Nábory do armády se nedaří, přiznává Řehka

Nábor do armády se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří tak, jak by bylo potřeba. Letošní čísla nejsou dobrá, řekl po zahájení výstavy Dvacet let od zrušení povinné vojenské služby v našich zemích. Resort obrany měl počátkem letošního roku 27 826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníků aktivních záloh.

Podle Řehky není pro armádu podstatné jen doplňování náboru, ale rozdíl mezi tím, kolik lidí z ní odejde, a kolik přibyde. „Letos ta čísla vůbec nejsou dobrá a ten trend není dobrý,“ poznamenal. Do budoucna podle něj armáda bude muset udělat radikálnější opatření týkající se mimo jiné benefitů pro vojáky. „Protože přestává být konkurenceschopná,“ řekl.

„Dali jsme dohromady sadu krátkodobých a střednědobých navrhovaných opatření, konzultujeme to s ministerstvem. Chystáme i možnost nějakých legislativních kroků ve spolupráci s ministryní obrany a s ministerstvem, včetně třeba novelizace některé legislativy,“ dodal Řehka.

Náměstek ministryně obrany František Šulc ve svém projevu na zahájení výstavy podotkl, že je paradoxem, že existence profesionální armády vyžaduje mnohem větší participaci a ochotu připravovat se na obranu ze strany celé společnosti. Týká se to podle něj například funkčního systému vytváření záloh. „Což je jedna z našich velkých rezerv za posledních dvacet let,“ upozornil.

Návrat povinné vojenské služby je nyní nereálný, míní Řehka

S koncem povinné vojenské služby podle něj stát přišel o přehled o populaci. „Ukázalo se to především v posledních deseti letech a teď definitivně na Ukrajině, jak důležité je, aby stát měl přehled,“ uvedl. To dle Šulce neznamená, že musí být fyzické odvody, ale „stát má mít přehled a občané by měli mít nějakou znalost“.

Povinná vojenská služba skončila na konci roku 2004. Tehdy to podle Řehky dávalo smysl a armáda se díky profesionalizaci posunula. „Z mého pohledu to mělo ta negativa, že dnes, kdy je situace jiná, tak nám každý rok odchází z povinné zálohy nižší desítky tisíc lidí, které ještě prošly vojenským výcvikem, a my je téměř nenahrazujeme – nebo jen velmi málo,“ zdůraznil.

Dalším důsledkem podle něj bylo, že se armáda „odtáhla“ od společnosti a naopak. „Převládl pocit, že obrana země se netýká občanů a celé společnosti, ale pouze malého profesionálního sboru vojáků, kteří jsou za to placeni,“ dodal.

Dnes se situace podle Řehky mění. Vládou schválená bezpečnostní a obranná strategie jednoznačně říkají, že obrana je věcí celé společnosti, míní. „Dnes nikdo v Česku nehovoří o návratu povinné vojenské služby. Myslím si, že něco takového je v dohledné době nereálné, protože na tom není společenská shoda,“ prohlásil. Je ale podle něj třeba se vážně zabývat dopady, které zrušení povinné vojenské služby způsobilo.

Také Šulc předpokládá, že i nadále bude česká armáda stavět na dobrovolnosti. „Ale pokud se nezmění přístup společnosti k přípravě na obranu, budeme mít v budoucnu velké problémy,“ upozornil. Česko podle něj čelí negativním trendům, jako je klesající demografická křivka, související přetlak na trhu práce a stárnutí populace. „To vše se podepisuje na podobě profesionální armády, na náboru i na participaci společnosti,“ soudí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČEZ bude platit majitelům fotovoltaiky za regulaci výroby elektřiny

Společnost ČEZ spouští službu, kdy po souhlasu domácnosti bude moct na dálku lidem regulovat výrobu z fotovoltaiky (FVE). Majitelé solárních elektráren tak dostanou zaplaceno za neposílání nadbytečné elektřiny do sítě. Podobné služby připravují i další dodavatelé.
před 6 hhodinami

Přispívat trochu déle, pokud slouží zdraví, vidí financování důchodů šéf OECD

Český hospodářský růst letos zrychlí na 2,1 procenta po loňském jednom procentu, uvádí zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou v Praze představil generální tajemník OECD Mathias Cormann. V rozhovoru pro Českou televizi Cormann mimo jiné řekl, že vláda dělá správnou věc, když se snaží reformovat důchodový systém, existuje ale prostor pro další změny. Rozhovor vedla redaktorka ČT Nina Ortová.
před 6 hhodinami

Nákupy inovativních léků pojišťovnami by mohly ušetřit miliardy. Doktoři se bojí výpadků

Část inovativních léků, které se používají k léčbě onkologických nebo neurologických onemocnění, by mohly místo nemocnic nakupovat pojišťovny. Jde o rozpracovaný návrh ministra financí, který by měl uspořit až miliardy korun. Výrobci, distributoři i část lékařů se změnami nesouhlasí – obávají se problémů s výpadky i omezení spektra léčiv.
před 7 hhodinami

Rozbité cesty ničí auta. Kraje nevědí, kolik peněz na opravy silnic dostanou

Řidiči v Česku hlásí každý rok mnoho případů poškození vozidel kvůli nevyhovujícímu stavu silnic a špatně označeným výtlukům. Kraje ale nevědí, kdy stát pošle peníze na opravy silnic druhých a třetích tříd. S hejtmany chce jednat o dalším postupu ministr dopravy. S oteplením se nicméně na řadě míst správci komunikací pustili do oprav.
před 8 hhodinami

Ústupek agresorovi a opuštění spojence, zní z Česka

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině ukazuje naléhavost změny dosavadní evropské politiky, uvedl na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Evropa podle něj musí přejít od slov k činům. Politici vládní koalice a Piráti mluví o ústupku agresorovi a opuštění spojence. ANO volá po dialogu, SPD po míru.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sněmovna přehlasovala prezidentské veto platové novely

Poslanci schválili novelu o platech ústavních činitelů, kterou prezident Petr Pavel dříve vetoval, zejména kvůli nastavení soudcovských platů. Sněmovna následně přehlasovala také senátní veto novely energetického zákona. Schůze byla poté přerušena.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Objevují se návrhy na bezpečnostní prověrky ředitelů největších státních nemocnic

Část opozice chce kauzy veřejných zakázek ve Fakultní nemocnici Motol řešit na plénu sněmovny. Piráti navrhují audit největšího zdravotního zařízení v Česku. Debata by se mohla vést i o délce mandátu ředitelů fakultních nemocnic či o jejich prověřování Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ).
před 15 hhodinami

Kdo se nestará o svou bezpečnost, dopadne špatně, řekl premiér Fiala

Evropa byla příliš dlouho závislá na bezpečnostních zárukách Spojených států, nyní však musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v Interview ČT24. Podle něj starý kontinent zapomněl, že v mezinárodních vztazích rozhoduje síla, která je klíčem nejen k míru, ale i k ekonomické prosperitě a životní úrovni. Zdůraznil nutnost zvýšení obranných výdajů Česka až na tři procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...