Nábor

Mezi země, které mají největší potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí, patří Portugalsko. Zároveň se ale řadí k těm, jimž se tyto pracovníky po přijetí daří nejsnáze udržet. Podle průzkumu Eurobarometru zůstává nábor občanů třetích zemí omezený. Každý sedmý malý nebo střední podnik se v posledních dvou letech pokusil přijmout pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii.

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.

Rusko kvůli nedostatku vojáků pro svou válku proti Ukrajině verbuje už i studenty vysokých škol a univerzit. Armádní náboráři si vybírají období zkoušek, přičemž míří na studenty se špatným prospěchem. Ti mají pracovat jako operátoři dronů mimo frontu, což se však podle právníků nakonec stát nemusí. Podle expertů celá záležitost ukazuje, že Kreml stále nechce v rusko-ukrajinském konfliktu ustoupit ze svých cílů a preferuje vojenské vítězství před diplomatickým řešením.

Letošní plán armády je získat 2100 nových vojáků z povolání. Už teď v březnu hlásí, že se jí to z větší části daří. Na rozdíl od minulých let, kdy byl nábor slabší. Podle generálního štábu pomáhá jednodušší příjem nováčků, růst platů, ale i větší povědomí o možnostech služby. Třeba tento víkend se vojsko prezentuje i na festivalu Comic-Con v Praze.

Po osmnácti letech se v Chorvatsku znovu hlásili do služby první branci. Povinnou vojenskou službu obnovila balkánská země kvůli zhoršené bezpečnostní situaci na východě Evropy. Zatímco naprostá většina chorvatských politiků změnu schvaluje, veřejnost zůstává rozdělená. Nějakou formu vojny zavedly už v deseti státech Severoatlantické aliance.

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.

Rusko láká v rámci náborového programu Alabuga Start do země Afričanky, které sní o práci v logistice či hoteliérství, místo toho ale končí u výrobní linky v největší továrně na drony. Píše to server BBC News. Na ruské praktiky už dříve upozornila nevládní Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Alabuga odmítá, že by ženy oklamala. Moskva vyrábí tisíce dronů měsíčně, kterými pak devastuje sousední Ukrajinu.

Každoroční velitelské shromáždění, na němž vedení armády probírá priority na příští rok, zahájil úvodním projevem náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ten poznamenal, že v české armádě ani společnosti stále není dostatečný pocit urgence. Příprava na válku je podle něj kontinuální a nikdy nekončící proces. S tím, že ve společnosti není dostatečný pocit urgence, souhlasil i prezident Petr Pavel. Projev přednesla také ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS).

Ve světě bují byznys se žoldnéři. Oblibě se těší zejména kolumbijští veteráni, kteří mají mnohaletou bojovou praxi z vlasti. Stovky Kolumbijců se zapojily do konfliktu v Súdánu na straně Jednotek rychlé podpory (RSF). Jejich úkolem je i výcvik dětských vojáků. Podle Chartúmu vyslaly Kolumbijce do války Spojené arabské emiráty (SAE). Podle médií tak činí pomocí sítě soukromých bezpečnostních firem. Abú Dhabí to popírá.

Na Ukrajině bojuje na straně Ruska až pět tisíc Kubánců, tvrdí v interních dokumentech americká diplomacie ve snaze oslabit mezinárodní nesouhlas s embargem, které Spojené státy uplatňují vůči Kubě, kde vládne komunistická strana. V neděli to uvedla agentura Reuters. Kubánská vláda Rusko podle Washingtonu ve válce podporuje, což Havana dříve odmítla.

Ruská vojenská rozvědka GRU spustila nový program na nábor diverzantů na sabotáže v Evropě i USA, odhalila investigace serveru Current time a RFE/RL. Prokremelští blogeři v telegramových kanálech, například těch, které sdružují evropské ultrapravicové radikály, sdílejí náborové AI boty, kteří vyzývají k pomoci v „konfrontaci se západním zlem“. Novináři z RFE/RL se podařilo skrze takový chatbot spojit s operátorem rozvědky. Jeden z botů přezdívaný „Oko Saurona“ mohl verbovat i Čechy.

Moskvě se od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu podařilo vlákat do bojů tisíce lidí z Blízkého východu. Řada z nich slyšela na příslib výhodné pracovní nabídky nebo získání ruského občanství, nakonec ale skončila na frontě. S verbováním cizinců zřejmě pomáhá Kremlu Írán, upozornil americký think tank Middle East Forum (MEF).

Policii stále chybí zhruba pět tisíc lidí. Sbor proto upravil vstupní podmínky pro přijetí: snížil hranici u fyzických testů a zkrátil odstup pro opakování těch psychologických, u kterých neuspěje drtivá většina uchazečů.

Česká armáda už v letošním roce přijala 2100 vojáků. Více jich bylo pouze v roce 2006, kdy jich za celý rok nastoupilo 2262. Představitelé armády nicméně očekávají, že tento rekord se do konce letošního roku podaří překonat. Dalších dvě stě míst má totiž složka v listopadovém kurzu základní přípravy a už teď hlásí dostatek uchazečů. Vyšší zájem o práci v armádě její personální agentura přisuzuje zvyšování platu i rozšíření náborového příspěvku pro nováčky.

Lidé ve starším věku jsou žádaná skupina na pracovním trhu, již si firmy chtějí udržet a zajímají se o ni i během náboru. Jsou například mentory, protože ze škol a učňovských oborů nevychází „hotoví“ pracovníci. Resort práce počítá s tím, že role této skupiny v budoucnu poroste. Podle jeho dat pracuje v Česku v posledních letech zhruba 200 až 250 tisíc starobních důchodců.

V ukrajinském městě Vinnycja vypukly v noci na sobotu potyčky mezi policií a místními obyvateli. Stovky lidí se sešly u stadionu, na kterém vojáci z náborového střediska shromáždili stovku tamních mužů, aby je odvedli do armády. Demonstrující ženy požadovaly propuštění svých příbuzných, uvedla ukrajinská média. Vinnycja se nachází asi 250 kilometrů jihozápadně od Kyjeva.

Za přivedení nového kolegy patnáct tisíc korun. To je způsob, kterým vedení policie v náborové kampani zapojuje své současné zaměstnance. Do policejních řad se tímto způsobem přihlásilo již 1750 lidí. Řadě nováčků však dělají problémy psychologické testy. Policejní prezidium v nich proto připravuje menší změny. Aktuálně ve sboru totiž chybí téměř šest tisíc lidí.

Ukrajinské děti unesené do Ruska či žijící na Ruskem okupovaném ukrajinském území čelí cílené militarizaci, jejímž záměrem je vycvičit z nich vojáky pro boj nejen proti vlastní zemi, ale i pro budoucí ruské války. Upozorňuje na to řada médií či analytiků. Rusové se podle nich snaží vymýváním mozků zničit ukrajinskou identitu dětí a vzbudit v nich mimo jiné nenávist vůči NATO.

Vojenský opravárenský podnik v Šenově u Nového Jičína se připravuje na rozsáhlou modernizaci. Důvodem je výroba nových bojových vozidel CV90 pro českou armádu. Úpravy areálu zasáhnou jak testovací polygon, kde budou nově zkoušena všechna vyrobená vozidla, tak hlavní tankovou halu, která se promění v moderní výrobní linku inspirovanou automobilovým průmyslem. Přibude také nový sklad. Celková investice může narůst až na osmdesát milionů korun. Podnik rovněž plánuje přijmout až dvě stě nových pracovníků. První vozidla by měla začít sjíždět z výrobní linky už na jaře příštího roku. Celý projekt má běžet do roku 2030.

V Česku je nejvíc skautů od vzniku samostatné republiky. Junák má nyní podle mluvčí Barbory L. Trojak 78 137 členů a čestných členů. V roce 1993 to bylo podle údajů z webu skautů asi o šest tisíc méně. Nejnižší počet členů, celkem 40 583, Junák registroval v roce 2006, od té doby zájem roste. Na některé oddíly se vytvářejí čekací listiny, jinde pořádají nábory. Dobrovolní vedoucí se v poslední době víc zaměřují i na komunikaci a duševní zdraví dětí, zmiňují také jejich pozornost a fyzickou zdatnost.

Polsko čeká příští rok poprvé celostátní vojenské cvičení. Účast na něm bude dobrovolná. Zapsat se budou moci i ženy a očekává se zájem až sta tisíc lidí. Cvičení budou probíhat buď jako série víkendových školení nebo jako měsíční výcvik v kasárnách. Polská armáda má nyní včetně rezervistů k dispozici na dvě stě tisíc lidí, podle Varšavy je to ale málo. Plán posledních dvou vlád počítá s navýšením až na tři sta tisíc. S rekrutací mají pomoci i náborové akce. Navyšovat stavy se ale armádě daří už pět let. Jen v minulém roce přišlo šestnáct tisíc zájemců. Vliv na to mělo i zvýšení platů o téměř pětinu.

V Česku je přes šest tisíc jednotek dobrovolných hasičů. Slouží v nich na osmdesát tisíc lidí, kteří pomáhají s likvidací požárů, následků bouřek nebo při haváriích. Noví členové ale nepřicházejí. Nejméně dobrovolných hasičů působí v Praze, v Karlovarském a Libereckém kraji, nejvíce ve Středočeském. Jednotky ze zákona zřizují samotné obce. Pohotovost v nich musí zároveň držet nejméně čtyři hasiči.