Aktivní zálohy ozbrojených sil, které v pátek slaví dvacáté výročí svého vzniku, se hlavně od začátku ruské agrese na Ukrajině v únoru 2022 těší zvýšenému zájmu Čechů. Přesto v nich stále chybí lidé. Armáda podle slov náčelníka svého generálního štábu Karla Řehky nutně potřebuje více lidí i v řadách profesionálních vojáků.
Na obraně země se musí podle zástupce náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče podílet celá společnost, nejen profesionální vojáci. Zkušenosti z konfliktu na Ukrajině podle něj ukazují význam dobře připravených záloh, bez kterých se neobejde armáda žádné země.
Jejich význam vyzdvihla také na pátečním slavnostním nástupu u příležitosti 20. výročí vzniku aktivních záloh ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vojáci aktivních záloh podle ní pomáhali v minulosti například při povodních, covidu-19 nebo při ochraně hranic před nelegální migrací.
Co aktivní zálohy obnáší
Příslušníkem aktivní zálohy se může stát občan České republiky, který již dosáhl 18 let, ale ještě nepřesáhl věk 60 let. Dalšími podmínkami pro zařazení občana do aktivní zálohy jsou potřeba ozbrojených sil, jeho zdravotní způsobilost, trestní bezúhonnost a prohlášení, že nepodporuje hnutí vedoucí k potlačení práv a svobod občanů. Pokud občan splní všechny podmínky, Krajské vojenské velitelství vydá rozhodnutí o zařazení do aktivní zálohy a rozhodnutí o zařazení na konkrétní služební místo a rozhodnutí o jmenování do hodnosti.
Služba příslušníků aktivních záloh obvykle vypadá tak, že se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku a zbylý čas se věnují civilnímu zaměstnání – mohou tedy kombinovat dvě povolání, vojenské a civilní.
Vojensky se nasazují při ohrožení státu nebo za válečného stavu, kdy jsou využíváni k doplnění ozbrojených sil, v míru pomáhají například při živelních katastrofách nebo posilují policii. Na vlastní žádost mohou být nasazeni i v zahraničí. Jejich postavení, průběh služby nebo podmínky pro zařazení pokrývá zákon o službě vojáků v záloze.
Zaměstnavateli, který příslušníky aktivních záloh z důvodu veřejného zájmu na cvičení pouští, náleží za dobu, kdy chybí v zaměstnání, finanční kompenzace.
Armáda také navíc poskytuje možnost zapojit se jen do dobrovolného vojenského cvičení, které trvá šest týdnů, tedy bez nutnosti vstoupit do aktivních záloh. Po cvičení je může armáda s jejich souhlasem povolat ke službě v operačním nasazení na území Česka na maximálně třicet dní v roce.
Novinkou je také takzvané dobrovolné předurčení, kterým se člověk zaváže, že absolvuje vojenský výcvik, pokud se významně zhorší bezpečnostní situace v zemi. Napřed musí jenom projít zdravotní prohlídkou.
Odměna
Služba v aktivních zálohách je pochopitelně placená. „Záložáci“ se každý rok účastní vojenských cvičení, za což dostávají odměnu a služné. Na odměnu ve výši osmnáct tisíc korun má nárok každý záložník, který stráví za daný kalendářní rok na cvičeních nejméně čtrnáct dní. „Vojákovi v aktivní záloze se odměna při výsledku služebního hodnocení ‚velmi dobrý‘ navyšuje o šest tisíc korun a při výsledku ‚výtečný‘ se navyšuje o devět tisíc korun,“ dodávají aktivní zálohy na webu.
Služné se pak vyplácí za každý odsloužený den plus jeden kalendářní den následující po ukončení služby. Výše služného se ještě k tomu odvíjí od hodnosti příslušníka záloh. Voják v aktivní záloze v hodnosti svobodníka si tak například za čtrnáct dní na cvičení plus jeden den po jeho skončení přijde na 15 155 korun služného.
Kromě toho má voják v záloze nárok na zvláštní odměny, například za službu v zahraničí, nebo příspěvky, jako je třeba náborový, a řadu benefitů.
Potřeba navýšit stavy
Lidé do záloh mohou vstoupit od roku 2004. Počet záložníků se výrazněji zvyšoval až od roku 2016, kdy bylo v aktivních zálohách 1488 lidí. Ke konci roku 2023 bylo 4266 vojáků aktivních záloh, z toho necelých jedenáct procent představovaly ženy. Do roku 2030 by chtěla mít armáda 10 tisíc záložníků. „Pokud chceme naplnit cíl 10 tisíc mužů a žen v aktivní záloze do roku 2030, musíme dělat víc a na rozvoji zálohy musíme stále intenzivně pracovat,“ řekla Černochová. V dohledné době chce učinit kroky, které rekrutační cíl pomohou splnit.
Problémem je také vysoký věk záložníků. Podle Černochové jim je v průměru padesát let. „Snažíme se dávat nové a nové benefity pro příslušníky aktivní zálohy, aby do ní lidé chtěli přijít,“ řekla. Ministerstvo obrany jedná s vysokými školami o možnosti nabízet dobrovolný výcvik studentům, aby se věkový průměr snížil. „Budeme přemýšlet o tom, co můžeme těmto lidem dál nabídnout, budeme se snažit odstraňovat překážky, které třeba jsou někdy na straně zaměstnavatelů,“ dodala Černochová.
Po zrušení základní vojenské služby, jejíž obnovení je považováno společensky za nereálné, nyní podle Řehky každý rok ubývá čtyřicet tisíc záloh z ročníků, které základní vojenský výcvik absolvovaly a které by už současně byly těžko použitelné. Česko proto podle něj bude muset zvážit nějaký mechanismus, který tyto zálohy nahradí. Zmínil například dobrovolnou dočasnou službu.
Prezident Petr Pavel by podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. „Obrana státu není jen záležitostí profesionální armády. Účast na ní může být různá, ve formě civilní služby i základního výcviku, aby každý člověk, který je toho schopen a má k tomu předpoklady, získal základní dovednosti,“ řekl v reakci na potřebu posílení počtu příslušníků aktivních záloh.
