Ruské úřady rekrutují cizince do své invaze na Ukrajinu prostřednictvím inzerátů na sociálních sítích. Cílí zejména na občany zemí globálního Jihu. Nabízí jim vysoké platy i další bonusy. Německá veřejnoprávní televize Deutsche Welle vyzpovídala dva cizince, kteří smlouvu o vstupu do armády podepsali. Oba muži přiznali, že byli motivováni možným zlepšením finanční situace a příslibem, že budou v ozbrojených silách fungovat jako pomocná síla v týlu. Místo toho skončili na frontové linii a následně v zajetí ukrajinské armády.
Jednadvacetiletý muž ze Srí Lanky se dozvěděl o možnosti vstupu do ruské armády od dalšího obyvatele ostrova. Ten mu řekl o podmínce, že pokud odslouží rok, získá pro sebe a své rodiče ruské občanství. „Řekl mi, že nebudu poslán na frontu, ale že budu sloužit pouze jako pomocník,“ sdělil mladý muž DW. Po podepsání smlouvy s ruským ministerstvem obrany byl ale muž poslán bojovat přímo na frontovou linii.
Smlouvu podepsal v únoru a ihned obdržel první platbu ve výši přibližně 59 tisíc korun. Dále mu byla slíbena měsíční výplata v částce 2300 dolarů (necelých šedesát osm tisíc korun) a další bonusy. Německé veřejnoprávní televizi řekl, že se „cítil pod tlakem podepsat kontrakt s armádou, aby mohl v Rusku získat legální status“.
V květnu byl zraněn a zajat ukrajinskými vojáky a následně převezen do nemocnice nedaleko fronty, kde souhlasil s rozhovorem pod podmínkou anonymity.
Peníze a ruské občanství jako motivace
Německé veřejnoprávní televizi řekl, že o pracovní vízum v Rusku přes pracovní agenturu usiloval z důvodu „špatné ekonomické situaci na Srí Lance“. Ekonomická krize se na ostrově zhoršila mimo jiné i v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Z důvodu ruské blokády ukrajinského exportu přes Černé moře se na Srí Lance zvedly ceny jídla i pohonných hmot.
V Rusku muž nejprve pracoval v řeznictví a poté, co mu vypršelo vízum, zůstal v Moskvě ilegálně ještě rok. Nakonec se rozhodl zapojit do řad ruských ozbrojených sil. Po dvouměsíčním nasazení ve vnitrozemí byl poslán na předměstí Ruskem okupovaného města Doněck.
Svému veliteli řekl, že „chce zpátky na Srí Lanku“, ale velitel mu odpověděl, „že to není možné a v případě porušení smlouvy mu hrozí patnáct let vězení“, svěřil se televizi. Než byl zraněn a zajat, strávil na frontě pět dnů. Muž také sdělil, že v jeho jednotce byli občané z Nepálu, Indie, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu.
Z taxikáře vojákem na frontové linii
Agentura Bloomberg napsala, že se Rusko snaží přinutit pracovníky a studenty ze zahraničí k tomu, aby vstoupili do ruské armády a bojovali proti Ukrajině. Verbovaní opakovaně sdělili, že by jim úřady neprodloužily víza, pokud by odmítli v armádě sloužit.
V červenci se Deutsche Welle podařilo vyzpovídat dalšího rekruta – pětatřicetiletého muže z Nepálu, který je držen ve vojenském vězení na západě Ukrajiny. Muž v minulosti pracoval jako taxikář a vydělával si okolo devíti tisíc korun měsíčně. Výplata mu nestačila na uživení sebe, ženy, dvou dětí a rodičů. Od přátel z Indie se dozvěděl, že v ruské armádě si může vydělat o dost více peněz.
V říjnu roku 2023 přijel Nepálec do Moskvy, kde podstoupil prohlídku a podepsal roční smlouvu. Spolu s dalšími šedesáti cizinci byl převezen do vojenského výcvikového střediska na okraji Moskvy. O zařízení, o němž americká televize CNN uvádí, že slouží pro výcvik zahraničních vojáků, hovořili i další cizinci naverbovaní Ruskem.
Nepálec vypověděl, že on a jeden Číňan byli původně nasazeni v ruském vnitrozemí, kde pracovali jako pomocníci v kuchyni. V jednotce bylo dvacet tři Nepálců a tři Indové, zbylých jedenáct členů jednotky byli Rusové. Sdělil, že spolu komunikovali pomocí hlasových překladačů.
O měsíc později byl převelen na pozice u Doněcka. Svého velitele neúspěšně požádal o návrat domů. O pár týdnů později byl v dubnu zajat ukrajinskými vojáky. Svěřil se, že když vojáky spatřil „sundal si svou helmu, vestu i zbraň, požádal je o pomoc a sdělil jim, že je z Nepálu“.
Ukrajinské zajetí
Na ukrajinském území je aktuálně drženo okolo deseti cizineckých vojáků. „Zajato bylo i pár dalších, ale ty zatím nebyli započteni do statistiky,“ řekl mluvčí oddělení válečných zajatců ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR Petro Jacenko.
Mezi zajatci jsou lidé pocházející ze Sierra Leone, Somálska, Srí Lanky, Nepálu a Kuby. „Jsou to většinou lidé z globálního Jihu, z chudých zemí. Například jeden Kubánec mi pověděl, že si doma vydělá jen asi sedm dolarů za měsíc,“ uvedl Jacenko. Dále sdělil, že Rusko rekrutuje cizince za pomoci inzerátů na sociálních sítích. „Často jim slibují práci ve firmách, a když dojde na službu v armádě, tvrdí, že budou nasazeni pouze ve vnitrozemí.“
Tento scénář byl potvrzen osmi cizinci, které vojenská služba přivedla v březnu na tiskovou konferenci v Kyjevě. Přítomní novináři byli ujištěni, že s nimi hovoří dobrovolně. Muž ze Sierry Leone sdělil, že bojoval ve válce ve své zemi, že byl zraněn a nemá v úmyslu jít do války znovu. Řekl, že cestoval do Ruska, protože mu byla slíbena práce na stavbě. Dodal ale, že ne všichni, kdo bojují na ruské straně, byli takto podvedeni.
Pomoc aktivistů a naděje na návrat do vlasti
Pokud jde o status těchto cizinců, vysvětluje Jacenko, „dokud proti nim nebude zahájeno soudní řízení, budou drženi v zajetí, stejně jako zajatí ruští vojáci“. Dosud nebyl žádný z nich propuštěn ani v rámci výměny vězňů, ani jiným způsobem.
„Některé země, zejména Srí Lanka a Nepál, mají zájem dostat své občany zpět,“ řekl Deutsche Welle mluvčí HUR. Nepálská vláda zakázala svým občanům cestovat do Ruska za prací poté, co vyzvala Rusko k ukončení náboru nepálských občanů. Policie v hlavním městě Káthmándú také zatkla osmnáct lidí, o nichž se domnívala, že jsou zapojeni do náboru obyvatel.
Aktivisté z ruské organizace pro lidská práva „Idite lesom“ („Projděte lesem“) pomáhají vojákům uprchnout. Pomoc se snaží především Rusům a Ukrajincům, kteří byli násilně odvedeni do Ruskem okupovaných ukrajinských oblastí. Poskytují ale pomoc i občanům dalších zemí. Zástupce organizace Ivan Čuviljajev v rozhovoru pro DW potvrdil, že aktivistům se mimo jiné podařilo pomoci uprchnout občanům z afrických zemí a Afganistánu.
