Resort obrany má na příští rok připravené projekty až za 2,3 procenta hrubého domácího produktu, v dalších by pak měl nárůst pokračovat rok od roku, uvedla ministryně Jana Černochová (ODS) po zasedání velitelského shromáždění. Upozornila také, že stejným problémům jako s náborem vojáků čelí obrana i v civilní části resortu. Pokud nebude podpora ze strany civilní části fungovat, bude tím trpět armáda, a tedy i obrana země, doplnila.
Černochová: Obrana má připravené projekty za až 2,3 procenta HDP
38 minut
Velitelské shromáždění náčelníka Generálního štábu Armády ČR
Dosažení nákladů tří procent na obranu během několika let, jak o něm v pondělí hovořil premiér Petr Fiala (ODS), podle Černochové dokáže Česko unést. Problémy vidí v personálních kapacitách pro řízení akvizic.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka nakumulovaný vnitřní dluh za období, kdy Česko nedávalo ani dvě procenta HDP na obranu, odhaduje na více než šest set miliard korun. Na zacelení podle něj současná dvě procenta HDP nestačí. Vedle nákupu „železa“ bude podle Černochové potřeba budovat technické zázemí, což jsou „také nemalé položky“, ať už půjde o rekonstrukce letišť či zázemí pro novou pěchotní techniku.
5 minut
Události: Nové úkoly pro českou armádu
Někteří politici upozorňují, že růst výdajů na obranu může znamenat i zvyšování daní. „Neříkám hned sáhnout do navyšování daní, ale jít postupně. Pokud by to nebylo reálné, co se bavíme o fondech z Evropské unie a o nějakých možnostech ušetření, tak bych se bavil i o navýšení na příjmové stránce,“ uvedl místopředseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN).
5 minut
Zprávy ve 12: Výdaje na obranu
Člen téhož výboru Josef Bělica (ANO) považuje za podružné bavit se o částce. „My si samozřejmě uvědomujeme, že peníze na obranu jsou důležité, ale také je třeba si uvědomit, že by měly být čerpány efektivně a měly by mít pro armádu přínos v podobě moderní a nejmodernější techniky,“ řekl.
„Aby se nestalo to, že jen díky tomu, že armáda bude vědět, že má tři nebo čtyři procenta, jsme nekupovali věci, které armáda nevyužije,“ dodal místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO)
Chybějící personál
Černochová také konstatovala, že armáda nemá ani dostatek profesionálů, ani příslušníků zálohy, byť se počty obojího pomalu zvyšují. Nedostatek personálu vidí jako možná ještě větší problém než finance. Neexistuje podle ní jednoduché řešení, jak se s tím rychle a jednoduše vypořádat. Populace stárne, mladých lidí ubývá. Resort přitom čelí konkurenci dalších zaměstnavatelů.
„Stejným problémům s náborem čelíme i v civilní části resortu, například ve stavebních, akvizičních či ekonomických oblastech máme zásadní problém se získáváním nového personálu. A to je pro armádu stejně závažný problém jako nedostatek vojáků. Za posledních třicet let totiž došlo k přesunu velké části obslužných činností do civilní části, a pokud nebude tato podpora funkční, bude tím trpět armáda,“ varovala Černochová.
Konkrétní opatření a doporučení očekává od zadávané komplexní analýzy. Je podle ní třeba se na problematiku dívat jako na celek.
Plány do roku 2030
Řehka připomněl, že v armádě je aktuálně bezmála 24 tisíc vojáků, strategické armádní dokumenty ale cílí na třicet tisíc do roku 2030. „Navzdory tomu jsme v loňském roce přidali do armády tak málo vojáků, že celkový nárůst je jen nějakých 176,“ poznamenal. Nové alianční cíle výstavby schopností podle něj navíc ukazují potřebu až 37 500 vojáků pro naplnění potřeb kolektivního odstrašení a obrany.
K tomu by během dekády musela armáda nabobtnat o čtrnáct tisíc lidí, tedy asi o šedesát procent současného stavu. „Je zjevné, že tímto tempem, jak to běželo dosud, to nedáme. A když nějaký systém nefunguje, je potřeba ho změnit,“ podotkl. Nyní se bude armáda snažit zlepšovat současný systém, zároveň se ale podle Řehky bude pracovat na analýze dosažitelnosti a udržitelnosti personálu, jejímž cílem bude objektivní a nezkreslené vojenské doporučení pro politické představitele, jak personální problém řešit.
Černochová zmínila novelu zákona o vojácích z povolání, která mimo jiné navyšuje některé finanční benefity, včetně náborového příspěvku. Norma čeká na projednání Senátem. Je podle ní ale jasné, že hlavním motivem pro službu nejsou jen peníze, proto se chce zaměřit i na nefinanční motivaci.
Personální situaci na ministerstvu kritizuje opozice. Podle bývalého šéfa resortu obrany z dob vlády ANO Lubomíra Metnara spory Černochové s náčelníkem generálního štábu Řehkou viditelně znemožňují spolupráci armády a ministerstva. Zmiňuje také odchod vrchní ředitelky ekonomické sekce Blanky Cupákové, která za úřad vedla jednání o podmínkách pořízení amerických stíhaček F-35, či ředitele rozpočtového odboru Zdeňka Roziny.
18 minut
Události, komentáře: Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO) o obraně a bezpečnosti
Černochová: Nastartovali jsme největší modernizaci armády v její novodobé historii
Shromáždění se koná den po třetím výročí od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Černochová zmínila, že poprvé na zasedání armádních špiček stanula v předvečer zahájení rozsáhlé ruské agrese. Za tu dobu tuzemsko čelilo pandemii, živelným pohromám, armáda musela řešit ale i převraty v Africe, kde bylo nutné stahovat vojáky.
„Ale nastartovali jsme největší modernizaci armády v její novodobé historii, navzdory turbulentnímu ekonomickému vývoji jsme prosadili zásadní garanci finančních prostředků pro obranu a měnili jsme i další legislativu,“ uvedla. „Ty poslední tři roky jsme se fakt nenudili.“
Řehka: Musíme šlápnout do pedálů
Řehka zdůraznil, že NATO v dnešní době potřebuje urychleně vybudovat věrohodné odstrašení a obranu, aby se vyhnulo možným problémům v horizontu dalších let. Doba je podle něj naléhavá a nezbývá moc času, proto je potřeba „šlápnout do pedálů“. Před českou armádou pak podle Řehky stojí mnohem větší a urgentnější úkoly, než dosud plnila.
„Chystáme se na boj, a chystáme se na něj, abychom se mu vyhnuli,“ prohlásil Řehka. Uplynulé týdny podle něj ukazují, že situace ve světě se nelepší. Zmínil pokračující ruskou agresi na Ukrajině, napětí na Blízkém východě či v oblasti Sahelu. „Nic z toho nemění naše plány, právě naopak. To, co stojí před námi, je mnohem větší a urgentnější, než úkoly, které jsme dosud plnili,“ podotkl. Jediná adekvátní odpověď na tyto výzvy je podle něj být silnější. „A o to se snažíme.“
Hlavním cílem Řehky je zajistit bojeschopnost armády, chce ale také například kultivovat strategickou diskusi o obraně a bezpečnosti. Zásadní rozhodnutí náleží vždy politickým představitelům a je primárně na nich, aby zásadní otázky bezpečnosti diskutovali, uvedl. Je podle něj ale nezbytné vést seriózní veřejné diskuse o obraně a bezpečnosti kde to jen jde a na všech úrovních.
Otázka vyslání vojáků na Ukrajinu
V souvislosti s případným uzavřením mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou se v posledních dnech mluví o možném vyslání evropských mírových sil na Ukrajinu. Podle Černochové je ale v této otázce potřeba počkat na více informací a jasné parametry. Nechce dělat unáhlená sdělení a děsit českou veřejnost. Podle Řehky je diskuse absolutně předčasná.
Velitelské špičky se setkávají pravidelně na podzim a na jaře. Podzimní setkání se zaměřuje hlavně na plány na následující rok, únorové na vyhodnocení toho minulého. Na posledním podzimním velitelském shromáždění prostřednictvím videovzkazu vystoupil také prezident Petr Pavel. Loni na únorovém setkání nejvyšších armádních představitelů Řehka s Černochovou zdůrazňovali úmysl dál podporovat Ukrajinu i nutnost Česka být aktivní a plnit závazky vůči NATO. Řešili také potřebu zlepšení náboru vojáků.
