Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce vojákům zvýšit platové tarify i příspěvek na bydlení. Měsíční plat vojáků by se měl zvýšit o zhruba 8300 korun hrubého, řekla na středeční tiskové konferenci. Návrhy půjdou podle Černochové v nejbližších dnech do meziresortního připomínkového řízení a následně se jimi bude zabývat vláda.
„Mezi nejdůležitějšími navrhovanými změnami je zvýšení platových tarifů a zvýšení služebního příspěvku na bydlení. Návrh zvyšuje platové tarify pro vojáky v hodnostech od svobodníka po štábního praporčíka o patnáct procent, pro další hodnostní sbory je to o deset procent,“ vyjmenovala Černochová.
Měsíční plat by se měl vojákům dle ministryně díky navrhovaným změnám zvýšit minimálně o 8300 korun hrubého. „Většina vojáků dostane přidáno víc. Je tam kombinace tarifu, zmiňovaného příspěvku na bydlení plus nějakých příspěvků, které se týkají například jízdného,“ doplnila. Peníze na zvýšení platů půjdou podle Černochové z rozpočtu.
Služební příspěvek na bydlení by podle návrhu měl vzrůst minimálně o sto procent, podotkla ministryně. Jeho základní výše v současnosti dle náborového webu armády činí tři tisíce korun. „Zvýší se i některé další příspěvky, a to díky schválené novele zákona o vojácích z povolání,“ dodala. Zákon v účinnost vstoupí na začátku července.
Podle platové kalkulačky na náborovém webu armády je nyní minimální hrubý měsíční plat vojáka 38 810 korun, kromě něj vojáci dostávají také stabilizační příspěvek ve výši minimálně sedm tisíc korun a příspěvek na bydlení. Průměrná mzda v Česku v loňském roce dosáhla 46 165 korun.
Kritika opozice
„Tři roky jste na vojáky kašlali a před volbami se můžete roztrhnout,“ napsal bývalý ministr obrany a nynější předseda sněmovního branného výboru Lubomír Metnar na síti X. Uvedl také, že platové tarify opakovaně navrhoval zvýšit při projednávání rozpočtu, vláda to ale podle něj zamítla. Tarify i příspěvek na bydlení mohl podle něj kabinet navýšit i bez novely zákona o vojácích z povolání nařízením vlády. „Ale to by kolem toho nebylo pro vás dostatečné PR. Vojáci mohou být jen rádi, že jsou volby, jinak by se od vás nedočkali ničeho,“ dodal.
„Všechna tato opatření přicházejí pozdě a neřeší ten zásadní problém, což je katastrofální nedoplněnost vojenských útvarů,“ prohlásil poslanec SPD Radovan Vích. Přemístění vojáků z jedné části republiky na druhou motivací peněz podle něj není systémové řešení. „Vojáci potřebují takzvané sociálno, tedy v místě výkonu služby bydlet s rodinou, školou, školkou, zaměstnáním manželek a tak dále,“ míní. Podle ministerstva obrany přes osmdesát procent vojáků za prací dojíždí. Armáda podle Vícha potřebuje zásadní organizační a koncepční změny a postupné budování kapacit ve všech krajích.
Černochová podle Hřiba jedná podle pirátských návrhů. „Je ale škoda, že to řeší až teď, pod tlakem veřejnosti a nás, Pirátů, protože tohle se mělo stát už před několika lety,“ okomentoval. Plat vojáků by podle něj měl být i pravidelně valorizován. Zároveň je potřeba urychlit výstavbu bydlení pro rodiny vojáků, dodal.
Stabilizace armády a motivace vojáků
Cílem návrhů je stabilizace armády a motivace vojáků, poznamenala Černochová. „A to těch současných, tak i těch budoucích. V minulosti se debata zplošťovala jen na náborový příspěvek. (...) Naším cílem samozřejmě je získávat nové vojáky, ale hlavně chceme udržet ty stávající.“
Česká republika potřebuje vzhledem k bezpečnostní situaci ve světě silnou a stabilní armádu, zdůraznil náčelník generálního štábu Karel Řehka. „Úkoly, které máme dnes a které víme, že před námi stojí, budou vyžadovat nejen udržení stabilního personálu, ale i jeho razantní navýšení,“ upozornil. Řada vojáků, zejména v nižších hodnostních sborech, se podle něj dostala do ekonomicky neúnosné situace. Pokud by v tomto ohledu nedošlo ke zlepšení, „dostaneme se do kritického bodu a armáda bude velmi destabilizovaná“, řekl Řehka.
Navýšení by se podle Černochové vztahovalo i na Vojenskou policii a Vojenské zpravodajství. „Kdy projdou ty změny vládou, tohle já v tuto chvíli neumím říct. Budeme se snažit, aby to bylo co nejdřív,“ odpověděla na dotaz, od kdy by platy vojáků mohly vzrůst.
K začátku letošního roku čítal resort obrany 28 285 vojáků z povolání a 4521 členů aktivní zálohy. V armádě je ale podle Řehky asi 24 tisíc vojáků.
Podle plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníků aktivní zálohy. Nové cíle výstavby schopností NATO podle Řehky navíc ukazují potřebu až 37 500 vojáků pro naplnění potřeb kolektivního odstrašení a obrany. Aby armáda dosáhla cílů ze strategických plánů, musel by podle dřívějšího Řehkova vyjádření představovat čistý přírůstek 1200 vojáků ročně. Loni byl však sedm desítek lidí.
