FT: Pili kávu, náš Stryker najel přímo do stolu, líčí Ukrajinci vpád do Ruska

Když se Volodymyr připravoval na vstup na ruské území, v žilách mu proudil adrenalin. Věděl, že před 81 lety znamenala jiná bitva v Kurské oblasti pro Evropu zlom. On i ostatní vojáci 82. výsadkové brigády poslouchali pokyny svého velitele: mějte oči otevřené, pohybujte se rychle a myslete na svou zem. Pak po krátké modlitbě a bojovém pokřiku „Sláva Ukrajině!“ vpadli do Ruska – jako první zahraniční armáda od druhé světové války, píše Financial Times (FT).

„Na ruské území jsme poprvé vstoupili v úterý (6. srpna) ve třináct hodin,“ řekl Volodymyr. „Byli jsme mezi prvními, kteří tam pronikli,“ pochlubil se britskému listu.

K jeho údivu se jednotka nesetkala s žádným odporem, když její dvacetitunové americké bojové vozidlo Stryker za denního světla přejelo hranici. Brzy podle něj narazili na ruskou jednotku, která „seděla v lese a pila u stolu kávu“. „Pak náš Stryker najel přímo do jejich stolu,“ popsal. „První den jsme jich hodně zabili. Protože nebyli ozbrojení a nečekali nás.“ Desítky dalších překvapených Rusů, kteří nechtěli skončit jako jejich druzi, složily zbraně a vzdaly se.

Strach, který pociťovali mnozí z tisíců ukrajinských vojáků účastnících se této odvážné operace, v následujících šesti dnech vystřídalo nadšení. Postupovali rychle, o pět až deset kilometrů za den, obsadili několik vesnic, část železniční trati a klíčový tranzitní bod pro přepravu plynu. Začali narychlo budovat pozice a připravovat se na příchod ruských posil.

K jejich překvapení se však ruští vojáci neobjevili, alespoň ne tak, jak očekávali. Z ruských letadel padaly silné klouzavé bomby, které zlikvidovaly některé ukrajinské jednotky a cenné vybavení dodané Západem. Řítily se na ně útočné drony Lancet. Ukrajinci však pokračovali dál. „Zpočátku to bylo trochu obtížné, ale později se to zjednodušilo,“ řekl Roman, další voják z Volodymyrovy jednotky.

Načítání...

V pátek však jejich Stryker zasáhl ruský protitankový granátomet. Řidič utrpěl otřes mozku, ale díky silné vrstvě pancíře vozidla všichni přežili. Nemohli s ním ovšem pokračovat v jízdě, tak ho odtáhli zpět za hranice. Když se reportér Financial Times v neděli s posádkou asi pět kilometrů od hranic na ukrajinském území setkal, Volodymyr, Roman a dva další vojáci poškozené vozidlo rozebírali, aby zjistili, co by se dalo použít jako náhradní díly pro další Strykery, než ho pošlou na americkou základnu v Německu k opravě.

Vysoká morálka

Financial Times hovořil s více než desítkou vojáků pod podmínkou, že jejich příjmení z bezpečnostních důvodů nezveřejní.

„Naše nálada je dobrá. Morálka je vysoká,“ řekl Serhij z 80. výsadkové brigády, zatímco popíjel energetický nápoj na silnici vedoucí do Kurska. Zatímco mluvil, zněly od frontové linie výbuchy a nízko prolétla ukrajinská stíhačka, která se vracela z útoku na ruské pozice.

Ukrajinští vojáci prohlásili, že operace probíhá podle jejich představ. Za necelý týden pronikli více než třicet kilometrů do ruského území a tvrdí, že se zmocnili asi tisíce kilometrů čtverečních území. Podle Volodymyra postupují směrem k regionální metropoli Kursku.

Rusku se zatím podle ukrajinských vojáků nepodařilo jejich postup zastavit. Mnoho ruských posil bylo zajato nebo zabito. Podle záběrů z ukrajinského dronu jeden ruský konvoj vzplál poté, co ho zasáhla raketa HIMARS americké výroby.

O tom, jak operace vznikla, je známo jen málo podrobností a vojáci si dávali pozor, aby neprozradili citlivé informace. Mnozí dopředu nevěděli, o jakou misi se jedná, zjistili to až několik dní před ní. Podle vojáků a záběrů z bojů, které zveřejnily ukrajinské jednotky, se operace účastní složky nejméně šesti ukrajinských brigád.

Volodymyr a výsadkáři 82. brigády byli do Sumské oblasti převeleni několik dní před zahájením operace. Další vojáci řekli – a bylo to vidět i na jejich videích na sociálních sítích – že předtím bojovali v Charkovské oblasti, kde bránili postupu ruských sil, jež tam v květnu zahájily vlastní přeshraniční vpád. Byli také v Doněcké oblasti, kde jsou strategická města Čašiv Jar, Ňju-Jork a Toreck už několik měsíců vystavena ruským útokům.

Vojáci zpočátku pochybovali

Boje v Kurské oblasti, kde se odehrála v roce 1943 velká bitva mezi Německem a sovětskými jednotkami, podle vojáka Denyse Bojarčuka řídícího Američany poskytnuté vozidlo Humvee působily „zcela jinak“ než v Doněcké oblasti. „Bojovat z obranných pozic je mnohem těžší. Nepřítel tam o nás ví všechno. Ví, kde jsme. Jeho drony vidí každý náš pohyb. Tady jsme měli moment překvapení,“ uvedl. „Ale i tak nás udivilo, že byli (naším útokem) tak zaskočeni,“ popsal situaci.

Hlavním cílem operace je podle Denyse obsadit ruskou půdu. „Můžeme zde bojovat a zabrat jejich území. Pak můžeme začít vyjednávat, budeme mít nějaké jejich území, které vyměníme za naši zem,“ řekl. Další vojáci uvedli, že mezi cíle patří také donutit Rusko, aby odklonilo zdroje z ukrajinské frontové linie. Je však brzy na to říci, zda se to podařilo. Hlášení naznačují, že z charkovské a doněcké fronty byly staženy jen malé počty ruských vojáků.

Někteří Ukrajinci přiznali, že zpočátku operaci zpochybňovali. Několik z nich uvedlo, že se obávali opustit pozice v Doněcké oblasti, když tam Rusové denně postupují a ohrožují tamní poslední města, která ještě drží Kyjev. Denys vyjádřil obavy, že by operace mohla Ukrajinu stát města v Doněcké oblasti. „Ňju-Jork bude dobyt, na sto procent. Mohlo by se to stát i zítra,“ uvedl a předpověděl, že ruské síly zřejmě obsadí také Časiv Jar a Toreck.

Města, která už existují jen na mapě

Před kurskou operací jeden z vysoce postavených ukrajinských představitelů varoval, že se v obranných liniích na východě tvoří „trhliny“. Ukrajinská analytická skupina DeepState, která má vazby na ministerstvo obrany a která sleduje a mapuje frontovou linii, ukázala, že ruské síly dosahují dalších zisků v okolí těchto opevněných míst.

„Tato města jsou už ztracena. Naše jsou jen na mapě. Rusové je vyhladili,“ posteskl si Denys. Ukrajinští představitelé a vojenští analytici se přitom obávají, že jejich dobytí by mohlo ztížit vojenskou logistiku a vést k tomu, že Rusko ohrozí zbývající opevněná místa v Doněcké oblasti.

Jako při každé odvážné vojenské operaci mají Ukrajinci ztráty. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že bylo zabito více než 1610 ukrajinských vojáků, což je číslo, které nelze ověřit. A které je podle vojáků na místě přehnané. V době, kdy byli v oblasti reportéři FT, však na frontovou linii a z ní spěchalo mnoho sanitek a obrněných zdravotnických evakuačních vozidel.

Voják Denys Bojarčuk z 80. výsadkové brigády padl v prvních dnech operace , řekla jeho sestra Zorjana Stelmachová. V armádě byl známý pod svým vojenským volacím znakem Barista, protože dříve pracoval v kavárně. Do armády vstoupil v roce 2014 poté, co Kreml ilegálně anektoval ukrajinský poloostrov Krym, a s pomocí místních separatistických zástupců skrytě vpadnul na východoukrajinský Donbas. Bojarčuk zrovna bojoval s 80. brigádou v Doněcké oblasti, když ho převeleli do Sumské oblasti, aby se zúčastnil vpádu do Kurské oblasti.

Denys Bojarčuk byl pohřben v neděli na západě Ukrajiny jako další hrdina a vlastenec, který pro vítězství své země složil nejvyšší oběť.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 18 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 47 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 7 hhodinami
Načítání...