. Stupeň ohrožení terorismem ponechala mírný, probrala například opatření, jak zajistit elektronické služby během rozsáhlých výpadků proudu, nebo koncepci výstavby armády do roku 2040, podle níž má vojsko posilovat. „Ta nová bude říkat 32 tisíc v Armádě České republiky a patnáct tisíc v aktivní záloze,“ upřesnil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Pomoct by s tím měl už letošní nábor, který je rekordní. Resort obrany připravuje pro studenty vysokých škol kurz důstojníků v záloze a další projekty, jak získat personál.

Armáda na letošní rok naplánovala více než 160 cvičení doma i v zahraničí. A v příštím roce výcvik ještě zintenzivní, připravuje jich totiž přes dvě stě. Podle generálního štábu jde o poznatky ze současných konfliktů, ale i o novou techniku. Armáda totiž letos také pokračuje v přezbrojování. Převzala tanky, transportní letoun a další stroje, které resort obrany objednal už v minulosti.

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.

Stovky zletilých středoškoláků v pátek složily slavnostní přísahu absolventů dobrovolného vojenského cvičení. Po úspěšném dokončení intenzivního čtyřtýdenního výcviku se z nich stávají vojáci v záloze. Přísahu složili na deseti místech v Česku včetně nádvoří Pražského hradu či letecké základny v Náměšti nad Oslavou.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka ocenil ve Vyškově zástupce čtyř desítek firem, které během roku umožňují svým zaměstnancům účastnit se výcviku aktivních záloh. Mezi oceněné společnosti patří Česká národní banka nebo společnost Malfini. Vojáci zároveň předvedli ukázky výcviku.

Letošní plán armády je získat 2100 nových vojáků z povolání. Už teď v březnu hlásí, že se jí to z větší části daří. Na rozdíl od minulých let, kdy byl nábor slabší. Podle generálního štábu pomáhá jednodušší příjem nováčků, růst platů, ale i větší povědomí o možnostech služby. Třeba tento víkend se vojsko prezentuje i na festivalu Comic-Con v Praze.

Armáda České republiky (AČR) buduje nové prapory územní obrany, reaguje tak na bezpečnostní situaci a nové úkoly v NATO. Prapory vznikly v krajích z pěších rot aktivní zálohy a budou chránit území a kritickou infrastrukturu. AČR proto pořádá cvičení. Jedno z nich, nazvané Hradba, právě skončilo.

Na zvýšení výdajů na obranu našli shodu čestný prezident Motoristů Filip Turek a předseda Pirátů Zdeněk Hřib, ale nesouhlasí, jak by k navýšení mělo dojít. V pořadu Otázky Václava Moravce diskutovali také o cenách emisních povolenek a případné kompenzaci za náklady, které se k jejich zavedení pojí.

Česká armáda už v letošním roce přijala 2100 vojáků. Více jich bylo pouze v roce 2006, kdy jich za celý rok nastoupilo 2262. Představitelé armády nicméně očekávají, že tento rekord se do konce letošního roku podaří překonat. Dalších dvě stě míst má totiž složka v listopadovém kurzu základní přípravy a už teď hlásí dostatek uchazečů. Vyšší zájem o práci v armádě její personální agentura přisuzuje zvyšování platu i rozšíření náborového příspěvku pro nováčky.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce vojákům zvýšit platové tarify i příspěvek na bydlení. Měsíční plat vojáků by se měl zvýšit o zhruba 8300 korun hrubého, řekla na středeční tiskové konferenci. Návrhy půjdou podle Černochové v nejbližších dnech do meziresortního připomínkového řízení a následně se jimi bude zabývat vláda.

Česko má dostatek dobrovolníků připravených zapojit se do obrany státu, věří ředitel odboru řízení lidských zdrojů při ministerstvu obrany Jaroslav Daněk. Řekl to v pořadu 90’ ČT24, kde se společně s dalšími diskutujícími shodl, že znovuzavedení povinné vojenské služby v současnosti není nutné, naopak by přineslo potíže. Náčelnice odboru doplňování personálu Agentury personalistiky Armády ČR Iva Bednářová upozornila, že představy lidí o tom, jak vojna vypadá, už se dnes neshodují s realitou.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je třeba výdaje na obranu během několika let navýšit minimálně na tři procenta HDP. Politický geograf Jan Kofroň takový cíl považuje minimálně z teoretického hlediska za dosažitelný. „Když to dosahují Estonci nebo Poláci, neexistuje důvod, proč bychom toho neměli být schopní my,“ řekl v pořadu 90’ ČT24, kde diskutovali také poslanci Pavel Růžička (ANO) a Josef Flek (STAN). Podle Růžičky navyšování výdajů ke třem procentům v současné době zapotřebí není.

Resort obrany má na příští rok připravené projekty až za 2,3 procenta hrubého domácího produktu, v dalších by pak měl nárůst pokračovat rok od roku, uvedla ministryně Jana Černochová (ODS) po zasedání velitelského shromáždění. Upozornila také, že stejným problémům jako s náborem vojáků čelí obrana i v civilní části resortu. Pokud nebude podpora ze strany civilní části fungovat, bude tím trpět armáda, a tedy i obrana země, doplnila.

Armáda čelí vážnému nedostatku vojáků z povolání i těch v aktivních zálohách, upozornil náčelník generálního štábu Karel Řehka na velitelském shromáždění. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dodala, že problém se týká i dalších pracovníků. Řehka označil tuto situaci za strategický problém a oznámil, že armáda nechá vypracovat akční plán na nábor a stabilizaci personálu. Oba se shodli, že dvě procenta HDP na obranu by měla být základem, na kterém se bude dále stavět, nikoli stropem.

Povinné základní vojenské službě v Česku po téměř 140 letech odzvonilo před dvěma desetiletími. Ve světle ruských výhrůžek a imperiálních snah či personálních problémů české armády je však nyní otázka, zda neměla povinná vojna zůstat, opět relevantní. V jiných zemích Evropy ji často obnovují.

Nábor do armády se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří tak, jak by bylo potřeba. Letošní čísla nejsou dobrá, řekl po zahájení výstavy Dvacet let od zrušení povinné vojenské služby v našich zemích. Resort obrany měl počátkem letošního roku 27 826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníků aktivních záloh.

Slovensko chce výrazně rozšířit aktivní zálohy. Jejich součástí by mohli být všichni dospělí mladší 55 let, dosud se mohli zapojit jen vojáci a lidé se základním výcvikem. Vláda tím chce podpořit obranyschopnost země. Slováci v posledních letech projevovali o takovou službu jen velmi malý zájem, na pětiapůlmilionovém Slovensku v aktivních zálohách oficiálně slouží ani ne dvě stě lidí. Například v Česku je to víc než tři a půl tisíce. Novinku chce strana Smer předložit v parlamentu během října. Návrh zákona podporuje i opozice.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) navrhuje posílení zahraničních misí české armády. V příštích dvou letech by v nich mělo sloužit přes dva a půl tisíce českých vojáků a vojákyň. Zejména na východním okraji NATO, kam míří kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Ve čtvrtek armáda prostřídala jednotky v Pobaltí.

Více než jedenáct tisíc Poláků se během léta zúčastní vojenského výcvikového programu. Na takzvané Prázdniny s armádou se mohou hlásit muži a ženy od 18 do 35 let. Drilem stráví měsíc a dostanou za to v přepočtu skoro 35 tisíc korun. Polská armáda se touto metodou snaží získat si nové brance. Zájem o službu v ozbrojených silách sice letos narostl, stále ale neodpovídá náborovým plánům.

Německý ministr obrany Boris Pistorius chce úpravou stávajícího modelu dobrovolné vojenské služby výrazně posílit početní stav německé armády. Navrhuje, aby všichni muži po dosažení věku 18 let povinně vyplňovali dotazník o zájmu sloužit v ozbrojených složkách, část z nich by pak armáda pozvala k odvodnímu řízení. Pistorius si od toho slibuje, že k současným asi deseti tisícům dobrovolníků ročně by armáda získala dalších pět tisíc lidí. Pro ženy bude dotazování dobrovolné, případné změny v budoucnosti ale ministr nevyloučil.

Aktivní zálohy ozbrojených sil, které v pátek slaví dvacáté výročí svého vzniku, se hlavně od začátku ruské agrese na Ukrajině v únoru 2022 těší zvýšenému zájmu Čechů. Přesto v nich stále chybí lidé. Armáda podle slov náčelníka svého generálního štábu Karla Řehky nutně potřebuje více lidí i v řadách profesionálních vojáků.

Armáda ČR chce na svém záložním letišti Líně u Plzně postavit logistické centrum pro české vojáky i NATO a základnu aktivních záloh krajského vojenského velitelství ve velikosti jednoho praporu kolem šesti set lidí. Do roku 2028 tam budou vojáci provozovat leteckou záchrannou službu pro Plzeňský a částečně Karlovarský kraj a poté se chtějí na jejím fungování dále spolupodílet. Po jednání zástupců armády a ministerstva obrany se starosty okolních obcí a vedení Plzeňského kraje to řekl první zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč.

Prezident Petr Pavel by podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Odvody podle něj nicméně nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby. Pavel to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct, který odvysílala televize Nova. Kritizoval v něm také nedostatečnou materiální pomoc západních zemí ukrajinské armádě i deficit v investicích do vlastní obranyschopnosti. Rozšíření konfliktu proti státům NATO se zatím neobává.