Prezident Petr Pavel by podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Odvody podle něj nicméně nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby. Pavel to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct, který odvysílala televize Nova. Kritizoval v něm také nedostatečnou materiální pomoc západních zemí ukrajinské armádě i deficit v investicích do vlastní obranyschopnosti. Rozšíření konfliktu proti státům NATO se zatím neobává.
„Obrana státu není jen záležitostí profesionální armády. Účast na ní může být různá, ve formě civilní služby i základního výcviku, aby každý člověk, který je toho schopen a má k tomu předpoklady, získal základní dovednosti,“ řekl Pavel. Reagoval tak na potřebu posílení počtu příslušníků aktivních záloh. „Je to na věcnou diskusi, jakými způsoby lze připravit více lidí k možné účasti na obraně státu,“ dodal prezident, který byl náčelníkem armádního generálního štábu.
Strategické dokumenty armády k roku 2030 počítají s cílem třiceti tisíc vojáků z povolání a deseti tisíc příslušníky aktivních záloh. Loni v září bylo v armádě 27 982 profesionálních vojáků, ale pouze zhruba 4300 vojáků aktivní zálohy.
Podle prezidenta by aktivní zálohy měly převyšovat počty členů aktivní armády. „Tam se rozhodně ani neblížíme,“ poznamenal. Pavel připomněl, že stále platný branný zákon ukládá účast na obraně státu všem od osmnácti do šedesáti let věku.
Náhradní mechanismus
Po zrušení základní vojenské služby, jejíž obnovení je považováno společensky za nereálné, nyní podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky každý rok ubývá čtyřicet tisíc záloh z ročníků, které základní vojenský výcvik absolvovaly a které by už současně byly těžko použitelné. Česko proto podle něj bude muset zvážit nějaký mechanismus, který tyto zálohy nahradí. Zmínil například dobrovolnou dočasnou službu.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) naznačila spolupráci s vysokými školami či diskusi o zapojení majitelů zbrojních průkazů. Hovořila také o nejnovější formě zapojení obyvatel – takzvaném dobrovolném předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který o ně požádá, musí bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se zhoršila bezpečnostní situace, absolvoval by i výcvik.
Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že stát musí mít informace o tom, kolik lidí je v případě vojenského konfliktu připraveno zemi bránit. „Já osobně jsem zastáncem toho, že by se měly vrátit povinné odvody, protože stát musí v případě konfliktu vědět, kdo je vůbec ochoten tuto zemi bránit, kam se mu dovolá nebo kam mu napíše, kdo z nějakých důvodů říká, že ke zbrani nepůjde, ale je připraven jít například do nemocnice a pomáhat tímto způsobem. A tímto stát v současné době nedisponuje,“ upozornil.
Návrat nějaké formy vojenské služby považuje za potřebné i poslanec Ondřej Kolář (TOP 09). Podle Jaroslava Bžocha z opozičního ANO ale Česko nemá na zavedení povinné vojenské služby zázemí. „Opravdu nevím, jak bychom to udělali,“ namítl Bžoch. S tím, že infrastruktura teď na znovuzavedení vojenské služby připravena není, souhlasil i Bartošek.
Dvacet povolení sloužit v ukrajinské armádě
Prezident Pavel také v pořadu Za pět minut dvanáct informoval, že povolení sloužit v ukrajinské armádě od něj získalo dvacet českých občanů. Dalších 56 žádostí bylo zamítnuto na základě doporučení ministerstev obrany a vnitra. Důvodem zamítnutí podle hlavy státu bylo, že žadatelé nesplnili podmínky pro vyhovění – například to, že proti nim není vedeno trestní řízení. Odmítnuti byli rovněž příslušníci aktivních záloh armády.
Server iRozhlas v prosinci napsal, že od začátku plnohodnotné ruské invaze přišlo na Hrad celkem 553 žádostí a podle něj většinu z nich, 477, obdržel Pavlův předchůdce Miloš Zeman, který vyhověl 132 žadatelům.
Pavel v souvislosti s konfliktem označil za obdivuhodné, jak a s jakým odhodláním se Ukrajinci dokázali ubránit ruské přesile. Překvapením pro něj byla neschopnost ruské armády dosáhnout rychle svých cílů, Moskva se však za dva roky dokázala z chyb poučit a zmobilizovat vojenský průmysl, zatím ale nedokázala dosáhnout výraznějších úspěchů. Ukrajina za dva roky naopak dokázala část anektovaného území získat zpět, vytlačit ruskou flotilu ze západního Černomoří a udržet bojeschopnost armády i odhodlání obyvatel se bránit, řekl Pavel.
Dluhem západních zemí je podle prezidenta to, že nedokázaly dodat Ukrajině dostatečné počty kvalitní techniky a munice k úspěšné a rychlé protiofenzivě. Ukrajinci podle Pavla podnikli protiofenzivu na široké frontě místo toho, aby například okupované území rozdělili na severní a jižní část, a znesnadnili tak zásobování armády.
Prezident uvedl, že Rusko převedlo ekonomiku na válečný provoz, dokáže vyrábět měsíčně 150 tanků a statisíce kusů munice. EU podle Pavla za dva roky nevyrobila jediný nový tank, výroba velkorážní munice nedosahuje ani měsíční úrovně v Rusku. „Opravdu máme deficit nejenom pokud jde o možnou podporu Ukrajiny, ale především o zajištění vlastní bojeschopnosti a obranyschopnosti,“ míní Pavel.
Problém vidí v tom, že obranný průmysl má vysokou kapacitu, zatím ale nedostává od vlády tolik konkrétních a garantovaných zakázek, aby mohl výrazně zvýšit výrobu. „Absence jasných vládních zakázek spolu s garancí odběru je příčinou toho, že obranný průmysl zdaleka nedosahuje té kapacity výroby, kterou by mohl mít,“ uvedl Pavel.
Pavel: Rusko by nyní konflikt s NATO neriskovalo
Konflikt na Ukrajině podle prezidenta rychle neskončí, neboť Rusko ani Ukrajina nejsou schopny dosáhnout svých cílů. Ukrajina logicky usiluje o obnovení plné kontroly nad svým územím v mezinárodně uznaných hranicích, což je třeba principiálně podporovat, podotkl Pavel. Podle něj šéf Kremlu Vladimir Putin po očekávaném znovuzvolení hlavou státu bude usilovat o to, aby dosáhl alespoň dílčích cílů, tedy plné kontroly nad okupovanými regiony, zejména Donbasem. Oboustranná únava z konfliktu pak podle Pavla patrně povede k jednáním.
„V současné době je Rusko natolik oslabeno válkou proti Ukrajině, že by neriskovalo jakýkoli konflikt se zeměmi NATO,“ uvedl prezident k možnosti rozšíření ruské agrese. Do budoucna se to ale podle něj vyloučit nedá zvláště v případě, pokud by Rusko na Ukrajině dosáhlo nějakých výraznějších úspěchů.
