Kurský výpad pokračuje. Ruský režim rozhodil, říká Macko

5 minut
Události: Ukrajinské jednotky obsazují ruské území
Zdroj: ČT24

Ukrajinští vojáci postoupili až deset kilometrů do ruské Kurské oblasti, napsal Institut pro studium války (ISW). Server The Kyiv Independent píše dokonce o patnácti kilometrech. Server Meduza upozorňuje na informace ruských prokremelských telegramových kanálů, podle nichž ukrajinské jednotky pokračovaly v postupu. Podle zdroje The Washington Post Ukrajinci ovládají město Sudžu. Dosud potvrzený rozsah a místo ofenzivy naznačují, že byly prolomeny nejméně dvě ruské obranné linie a opěrný bod.

V přehledu ISW se uvádí, že geolokační záběry zveřejněné 6. a 7. srpna ukazují, že ukrajinská obrněná vozidla se údajně přesunula na pozice podél dálnice 38K-030, přibližně deset kilometrů od rusko-ukrajinské hranice. Ukrajinské síly ve středu postup potvrdily.

ISW cituje informovaný nejmenovaný ruský zdroj, podle kterého ukrajinští vojáci od začátku operace obsadili 45 kilometrů čtverečních Kurské oblasti. Podle dalších ruských zdrojů Ukrajinci dobyli celkem jedenáct ruských obcí. Geolokalizované snímky ukazují, že Ukrajinci zajali na kontrolním stanovišti přes čtyřicet Rusů.

Ruské území je pod útokem od 6. srpna, kdy ukrajinské síly zahájily operaci přes státní hranici. Tentokrát útok nevedou primárně malé jednotky proukrajinských ruských státních příslušníků a další různorodé zahraniční formace, jako tomu bylo při četných vpádech uskutečněných v průběhu roku 2023 a na počátku roku 2024.

Od druhého dne vpádu hlásí směs zdrojů, včetně ruského ministerstva obrany, větší ofenzivu zahrnující ukrajinské síly čítající pravděpodobně stovky vojáků a desítky vozidel. Během dvou dní se vojsku podařilo postoupit několika směry hluboko do území Ruské federace. „Z videozáznamů vidíme, že se u jednotek objevila nová taktická značení, což by mohlo znamenat, že Ukrajinci operaci plánovali dlouhodoběji a není to nějaká zoufalá akce,“ vysvětlil pro ČT24 generálporučík ve výslužbě Pavel Macko.

Ruští vojenští blogeři píší o velkých potížích v obraně. Náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov přitom už ve středu hlásil, očividně nespokojenému Vladimiru Putinovi, že vpád na ruské území už armáda prakticky odrazila.

„Pokusy různých jednotek proniknout hluboko na území v kurském směru jsou mařeny,“ tvrdí ruský resort obrany podle státní agentury TASS. Postupu ukrajinských sil podle něj brání kromě vojáků také údery letectva, raketových vojsk a dělostřelecká palba. Zástupce gubernátora oblasti Andrej Belostockij řekl, že ukrajinští vojáci ustupují. I podle něj ale boje pokračují.

Analytik: Ukrajina se snaží vylepšit taktickou pozici

Podle The Washington Post Ukrajina plynoměrnou stanici Sudža ovládá, WP to řekl nejmenovaný poradce Zelenského. V ní je poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu, upozornila už dříve agentura Reuters. Podle slov Zelenského poradce je nepravděpodobné, že by stanice sloužila jako páka, protože vzhledem k tomu, že plynovod stejně vede přes Ukrajinu, mohl Kyjev kdykoli přerušit jeho tok.

Ovládnutí města Sudža připustil i zpravodajský kanál Rybar, který je pokládaný za blízký ruské armádě. Ukrajinské síly podle něj postoupily jižně, severně a na východ od města na vzdálenost od několika až po několik desítek kilometrů.

„Toto je minimální úroveň ambicí, vzhledem k charakteru manévru budou vyšší. Vnímám to tak, že se Ukrajinci snaží tímto získat lepší vyjednávací a taktickou pozici,“ myslí si Macko. „Je to zjevně součást jednoho jasného plánu,“ uvedl válečný expert Kosťantyn Mašovec ve svém příspěvku na Facebooku.

S tím souhlasí i vojenský analytik Mychajlo Žyrochov. Pro BBC uvedl, že Rusko bylo nuceno přesunout některé vojáky z frontové linie na východní Ukrajině. „Pokud se podíváte na oficiální zprávy, bylo v Doněcké oblasti svrženo podstatně méně ruských klouzavých bomb,“ řekl. Objevují se také spekulace, zda cílem není obsazení Kurské jaderné elektrárny, od které jsou teď vzdáleni vzdušnou čarou jen čtyřicet kilometrů.

Agentura Bloomberg píše, že situace odhalila křehkost ruské pohraniční obrany s rostoucím počtem jejích vojáků bojujících na Ukrajině a posílila ukrajinskou morálku. Podle agentury vývoj v Kurské oblasti rovněž prorazil pečlivě budovaný obraz Kremlu o Putinovi jako „ochránci obyčejných Rusů“.

Také předpokládá, že operace posílí argumentaci Kyjeva, že spojenci USA a Evropy by se neměli bát kremelských hrozeb eskalace a že by Ukrajině mělo být umožněno bojovat s Putinem jakýmkoli způsobem, který uzná za vhodný, aby urychlila ukončení války.

Generálporučík ve výslužbě Macko míní, že je brzy na vyvozování závěrů. „Ještě nevíme, jestli to opravdu není jen zoufalá akce k odpoutání pozornosti, nebo jestli má operace hlubší taktický záměr.“

Ukrajinští komentátoři předpokládají, že vpád do sousední země má hlavně strategicko-psychologický smysl.

Ruský režim je rozhozený, míní Macko

Ruský vůdce Vladimir Putin ve středečním krátkém veřejném projevu po mimořádné schůzce s nejvyššími bezpečnostními představiteli označil ofenzivu za „rozsáhlou provokaci“ a dále obvinil ukrajinské síly z ostřelování obytných oblastí v regionu.

Putin v rozhovoru s úřadujícím gubernátorem Kurské oblasti Alexejem Smirnovem přislíbil deset tisíc rublů (2670 korun) Rusům, kteří uprchli před ukrajinským útokem na Kurskou oblast. Evakuovaných jsou asi tři tisíce, uvedla média. „Mnozí (lidé) jsou ve střediscích dočasného ubytování, dokonce si ani nestihli vzít sebou doklady. Samozřejmě jim poskytujeme veškerou pomoc,“ řekl Smirnov.

„Ruský režim se zdá být mírně rozhozený. Snaží se zachovat chladný postup, ale je tam cítit bezradnost. Nevědí, jestli operaci považovat za malou epizodu a nechat ji plynout, nebo jít do tuhého boje. Podstatné je, že je to nutí k masivnímu bombardování na vlastním území – a to není zpráva, kterou chcete dlouhodobě komunikovat svým obyvatelům,“ poznamenal Macko.

Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek připomněl, že ruská armáda se chlubila tím, že dokáže ubránit svá území a dokonce zabránit jakémukoliv nepříteli na její území vkročit. „A to se teď stalo. Ruská armáda to nedokázala. Je to ze strategicko-psychologického hlediska pro Rusy prohra,“ poznamenal v pořadu Horizont ČT24.

12 minut
Generálporučík ve výslužbě Pavel Macko k situaci v Kurské oblasti (8. srpna 2024)
Zdroj: ČT24

Telegramový kanál Rybar v noci na čtvrtek napsal, že situace v regionu je složitá. „Částečně se však, alespoň soudě podle kusých informací, podařilo zastavit nájezdy nepřátelských diverzních a průzkumných skupin a zabránit jejich dalšímu rozsáhlému postupu,“ uvádí Rybar. Ukrajinské jednotky však podle něj obsadily západní část Sudži, převzaly kontrolu nad silnicemi v jejím okolí a ve městě se bojuje. Tyto informace však nejsou nezávisle potvrzené, podotkl server Meduza.

Ruský proválečný kanál Dva majora, který je podle Meduzy kritický k ruskému ministerstvu obrany, uvádí, že ukrajinští vojáci pronikli k vesnici Koreněvo, „kde je zastavily boje“. O bojích u Koreněva informují i ruské prokremelské platformy.

Úřady v Kurské oblasti rozsah postupu ukrajinských sil nekomentovaly. Guvernér regionu Alexej Smirnov ve čtvrtek ráno informoval, že protivzdušná obrana nad regionem sestřelila v noci a ráno šest ukrajinských dronů a pět raket. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení dvou bezpilotních letounů nad Kurskou oblastí a dalších čtrnácti nad sousední Bělgorodskou oblastí.

Ztráty techniky

Během prvních 24 hodin ofenzivy ruské ministerstvo obrany zveřejnilo videa, na nichž je vidět několik zásahů na vysoce cennou ukrajinskou techniku, včetně dvou mobilních odpalovacích zařízení protivzdušné obrany Buk-M1 a obrněných bojových vozidel Stryker.

Na ruské straně snímky zveřejněné na sociálních sítích ve dnech 6. a 7. srpna ukazovaly malý, ale různorodý výběr zničené ruské techniky, včetně útočného vrtulníku Ka-52, který byl údajně sestřelen u obce Nižnij Klin.

Mezi několika dalšími vizuálně potvrzenými ztrátami byly poblíž hranic viděny také dva zničené ruské tanky T-62. K sestřelení ruského vrtulníku Mi-28 nad Kurskou oblastí ukrajinské síly údajně použily bezpilotní letoun z pohledu první osoby, což naznačuje, že nadále úspěšně přizpůsobují své schopnosti s drony.

Příčinou je ruská agrese, vzkázal Podoljak

Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov uvedl na středečním brífinku, že ukrajinské útočné síly utrpěly ztráty na životech 315 osob, z nichž sto bylo zabito v boji. Prohlásil rovněž, že ruské síly zničily 54 ukrajinských obrněných vozidel, včetně sedmi tanků. Ověřitelné ztráty techniky geolokačními záběry se tvrzením ovšem ani zdaleka neblíží.

„Hlavní příčinou jakékoli eskalace, ostřelování, vojenských akcí, nucené evakuace a ničení normálních forem života – a to i na ruském území včetně Kurské a Bělgorodské oblasti – je pouze ruská agrese,“ uvedl ve čtvrtek na síti X poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.

Prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters ukrajinskou armádu pochválil, byť situaci v Kurské oblasti přímo nezmínil. „Každý vidí, že ukrajinská armáda umí překvapit. A ví, jak dosáhnout výsledků,“ řekl Zelenskyj na akci k odhalení nové armádní aplikace. „Projevuje se to na bojišti, kde naši vojáci nejenže odolali drtivé síle okupantů, ale také je ničí způsobem nezbytným k ochraně Ukrajiny – našeho státu a nezávislosti,“ dodal.

Reuters označuje současné dění v Kurské oblasti za jeden z největších ukrajinských útoků na Rusko od začátku války, kterou Moskva v únoru 2022 vyvolala vpádem svých vojsk na Ukrajinu. Ukrajinci rozsáhlou ruskou invazi z části odrazili, zastavili a některá svá území osvobodili zpět. Rusové však velkou část ukrajinského území okupují a boje pokračují. Výpad do ruského příhraničí se odehrává v době pomalého, ale setrvalého postupu ruských sil na východě Ukrajiny, který provázejí zprávy o nedostatku vojáků v řadách ukrajinské armády.

3 minuty
Zpravodaj Jan Řápek o ukrajinské ofenzivě v Kurské oblasti
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 19 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 50 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...