Rusko chystá změny v armádě, které by umožnily celoroční odvody. Kromě toho dál mohutně zbrojí, podle Kyjeva hodlá v následující dekádě utratit za vojenské výdaje více než bilion dolarů a totálně mobilizuje celou společnost. Analytici uvádějí, že tyto a další kroky potvrzují, že se Moskva chystá na budoucí válku s NATO. Mohutně zbrojí i sousední Bělorusko.
Ruští zákonodárci předložili návrh zákona, který by umožnil celoroční odvody do armády. Nyní je Moskva provádí dvakrát ročně, vždy na jaře a na podzim, a branci pak mají sloužit rok. Tito vojáci oficiálně nesmějí být nasazeni do bojů, i když média upozorňují na případy, kdy se tak zřejmě stalo.
Kromě odvedenců Rusko disponuje ještě armádou založenou na kontraktech, na jejichž základě vojákům za službu platí. Zatím se Moskvě takto dařilo nahrazovat velké ztráty, systém ale podle mnohých expertů není udržitelný, píše The Kyiv Independent.
Během celé totální invaze na Ukrajinu se Kreml v obavě z reakce obyvatel vyhýbal úplné mobilizaci, nyní k ní ale zřejmě alespoň částečné směřuje, podotýká KI. Pokud totiž nový systém projde, nahradí tradiční pololetní odvody a umožní průběžné doplňování vojenského personálu.
„Pokud bude tento zákon schválen, lze jej považovat za skrytou mobilizaci,“ citoval KI ukrajinského experta Denyse Popoviče. „Existuje 99procentní šance, že tento zákon projde, protože jej předložil (Andrij) Kartopolov, což je Putinův člověk, jeho hlásná trouba. To, co předloží, bude z velké části schváleno a je dohodnuto s (vůdcem Vladimirem) Putinem.“
Více než bilion dolarů na zbrojení
Navrhované změny v legislativě týkající se vojenských odvodů doprovází dramatické navyšování výdajů na zbrojení a další úpravy v armádní oblasti.
Rusko hodlá v následující dekádě, do roku 2036, utratit na zbrojení kolem 1,1 bilionu dolarů, uvedl nedávno šéf ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylo Budanov.
Moskva podle něj spustila svůj nejambicióznější zbrojní program od rozpadu Sovětského svazu a mobilizuje všechny sektory společnosti na podporu budování své armády. „Probíhá totální mobilizace politiky, ekonomiky a společnosti Ruské federace, aby byla připravena na nadcházející rozsáhlou válku,“ řekl velitel HUR.
Ruské vojenské výdaje již překonaly výdaje na obranu všech evropských zemí dohromady. V roce 2024 se vojenský rozpočet Moskvy podle Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) zvýšil o 42 procent na 462 miliard dolarů, čímž překonal kolektivní evropské výdaje ve výši 457 miliard dolarů, napsaly The Financial Times.
Ke stejnému číslu ohledně loňského ruského vojenského rozpočtu, zhruba třináct bilionů rublů, došel i analytik Pavel Luzin, který podotýká, že od zahájení plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu v roce 2022 Rusko každoročně vydává na zbrojení víc, než si původně naplánuje.
Nové vojenské okruhy
Šéf HUR Budanov ve svém nedávném hodnocení také připomněl, že v rámci změn ve vojenské oblasti už Rusko vytvořilo dva nové vojenské okruhy, Leningradský a Moskevský, a plánuje i nové divize a vojenské jednotky.
Leningradský a Moskevský vojenský okruh už dříve existovaly, až do loňska ale byly sloučeny pod Západní vojenský okruh, který teď opět nahradily.
Západní vojenský okruh dříve pokrýval ruskou hranici se severovýchodní Ukrajinou, Běloruskem a Pobaltím, takže pod něj spadaly jak ruské operace na Ukrajině, tak zaujímání pozice vůči NATO. Opětovně rozdělení Západního vojenského okruhu na dva s vlastními velitelstvími tento problém řeší, napsal už dříve Institut pro studium války (ISW).
Leningradský vojenský okruh nyní vede podél severovýchodní hranice NATO a Moskevský vojenský okruh hraničí se severovýchodní Ukrajinou a Polskem, což Rusku umožní současně se postavit NATO a zefektivnit řízení války na Ukrajině, dodal ISW.
„Rusko vážně uvažuje o bojové operaci v Pobaltí“
„Obnovení Moskevského vojenského okruhu a Leningradského vojenského okruhu podporuje paralelní cíle (spočívající v) upevnění kontroly nad ruskými operacemi na Ukrajině v krátkodobém až střednědobém horizontu a přípravě na potenciální budoucí rozsáhlou konvenční válku proti NATO v dlouhodobém horizontu,“ podotkl ISW.
Ke stejnému závěru dochází také Luzin. „Vytvoření Leningradského vojenského okruhu s podřízením pozemních sil Severní flotily (tomuto) nově reformovanému okruhu znamená, že se Rusko vrací k myšlence války na svých severozápadních hranicích i za nimi. Jinými slovy, Rusko vážně uvažuje o bojové operaci v Pobaltí,“ uvedl analytik.
„Všechny tyto složky – nové vojenské obvody, změny v mobilizaci a výdaje na obranu – naznačují, že se Rusko připravuje na vleklou válku, a to nejen na Ukrajině, ale i proti NATO,“ řekla nyní webu KI Kateryna Stěpanenková, zástupkyně vedoucího týmu pro Rusko a analytička ISW.
Výrazně zbrojí i Minsk
Masivně nezbrojí jen Rusko, ale také jeho soused a spojenec Bělorusko. Minsk prudce zvyšuje vojenské výdaje od roku 2022, tedy od doby, kdy Moskva zahájila svou plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, informuje stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Z dokumentů týkajících se běloruského rozpočtu a zadávání veřejných zakázek podle ní vyplývá, že vládní výdaje Minsku související s armádou vzrostly za poslední tři roky více než dvaapůlkrát.
Celkový rozpočet na obranu na rok 2025 činí přibližně 4,7 miliardy běloruských rublů (1,6 miliardy dolarů), což představuje zhruba dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) země. Ještě v roce 2022 to bylo výrazně méně, konkrétně 1,8 miliardy rublů (694 milionů amerických dolarů), tedy zhruba 0,95 procenta HDP.
Ruský vliv
Minsk nakupuje například ruské víceúčelové stíhačky Suchoj Su-30SM2, útočné vrtulníky Mi-35M či obrněné transportéry Volat V-2 a také stovky útočných dronů.
„Lukašenkův systém se při své obraně plně spoléhá na Kreml,“ řekl stanici RFE/RL Uladzimir Žyhar, aktivista skupiny BYPOL složené z bývalých běloruských policistů.
„Paradoxně, úroveň běloruských vojenských výdajů naznačuje, že i přes flirtování s Putinem (běloruský vůdce Alexandr) Lukašenko nijak zvlášť... neočekává, že ho ruská armáda v případě mytické agrese NATO přijde bránit,“ podotkl Ivan Kiričevskij, analytik ukrajinského online časopisu Defense Express.
„Dokonce bych řekl, že běloruská armáda má nyní jen jednoho nepřítele: ruskou armádu,“ dodal expert.
Vliv Ruska na Bělorusko výrazně vzrostl po roce 2020, kdy se Lukašenko dostal po brutálním potlačení protestů proti zfalšovaným volbám do mezinárodní izolace. Moskva mu poskytla vojenskou i ekonomickou pomoc, výměnou za ni však souseda přetvořila ve svůj satelit. Jeho území pak využila i pro svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
