Nábor vojáků

Armáda čelí vážnému nedostatku vojáků z povolání i těch v aktivních zálohách, upozornil náčelník generálního štábu Karel Řehka na velitelském shromáždění. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dodala, že problém se týká i dalších pracovníků. Řehka označil tuto situaci za strategický problém a oznámil, že armáda nechá vypracovat akční plán na nábor a stabilizaci personálu. Oba se shodli, že dvě procenta HDP na obranu by měla být základem, na kterém se bude dále stavět, nikoli stropem.

Armádě se letos podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří přilákat tolik lidí, kolik potřebuje. Přesné počty vojáci neuvádějí, nabrat ale chtěli 2 200 nováčků. Za podstatné má Karel Řehka i to, kolik lidí naopak odchází, a trend není příznivý. Odchody se pojí i s generační obměnou po dvaceti letech od profesionalizace. Podle ministerstva obrany bude potřeba získat přehled o lidech, kteří můžou vojáky v případě krizí doplnit. Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) jako možné řešení vidí znovuzavedení povinné vojenské služby. O tématu v pořadu 90‘ ČT24 mluvili poslanci Radek Koten (SPD) a Josef Flek (STAN), vojenský historik Tomáš Řepa a zpravodaj Andreas Papadopulos.

Nábor do armády se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří tak, jak by bylo potřeba. Letošní čísla nejsou dobrá, řekl po zahájení výstavy Dvacet let od zrušení povinné vojenské služby v našich zemích. Resort obrany měl počátkem letošního roku 27 826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníků aktivních záloh.

Ruské úřady rekrutují cizince do své invaze na Ukrajinu prostřednictvím inzerátů na sociálních sítích. Cílí zejména na občany zemí globálního Jihu. Nabízí jim vysoké platy i další bonusy. Německá veřejnoprávní televize Deutsche Welle vyzpovídala dva cizince, kteří smlouvu o vstupu do armády podepsali. Oba muži přiznali, že byli motivováni možným zlepšením finanční situace a příslibem, že budou v ozbrojených silách fungovat jako pomocná síla v týlu. Místo toho skončili na frontové linii a následně v zajetí ukrajinské armády.

Ukrajina by podle výroků předních politiků potřebovala letos naverbovat sto až dvě stě tisíc branců. Podmínky mobilizace se v poslední době zpřísnily, včetně trestů pro odpírače. Pomoci mají vstupní náborová centra, která dobrovolníkům umožňují se přihlásit k jednotkám podle vlastní volby. Zatím této možnosti využilo šest tisíc lidí.

Získat dobrovolníky pro boj na Ukrajině je pro ruskou armádu čím dál obtížnější. Kvůli rostoucím ztrátám, které podle odhadů Kyjeva přesáhly 180 tisíc mužů, Kreml potřebuje získat nové vojáky. Náboráři se proto zaměřují na migranty ze střední Asie, kteří do Ruska přijeli pracovat. Podle svědectví pro Rádio Svobodná Evropa, BBC nebo The Moscow Times čelí přistěhovalci tlaku, že pokud nepodepíšou vojenský kontrakt, budou deportováni nebo přijdou o ruský pas. Zvlášť zranitelnou skupinou jsou středoasijští migranti v ruských věznicích.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na tiskové konferenci představila priority resortu pro rok 2022. Zdůraznila, že ministerstvo by se v příštím roce mělo zaměřit na modernizaci a novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek. Ministryně chce také předložit návrh zákona o investičním fondu pro obranu, který by umožnil garanci peněz na víceleté financování armádních nákupů.