Rusko kvůli nedostatku vojáků pro svou válku proti Ukrajině verbuje už i studenty vysokých škol a univerzit. Armádní náboráři si vybírají období zkoušek, přičemž míří na studenty se špatným prospěchem. Ti mají pracovat jako operátoři dronů mimo frontu, což se však podle právníků nakonec stát nemusí. Podle expertů celá záležitost ukazuje, že Kreml stále nechce v rusko-ukrajinském konfliktu ustoupit ze svých cílů a preferuje vojenské vítězství před diplomatickým řešením.
„Od samého začátku speciální vojenské operace (ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu, pozn. red.) jsem chtěl bránit svou zemi, chránit naše zájmy. Každý den jsem přemýšlel o tom, proč jsem tady, a ne tam. Tato příležitost sloužit jménem univerzity byla rozhodujícím faktorem,“ tvrdí student z Moskevské státní právnické univerzity O. E. Kutafina, který nastoupil k jednotkám bezpilotních systémů.
Právě k podepsání smlouvy s jednotkami dronových systémů jsou studenti univerzit v ruských regionech – včetně protiprávně okupovaného ukrajinského Krymu – nabádáni, přičemž dle portálu The Moscow Times (MT) se náborová kampaň zaměřená na budoucí vysokoškoláky zintenzivňuje od ledna.
Na Sibiřské federální univerzitě v Krasnojarsku například náboráři studentům sdělili, že mladí lidé jsou „nejvhodnější“ pro ovládání dronů, protože se „od dětství zajímají o mobilní telefony a počítačové hry“.
„Vyloučíme vás, pokud nepodepíšete“
Načasování této kampaně je spojeno s rozvržením akademického roku, píše MT. Vojenští verbíři totiž často cílí na vysokoškoláky během zkouškového období – zejména na ty se špatnými známkami či ty, kteří musejí opakovat testy.
Náboráři přitom dotyčným vyhrožují, že budou z univerzity za špatné výsledky vyloučeni, pokud s nimi kontrakt nepodepíší, popisuje portál MT.
Některé vysoké školy dokonce udělaly rovnítko mezi nástupem do vojenské služby a akademickými výsledky. Vyšší odborná škola ekonomická v Moskvě nabídla studentům, kteří neuspěli u zimních zkoušek, možnost podepsat vojenskou smlouvu s důrazem na to, že se jedná o „alternativu k vyloučení“.
Univerzity zároveň distribuují letáky ministerstva obrany, promítají vlastenecké filmy a upozorňují na profily studentů, kteří se již k armádě přihlásili, dodává MT.
Studentské médium Groza odhaduje, že náborové kampaně proběhly na nejméně 201 univerzitách a vysokých školách.
Podle MT se materiály propagující vojenskou službu tento měsíc objevily na prestižní Fakultě žurnalistiky Moskevské státní univerzity (MGU). „Rusko se musí stát jedním z globálních technologických lídrů v oblasti bezpilotních leteckých systémů,“ hlásá citát ruského vůdce Vladimira Putina na plakátu vystaveném na MGU.
Studentům Moskevské lékařské fakulty bylo v únoru pro změnu řečeno, že podpis vojenské smlouvy bude „vstupenkou do života“ a že nově rekrutovaní „nebudou nasazeni na frontovou linii“.
Studentům jsou nabízeny „zvláštní podmínky“
Univerzity a armáda studentům slibují pouze jeden rok služby, a to právě ve funkci operátorů dronů působících mimo frontu. Nalákat je chtějí také na vysoký plat. Petrohradská státní univerzita konkrétně nabídla jednorázovou výplatu 50 tisíc rublů (asi třináct tisíc korun) k ročnímu platu ve výši až sedmi milionů rublů (asi 1,8 milionu korun) či flexibilní možnosti studia.
Uniklý dokument zveřejněný právníkem pro lidská práva Arťomem Klygou odhalil pokyny, které ruský resort obrany vysokým školám zasílá.
Podle instrukcí musí být studentům nabídnuty „zvláštní podmínky vojenské služby, včetně záruk propuštění z ní na konci smluvního období“.
Moskevská státní právnická univerzita O. E. Kutafina rovněž inzerovala „záruku služby výhradně v jednotkách bezpilotních systémů, stejně tak i možnost propuštění po uplynutí kontraktu, pokud nebude zájem o podepsání nové smlouvy“, píše MT.
Advokát Andrej Porodzinskij však podotýká, že navzdory zmínkám o „zvláštních podmínkách“ se jedná o standardní dohody s ministerstvem obrany, protože jejich ustanovení nemohou být v rozporu s prezidentskými dekrety ani federálními zákony. Další právník Kaloj Achilgov dodává, že neexistuje garance, že studenti nebudou na frontu posláni.
„Nová vlna mobilizace“
Portál MT poukazuje na to, že ruské ministerstvo obrany může univerzitám stanovovat kvóty ve snaze přijmout co nejvyšší počet studentů.
Na Dálněvýchodní federální univerzitě ve Vladivostoku zveřejnila exporadkyně rektora Marina Barinovová interní dokumenty poukazující na to, že tato vysoká škola měla jen v únoru poskytnout 32 studentů k náboru. Kvóty podle ní podpořil rektor i třináct prorektorů školy. Samotná instituce situaci nekomentovala, píše web Current Time (CT).
Dle CT není příklad z Vladivostoku jediným, kdy došlo k nabádání budoucích vysokoškoláků k podepsání kontraktu s resortem obrany přímo ze strany univerzit. Nezávislý ruský list T-Invariant přímo označil verbování těchto studentů za „novou vlnu mobilizace“.
T-Invariant dále uvedl, že moskevská Ruská státní univerzita humanitních věd by měla poskytnout vojenské smlouvy dvěma stovkám studentů. Zástupce dané instituce později sdělil, že univerzita „je povinna informovat studenty o této příležitosti, (…) nicméně toto (vojenská služba) je zcela dobrovolné“.
Nedostatek vojáků může ovlivnit plánovanou ofenzivu
Už v únoru západní představitelé upozorňovali, že již tři měsíce v řadě ruské ztráty převyšují číslo nově naverbovaných vojáků – Moskvě se každý měsíc podaří do armády dostat třicet až pětatřicet tisíc lidí, což však ztráty na straně agresora nekompenzuje. A může to ovlivnit ofenzivu na Ukrajině, kterou Moskva otevřeně a plošně napadla před více než čtyřmi roky.
Tyto okolnosti mohou Kreml přinutit k tomu, aby zvážil širší mobilizaci, píše portál RBK-Ukrajina s odkazem na Bloomberg s tím, že je to však krok, kterému se Putin vyhýbá už od roku 2022, kdy povolal na tři sta tisíc rezervistů.
Britský státní tajemník pro ozbrojené síly Al Carns prohlásil, že jedním z možných scénářů je verbování ve velkých ruských městech – na rozdíl od dosud tradičního náboru v menších sídlech a odlehlejších regionech.
Moskva zároveň stále více spoléhá na zahraniční žoldáky. Britský ministr obrany John Healey dříve odhadl počet severokorejských vojáků bojujících na ruské straně na přibližně 17 tisíc. Zároveň informoval o náboru občanů z řady států Asie, Afriky a Latinské Ameriky.
Kreml nechce slevit ze svých cílů, říká expert
Politolog Arkady Moshes z Finského institutu mezinárodních vztahů serveru military.com řekl, že nová ruská náborová taktika ukazuje, „že Kreml stále hraje o vítězství a není nakloněn kompromisům a změnám svých požadavků ani o píď“.
„Je docela možné, že (Rusko) preferuje vojenské vítězství před diplomatickým řešením,“ myslí si expert. „Moskva s největší pravděpodobností nevnímá situaci jako patovou,“ dodal.
Verbování na univerzitách podle profesorky z vysoké školy Claremont McKenna College Hilary Appelové také naznačuje, že dřívější nábor lidí z věznic a chudších regionů či spoléhání se na další jednotky ze Severní Koreje nestačí ke kýženým změnám na bojišti.
Appelová dodala, že ačkoli podle dostupných zpráv umírají ruští vojáci v mnohem větším počtu než ukrajinští, ztráty jsou obrovské na obou stranách. Ukrajinský lid však trpí v mnohem širším měřítku než Rusové, zdůraznila.
